Pracovní skupina biblických studií
Mgr. Jan Dus Th.D. - vedoucí
PhDr. Josef Bartoň Th.D., Mgr. Radka Fialová, Mgr. Jiří Hoblík Th.D.
Bylo založeno r. 1999 jako společné pracoviště AV ČR (KKS FLÚ) a UK v Praze (Evangelická teologická fakulta), sdružující biblisty a dalších odborníky k interdisciplinárnímu bádání nad Biblí, křesťanskou literaturou a dalšími spřízněnými tématy.
Pracovníci CBS, kteří působí v Kabinetu klasických studií, se věnují především dvěma oblastem bádání: 1) rané křesťanské spisy jako součást řecké a latinské antické literatury; 2) výklady a překlady Bible v české jazykové tradici.
1) Nejstarší křesťanské spisy se obvykle rozlišují na spisy apokryfní, spisy apologetické, spisy apoštolských otců a spisy církevních otců (hranice mezi nimi mohou být ovšem plynulé a nekryjí se s hranicemi žánrů). Apokryfům jsou věnovány první tři svazky Knihovny rané křesťanské literatury (KRKL), vydávané ve spolupráci CBS a nakladatelství Vyšehrad (Novozákonní apokryfy I–III – 2001, 2003, 2007). Tyto svazky, stejně jako nyní chystaný svazek Spisů apoštolských otců, obsahují nové (a v řadě případů historicky první) české překlady křesťanských spisů doprovázené rozsáhlými úvodními studiemi a komentáři. Fenoménu apologetických spisů – obranné reakce monotheistického náboženství v hostilním polytheistickém prostředí – se věnujeme jak z judaistické (Filón Alexandrijský), tak i křesťanské perspektivy (Justin Mučedník), a ovšem také ze „zrcadlové“ perspektivy odpůrců křesťanství (zde navazujeme na práci Aleny Frolíkové Rané křesťanství očima pohanů).
Do zmíněné knižní řady KRKL přispívají ovšem také pracovníci dalších kolektivů (Koptologický kruh: Rukopisy z Nag Hammádí I, II – 2008, 2010; Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty: Příběhy raně křesťanských mučedníků –2009). Podobná spolupráce funguje nejen v oblasti komentovaných překladů, ale i společných studií, jejichž výsledkem jsou kolektivní monografie věnované filosofickým, teologickým a dalším tématům, např. Milost podle Písma a starokřesťanských autorů; Milost v antické, židovské a křesťanské tradici; Milost v patristice – nakladatelství Mlýn 2004, 2008, 2011 – projekt vede Lenka Karfíková).
2) Bible v české jazykové tradici je příkladem interdisciplinárního bádání, které se přirozeně soustředí kolem Bible jako nejvýznamnějšího textu českého kulturního prostředí. Na provedené heuristické práce v oblasti dokumentace rukopisů a starých tisků (připomeňme jen heslovitě Knihopis J. Tobolky, navazující elektronickou databázi Knihopis digital vytvořenou na půdě Kabinetu, či monografii V. Kyase Česká bible v dějinách národního písemnictví, 1997) navazuje pracovník Kabinetu Josef Bartoň studiemi na téma překládání Bible v novější době, konkrétně v 1. polovině 20. století (vydaná monografie Moderní český novozákonní překlad: Nové zákony dvacátého století před českým ekumenickým překladem, Praha: Česká biblická společnost, 2009), v 19. století, a od poloviny 20. století do současnosti (2 připravované monografie); soustředí se jednak na dokumentaci a srovnávání jednotlivých překladů, jednak na jejich lingvistický rozbor (analýza tzv. biblického stylu).
Na vzdálenějším pólu časové osy se nachází nejznámější starý biblický překlad: Bible Kralická. Jejímu studiu se v rámci CBS věnuje kolektiv pracovníků Evangelické teologické fakulty, který připravuje první odbornou edici původního textu Šestidílky včetně rozsáhlých a veřejnosti dosud prakticky nepřístupných komentářů kralických překladatelů ke Starému zákonu; k blížícímu se 400letému výročí vydání Bible Kralické chystá konferenci a sborník (2013). Názorným příkladem potřebnosti interdisciplinarity v biblickém bádání je problematika Manuálníku, svérázné parafrázi kralického překladu z pera J. A. Komenského, jíž se na půdě Kabinetu věnuje komeniolog Jiří Beneš, nebo hymnologické studie věnované utrakvistické liturgii (Jiří Žůrek, tamtéž).
