Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Od roku 2000 mají studenti středních škol České republiky možnost zapojit se do soutěže Eustory. V Evropě ji organizuje nadace Körber Foundation. Eustory je rozdělena na národní, zcela samostatné soutěže, jejichž vítězové se setkávají na mezinárodních letních akademiích. V současnosti se projektu účastní již 15 evropských států, mezi jinými např. Německo, Polsko, Rusko, Ukrajina, Švýcarsko, Slovinsko, Slovensko, Litva a Česká republika, které pravidelně vydávají hodnotící materiály, v nichž formulují přínos soutěže pro vlastní studenty a v širších souvislostech i pro vytváření evropského dialogu.
Národní soutěže organizují jednotlivé země samostatně. Stanovují strukturu, organizační zajištění, způsoby zpracování projektů a jejich hodnocení, zapojení různých subjektů i témata. Körber Foundation poskytuje finanční pomoc a zajišťuje mezinárodní spolupráci. Cílem soutěže je nejen probuzení zájmu mladých lidí o historii a její studium, ale především na základě konkrétních historických bádání a vlastních závěrů mladých účastníků přispívá k pochopení národních odlišností i toho, co národy Evropy spojuje. Téma práce se vyhlašuje vždy pro daný ročník v každé národní soutěži centrálně. Poskytuje možnosti pro konkrétní badatelský výzkum v místě bydliště nebo studia soutěžících a vztahuje se určitým způsobem k současným problémům.
Nejstarší tradici má soutěž v Německu. Zde je dokonce završena Cenou spolkového prezidenta, přijetím vítězů prezidentem a finanční odměnou pro pět nejlepších prací (a dalšími cenami). Výsledky soutěže jsou široce medializovány. Mezi tématy minulých ročníků nalezneme např. (Německo): Každodenní život za nacionálního socialismu. Válečná léta v Německu; Příběhy Východ – Západ; Od císařství k republice 1918; Od kolapsu k rekonstrukci. Každodenní život v poválečném Německu; (Polsko): Každodenní život v epoše stalinismu; Občané versus státní moc v letech 1956-1980; Nejdůležitější události v životě mého okolí. Svědci a vzpomínky ve 20. století; Rodina v dějinných bouřích 20. století; (Rusko): Ruské dějiny v historii mé rodiny; Dítě a dějiny. Symboly dětství.
Koncepce Eustory je prověřována již téměř 30 let. Mezi základní pozitiva soutěže patří:

• Pojetí soutěžních prací vybízí k maximálnímu využití nabytých znalostí z historie.
• Zaměření na moderní historii a její projevy v bezprostředním okolí studentů vedou k zájmu o samostatné studium současných problémů a hledání jejich řešení.
• Klade důraz na ústní prameny, zapomenuté, opomíjené nebo neznámé zdroje „rodinného dějepisu“ , na práci v regionálních archivech či knihovnách; to vyhovuje touze mladé generace po vlastním „objevování“ dějin a působí pozitivně na růst zájmu o dějiny; zaměřením na konkrétní problémy z okolí studentů, jejichž vysvětlení často oficiální historie nenabídne, vznikne potřeba vyjasnit je vlastní interpretací a vysvětlením, což směřuje ke snazší orientaci ve vlastní minulosti.
• Témata podněcují k nacházení zapomenutých nebo potlačených historických epizod, které se ztrácejí na pozadí oficiálního výkladu historie; tento způsob bádání přispívá k nacházení alternativních způsobů myšlení o dějinách vlastní země, kraje, regionu.
• Obecná podpora historických aktivit, které mohou na základě poznání složitosti vlastních rodinných, regionálních či národních dějin vést k větší schopnosti pochopit tradice, odlišnosti i to,. co může být společné v evropském dialogu, se jistě projeví v kvalitnější reflexi výsledků oficiálního výkladu dějin i v evropském rozměru.
• Vytváří se prostor i pro historii minorit, pro různé úhly pohledu na dějinné události.
• Neopominutelným je příspěvek k prohloubení vztahů mezi generacemi (spolupráce se svědky dějů) a k pochopení generačních stanovisek.
• Pojetí preferuje moderní metody historického bádání (práce s ústními prameny), forma historické studie poskytuje prostor pro rozvoj schopnosti samostatně formulovat závěry.
• Je třeba vyzdvihnout i příležitost k rozvoji osobních kontaktů se studenty z jiných zemí, poznání jejich práce, porovnání výsledků i seznámení se s historickými problémy z různých regionů a jejich pochopení. To vytváří tolik potřebný prostor pro formování povědomí o společné budoucnosti občanů Evropy.

V České republice byl organizátorem prvních šesti ročníků soutěže Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu ČR a pod záštitou čestného předsedy Akademie prof. Rudolfa Zahradníka. Dosavadních ročníků se zúčastnilo na 700 studentů z více jak 150 středních škol ze všech krajů České republiky.

1. ročník Sám proti moci (Opozice proti totalitnímu režimu 1948-1989)
2. ročník Kamenná paměť mého kraje (Osudy lidí vtěsnané do památníků ve 20. století)
3. ročník Nejen zbabělci, nejen hrdinové (Všední život za protektorátu 1939-1945)
4. ročník My a oni (Česko-německé stýkání a potýkání ve 20. století)
5. ročník Zastavený čas. Příběh fotografie
6. ročník Pamětní místa na komunistický režim

Úkolem soutěžících je vytvořit práci na stanovené téma (individuálně nebo ve skupině), a to na základě vlastního výzkumu (rozhovory s pamětníky, využití dobového tisku, výzkumu v místních archivech, kronikách, muzeích apod.). Nejde o klasickou seminární práci založenou především na studiu literatury, ale o studii opřenou o vlastní badatelské poznatky. Rozsah práce by neměl přesáhnout 50 stran, forma (stavba, poznámkový aparát, citace, přehled literatury a pramenů, obrazový a grafický materiál apod.) odpovídat běžným požadavkům kladeným na historickou studii. Metodický návod je součástí sborníků Edice Eustory, které pořadatel na závěr každého ročníku vydává.

Příspěvky posuzuje komise složená z učitelů gymnázií a historiků. Oficiální výsledky jsou zveřejňovány na slavnostním vyhlášení vítězů soutěže. V každém ročníku je vyhlášeno pořadí deseti nejlepších prací, jejichž autoři získávají knižní ceny. Nejúspěšnější účastníci (na prvních třech místech) jsou odměněni i finančními cenami a mají možnost se zúčastnit mezinárodních seminářů a letních akademií. Od 7. ročníku bude soutěž na národní úrovni koordinovat občanské sdružení PANT.

• Social Web
• E-mail