Akademie věd ČR › Vědní oblasti › Vědy o živé přírodě
II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
Půl století vědecké činnosti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
21.5.2013
Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR – 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat. Jako den oslav byl vybrán čtvrtek 23. května 2013, kdy se v prostorách areálu ústavu v Liběchově dopoledne uskuteční minikonference spojená s prezentací laboratoří ÚŽFG AV ČR, odpoledne pak budou oceněni vynikající pracovníci ústavu. Pozvaní hosté si též mohou prohlédnout výzkumný areál a slavnostní program bude zakončen zahradním rautem.
Exotický jehličnan pomáhá ničit nádorové buňky
9.5.2013
Objev českých molekulárních genetiků
K hledání Svatého grálu někteří vědci přirovnávají hledání účinného léku proti rakovině, který by kromě úspěšného vymýcení nádorových buněk neměl pokud možno žádné, nebo měl jen minimální vedlejší účinky pro organismus. A na rozdíl od Indiany Jonese, který ve filmu Poslední křížová výprava Svatý grál opravdu našel, vědecká komunita zatím takové štěstí neměla. Výrazným posunem k tomuto vysněnému cíli by mohl být objev badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, jenž byl v těchto dnech publikován v on-line verzi mezinárodního odborného časopisu Apoptosis (viz abstrakt).
Vzruchy v srdci mění směr – cesta k pochopení arytmií
2.5.2013
Nejlepší práce publikované v mezinárodních odborných časopisech v roce 2012 ocenil v několika kategoriích Fyziologický ústav (FgÚ) Akademie věd ČR. Na přední pozici se umístila práce prof. Davida Sedmery (Oddělení kardiovaskulární morfogeneze FgÚ AV ČR) a jeho týmu, která pojednává o embryonálním vývoji srdeční dráždivosti u myši. Poruchy dráždivosti jsou v dospělosti časté, a proto objev genetických a molekulárních regulátorů má praktický dopad na prevenci a léčení arytmií i u člověka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Negativní vliv člověka na původní druhy bude sílit
16.4.2013
Nová studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích, ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Mezinárodní tým třinácti vědců pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, jehož součástí byli i Petr Pyšek, Vojtěch Jarošík a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK, nyní zveřejnil výsledky svého výzkumu v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), viz abstrakt.
Česká monografie o Antarktidě
10.4.2013
První původní česká monografie o Antarktidě právě vyšla v nakladatelství Academia. Komplexně pojednává o přírodě, historii objevování a též o českých vědeckých aktivitách na tomto jižním kontinentu. Součástí autorského kolektivu pod vedením prof. Pavla Proška z Masarykovy Univerzity v Brně jsou i prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., doc. Ing. Josef Elster, CSc., a RNDr. Linda Nedbalová, Ph.D., z třeboňského pracoviště Botanického ústavu AV ČR. Badatelé se dlouhodobě věnují výzkumu diverzity a ekologie sinic a řas polárních oblastí.
Mendelova medaile udělena prof. Reppertovi
20.3.2013
Profesora Stevena M. Repperta, světově uznávaného vědce, jenž zásadním způsobem přispěl k rozvoji molekulární chronobiologie, vyznamenal ve středu 20. března 2013 předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Tohoto mimořádného uznání ze strany naší nejvýznamnější vědecké instituce se americkému badateli dostalo při jeho návštěvě České republiky a odráží i jeho dlouhodobou a velmi úspěšnou spolupráci s Entomologickým ústavem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
Objev genu Troy pomůže v boji s rakovinou střeva
8.3.2013
Výzkumný tým v čele s Dr. Vladimírem Kořínkem z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR objevil gen, který hraje velmi důležitou roli pro normální funkci kmenových buněk střeva a jehož poruchy přispívají ke vzniku nádorů. Nové poznatky, k nimž badatelé z ÚMG AV ČR došli ve spolupráci s několika českými výzkumnými institucemi v rámci projektu BIOCEV, byly publikovány na sklonku loňského roku v prestižním mezinárodním odborném periodiku Gastroeneterology (viz abstrakt článku).
Evropský týden mozku 2013
25.2.2013
Přední čeští odborníci na neurovědy představí veřejnosti nové poznatky při příležitosti Evropského týdne mozku, který se každoročně koná ve stejnou dobu v Evropě i v USA. V Praze se letos uskuteční v týdnu od 4. do 8. března. Na organizaci cyklu přednášek o léčení nervových a duševních chorob, vnímání času, kódování informací o zvuku v mozku, léčení chorob mozku a míchy kmenovými buňkami a tkáňovými náhradami aj. se podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy J. E. Purkyně a Středisko společných činností AV ČR.
DNA jako nebezpečí pro své okolí
21.2.2013
Čeští vědci posouvají hranice ve výzkumu leukémie
Způsob, pomocí kterého se mohou leukemické buňky uvolňovat z kostní dřeně do krevního oběhu, popsal na konci loňského roku v předním světovém vědeckém časopisu Oncogene (viz abstrakt) vědecký tým RNDr. Michala Dvořáka, CSc., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Objev podstatně přispívá k porozumění zásadně důležitého principu biologie leukemických buněk. O mimořádném významu této práce svědčí i fakt, že na její výsledky upozornil letos v únoru také jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Reviews Cancer (viz komentář).
Neplodnost mužů pomáhá léčit hybridní myš
14.2.2013
Hybridní myš s opravenou poruchou párování chromozómů, která pomohla odhalit některé důvody problémů s tvorbou spermií, vyvinul mezinárodní tým badatelů v čele s prof. Jiřím Forejtem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tyto výsledky, které nás opět přibližují k léčbě stále častějších poruch plodnosti u mužské evropské populace, byly nedávno publikovány ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America; viz abstrakt).
Gen proti bezdůvodnému vytahování
12.2.2013
Fytohormony se účastní veškerých životních pochodů rostlin, proto jsou i mechanismy regulující jejich činnost komplikované. Každý další kamínek v této mozaice nám umožňuje lépe porozumět tomu, jak rostliny fungují. Tyto znalosti lze využít např. při vylepšování hospodářsky významných rostlin. Mezinárodní tým, jehož členem je i Dr. Ondřej Novák z Ústavu Experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR objevil kamínek, který zapadá do zmíněné mozaiky hned na dvou místech. Jedná se totiž o enzym, který se podílí na tvorbě dvou hormonů: auxinu a etylénu.
Fyziologické dny v Praze
29.1.2013
Pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a pražského primátora doc. Bohuslava Svobody se ve dnech 5.–7. února 2013 uskuteční v krčském areálu Akademie věd ČR 89. Fyziologické dny (FD) v Praze. Tradiční odborné setkání badatelů i studentů fyziologie člověka a živočichů, spojené s několika desítkami přednášek, referátů a vystavených posterů, pořádá Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR. FD jsou již po desetiletí jedinečným místem vzrušujících diskusí nad novými objevnými výsledky, které se často později objeví na stránkách prestižních vědeckých časopisů.
Pražská infrastruktura pro strukturní biologii a metabolomiku
14.1.2013
Nové výzkumné centrum v biologickém areálu AV ČR
Špičkové technologie potřebné pro výzkum medicínsky důležitých molekul s ohledem na včasnou detekci závažných onemocnění a lepší porozumění jejich mechanismům mají nyní k dispozici vědci působící v biologickém areálu Akademie věd ČR v pražské Krči. Zde byl totiž v pondělí 14. ledna 2013 slavnostně zahájen projekt Pražská infrastruktura pro strukturní biologii a metabolomiku (PISBM), jenž realizoval Mikrobiologický ústav (MBÚ) AV ČR v rámci 4. výzvy Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.
