Umělý mozek spustí revoluci v medicíně

Sen futurologů o vytvoření umělého člověka by se mohl stát skutečností. Alespoň pokud se podaří v laboratoři sestrojit umělý mozek. Henry Markram ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne, který šéfuje obřímu projektu výzkumu mozku, o tom nepochybuje. V laboratoři by se pak mohla zrodit nová generace vysoce inteligentních robotů schopných pomáhat lidem při práci, ale hlavně v běžném životě. „Máme v plánu sbírat po celém světě data o pacientech s neurologickými onemocněními,“ popisuje Henry Markram v rozhovoru pro časopis New Scientist. Nashromážděné údaje by měly zjednodušit a zrychlit diagnostiku těchto nemocí. Časem zřejmě usnadní i jejich léčbu, což povede k obrovským úsporám. Populace ve vyspělých zemích totiž postupně stárne. Alzheimerova či Parkinsonova choroba, demence a další neurologická onemocnění se u lidí vyskytují stále častěji a polykají největší část zdravotnických rozpočtů. Ne všem vědcům se myšlenka zdá tak líbí: „Jenže mozek je trošku jako vesmír, podobně nekonečný. Můžete ho poznávat 10 i více let, a nebudeme vědět všechno,“ myslí si Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a také senátorka. Neurobiolog Štěpán Kubík vidí problém v tom, že projektu mapování mozku, hlavně tomu americkému, chybí jasný cíl. Jenže jinak by to zřejmě udělat nešlo. Zatímco genom představuje relativně přehledný terén, v mozku podle Kubíka takříkajíc „nevidíte na krok“. „Nikdy nevíte, kam až budete muset zajít. Položíte si otázku, provedete experiment, a výsledkem je řada dalších otázek,“ popisuje obtížnost výzkumů Kubík.

A jak vypadají další čerstvé výzkumy? „Nás například zajímá, jaké typy buněk se přímo podílejí na vytváření paměťových stop v hipokampu. Které z nich jsou klíčové?“ popisuje Karel Ježek s tím, že to objasňuje studie, kterou nyní v dubnu vědcům z univerzity v Trondheimu otiskl prestižní časopis Science.
A v čem, kromě rozpočtu, se evropský a americký projekt výzkumu vlastně liší? Do prvně jmenovaného přiteče více peněz a má také větší ambice. Evropský Human Brain Project si klade za cíl vytvořit přesný model mozku na vysoce výkonném počítači. Bude propojovat hned několik vědních disciplín. Ostatně do neurobiologie dnes proniká genetika, zkoumání sociálních vazeb, ale třeba také informatika, chemie či matematika. Šéf projektu Henry Markram ho přirovnává k nejvýkonnějšímu leteckému simulátoru.