21.5.2013
Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR – 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat. Jako den oslav byl vybrán čtvrtek 23. května 2013, kdy se v prostorách areálu ústavu v Liběchově dopoledne uskuteční minikonference spojená s prezentací laboratoří ÚŽFG AV ČR, odpoledne pak budou oceněni vynikající pracovníci ústavu. Pozvaní hosté si též mohou prohlédnout výzkumný areál a slavnostní program bude zakončen zahradním rautem.
9.5.2013
Objev českých molekulárních genetiků
K hledání Svatého grálu někteří vědci přirovnávají hledání účinného léku proti rakovině, který by kromě úspěšného vymýcení nádorových buněk neměl pokud možno žádné, nebo měl jen minimální vedlejší účinky pro organismus. A na rozdíl od Indiany Jonese, který ve filmu Poslední křížová výprava Svatý grál opravdu našel, vědecká komunita zatím takové štěstí neměla. Výrazným posunem k tomuto vysněnému cíli by mohl být objev badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, jenž byl v těchto dnech publikován v on-line verzi mezinárodního odborného časopisu Apoptosis (viz
abstrakt).
2.5.2013
Nejlepší práce publikované v mezinárodních odborných časopisech v roce 2012 ocenil v několika kategoriích Fyziologický ústav (FgÚ) Akademie věd ČR. Na přední pozici se umístila práce prof. Davida Sedmery (Oddělení kardiovaskulární morfogeneze FgÚ AV ČR) a jeho týmu, která pojednává o embryonálním vývoji srdeční dráždivosti u myši. Poruchy dráždivosti jsou v dospělosti časté, a proto objev genetických a molekulárních regulátorů má praktický dopad na prevenci a léčení arytmií i u člověka. Podrobné informace naleznete v
tiskové zprávě.
16.4.2013
Nová studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích, ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Mezinárodní tým třinácti vědců pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, jehož součástí byli i Petr Pyšek, Vojtěch Jarošík a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK, nyní zveřejnil výsledky svého výzkumu v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), viz abstrakt.
10.4.2013
První původní česká monografie o Antarktidě právě vyšla v nakladatelství Academia. Komplexně pojednává o přírodě, historii objevování a též o českých vědeckých aktivitách na tomto jižním kontinentu. Součástí autorského kolektivu pod vedením prof. Pavla Proška z Masarykovy Univerzity v Brně jsou i prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., doc. Ing. Josef Elster, CSc., a RNDr. Linda Nedbalová, Ph.D., z třeboňského pracoviště Botanického ústavu AV ČR. Badatelé se dlouhodobě věnují výzkumu diverzity a ekologie sinic a řas polárních oblastí.
20.3.2013
Profesora Stevena M. Repperta, světově uznávaného vědce, jenž zásadním způsobem přispěl k rozvoji molekulární chronobiologie, vyznamenal ve středu 20. března 2013 předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Tohoto mimořádného uznání ze strany naší nejvýznamnější vědecké instituce se americkému badateli dostalo při jeho návštěvě České republiky a odráží i jeho dlouhodobou a velmi úspěšnou spolupráci s Entomologickým ústavem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
8.3.2013
Výzkumný tým v čele s Dr. Vladimírem Kořínkem z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR objevil gen, který hraje velmi důležitou roli pro normální funkci kmenových buněk střeva a jehož poruchy přispívají ke vzniku nádorů. Nové poznatky, k nimž badatelé z ÚMG AV ČR došli ve spolupráci s několika českými výzkumnými institucemi v rámci projektu BIOCEV, byly publikovány na sklonku loňského roku v prestižním mezinárodním odborném periodiku Gastroeneterology (viz
abstrakt článku).
25.2.2013
Přední čeští odborníci na neurovědy představí veřejnosti nové poznatky při příležitosti Evropského týdne mozku, který se každoročně koná ve stejnou dobu v Evropě i v USA. V Praze se letos uskuteční v týdnu od 4. do 8. března. Na organizaci cyklu přednášek o léčení nervových a duševních chorob, vnímání času, kódování informací o zvuku v mozku, léčení chorob mozku a míchy kmenovými buňkami a tkáňovými náhradami aj. se podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy J. E. Purkyně a Středisko společných činností AV ČR.
21.2.2013
Čeští vědci posouvají hranice ve výzkumu leukémie
Způsob, pomocí kterého se mohou leukemické buňky uvolňovat z kostní dřeně do krevního oběhu, popsal na konci loňského roku v předním světovém vědeckém časopisu Oncogene (viz
abstrakt) vědecký tým RNDr. Michala Dvořáka, CSc., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Objev podstatně přispívá k porozumění zásadně důležitého principu biologie leukemických buněk. O mimořádném významu této práce svědčí i fakt, že na její výsledky upozornil letos v únoru také jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Reviews Cancer (viz
komentář).
14.2.2013
Hybridní myš s opravenou poruchou párování chromozómů, která pomohla odhalit některé důvody problémů s tvorbou spermií, vyvinul mezinárodní tým badatelů v čele s prof. Jiřím Forejtem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tyto výsledky, které nás opět přibližují k léčbě stále častějších poruch plodnosti u mužské evropské populace, byly nedávno publikovány ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America; viz
abstrakt).
