Česky
Středisko společných činností AV ČR připravilo 17. října 2012 v pražském sídle AV ČR seminář Elektronické knihy v prostředí Akademie věd, na němž se diskutovalo o aktuálním tématu elektronických knih a jejich využití při publikaci vědeckých prací či popularizaci vědních disciplín. Jedno z témat představovaly typy formátů elektronických knih.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Elektronické knihy se po technické stránce jeví jako poměrně jednoduchá záležitost. Zdání však klame, jde totiž o oblast složitou a dost obtížně pochopitelnou. V mnoha aspektech je uvedené téma tak trochu džunglí – cestu v ní se pokusím alespoň částečně proklestit.
Pod pojmem „elektronická kniha“ si každý představí něco jiného. Někdo ji považuje za jakýkoli dokument, jenž lze číst na čtečce či tabletu, jiný ji striktně chápe jako knihu se vším všudy včetně ISBN, které je pro konkrétní elektronickou knihu jedinečné.
Největší problém v oblasti e-booků představují formáty. Historicky mezi sebou soupeří několik typů, jež vznikaly postupem času jako řešení tehdejších výrobců hardwarových čteček (jako je např. MOBI od Amazonu pro Kindle) a tabletů (ITB/iBook od Apple), případně standardních formátů, jež vyhovují všem zařízením (EPUB či PDF). Jelikož se elektronické knihy rozvíjely především v době, kdy neexistoval internet, tyto formáty mezi sebou stále „soupeří“, což působí problém jak uživatelům, neboť jejich čtečka či jiné zařízení nemusí podporovat všechny formáty, tak i tvůrcům a vydavatelům e-knih; ti musejí zvážit, v jakém technickém formátu knihu připraví, aby ji mohl využít co nejširší okruh uživatelů. V současnosti patří mezi ty nejpreferovanější jednoznačně standardy EPUB, PDF-pub (PDF ve velikosti A5 se specifickými technickými parametry) a také proprietární MOBI od Amazonu pro čtečky z rodiny Kindle, které jsou poměrně rozšířené i v Česku, a lze na nich naštěstí pracovat i s jinými formáty, i když to není uživatelsky pohodlné.
Hovoříme-li o technických formátech elektronických knih, měli bychom se zamyslet také nad tím, jak jsou vhodné pro typ knihy, kterou chceme připravit. Elektronickou knihou můžeme rozumět cokoli od souboru pěti článků z webového magazínu až po výpravnou obrázkovou publikaci. Pro různé typy knih se hodí různé formáty. Například formáty typu EPUB staví především na textu a jeho struktuře a výsledný vzhled si do jisté míry určuje spíše konkrétní čtečka; zatímco formát PDF má vzhled dokumentu pokud možno ve všech případech zachovat. Formát EPUB lze pro lepší pochopení připodobnit spíše k HTML (z něhož ostatně do jisté míry vychází) a má své přednosti a zápory. Výhodou je, že se nemusíme starat například o dělení slov, odstavce a zarovnávání textu na stránce, protože čtečka fakticky žádnou stránku nemá. Tento formát zaručuje čitelnost textu na jakémkoli zařízení – od nejmenších displejů na chytrých telefonech až po obří obrazovky televizorů s vestavěnou softwarovou čtečkou. Naopak PDF formát je určen pro jasně strukturované dokumenty s přesně umístěnými obrázky a formátovanými texty. Záleží jen, jak si s pevným vzhledem poradí displeje na různých zařízeních. Z toho vyplývá i vhodnost či naopak nevhodnost konkrétního formátu pro určitou knihu. Pokud máme v úmyslu vydat textovou publikaci s jedním či jen několika ilustračními obrázky, je vhodnějším formátem volný styl zobrazení v EPUB. Chceme-li však vytvořit publikaci plnou přesně umístěných fotografií, je lepší formát PDF.
Sama příprava elektronické knihy ve zvoleném formátu skýtá tisíce způsobů jak e-booky vytvořit – od jednoduchých editorů vypadajících jako Word a publikujících EPUB (Sigil), přes různé aplikace a nástroje pro konverzi formátů (Calibre), virtuální softwarové tiskárny (PDF tiskárny nebo Kindle Printer) až po četné on-line nástroje.
MICHAL RADA,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.