Česká naděje 2011 - Scopus Awards
Nejlepší vědecké práce autorů do 35 let vybrala letos v únoru porota soutěže Česká naděje 2011 – Scopus Awards. Cílem bylo zapojit mladou generaci do výzkumu a vývoje v oblastech společenských věd, fyziky a matematiky, chemie, věd o zemi, biověd, lékařských věd, zemědělství, informatiky, průmyslu. Ze 134 návrhů vybrala porota pod vedením člena Akademické rady AV ČR prof. Petra Rába z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR pět vítězných prací. Slavnostní předání cen se uskutečnilo ve čtvrtek 23. února 2012 v pražském hotelu Four Seasons.
Soutěž pořádá Suweco CZ s Elsevier BV, předním světovým vydavatelstvím zaměřeným na odborné a
vědecké tituly a producentem největší světové citační databáze Scopus. Obě společnosti tak chtějí
podpořit tvůrčí aktivity mladých vědeckých pracovníků a ocenit jejich vynikající badatelské
výsledky s národním i mezinárodním dosahem. Kromě získání odborného kreditu v prestižní soutěži
ocenění autoři obdrží i finanční prémie v rozmezí 1000–4000 eur, podle dosaženého umístění.
1. místo
Mgr. Petr Cígler, Ph.D.
ÚOCHB AV ČR
absolvent VŠCHT
Oceněná práce:
DNA-controlled assembly of a NaTl lattice structure from gold nanoparticles and protein
nanoparticles
Dr. Petr Cígler z UOCHB AV ČR v Praze byl oceněn za svou práci opublikovanou
v časopisu
Nature Materials, která ukazuje nové cesty ve světě nanotechnologií. Dr. Cíglerovi a jeho
spolupracovníkům se podařilo připravit nový typ krystalické nanočástice, která má několik velmi
atypických vlastností. Je tvořena dvěma typy částic: virovými kapsidami (proteiny, které tvoří
obaly viru, ale samy o sobě nejsou infekční) a nanočásticemi zlata. Tyto dvě velmi rozdílné částice
navíc nejsou v přímém kontaktu, jako je tomu běžné ve většině krystalů, ale jejich
kontakty jsou zprostředkovány pomocí řetězců DNA. Zatímco na molekuly DNA je obvykle pohlíženo jako
na nositele genetického kódu života, zde byly použity jako jakési programovatelné molekulární
lepidlo, které jednotlivé částice mezi sebou spojuje s přesností na miliontinu
centimetru.
Hlavním cílem práce bylo prokázat možnost tzv. samoskladby těchto krystalů složených
z tak rozdílných objektů, jako jsou nanočástice zlata a viry. Materiál připravený tímto
způsobem má strukturu, na jejíž přípravě pracovalo mnoho týmů pomocí jiných technik. Samoskladba
pomocí DNA však umožňuje rychlé, jednoduché a laditelné vystavění krystalové mříže a otevřela nyní
nadějnou cestu pro přípravu tzv. fotonických krystalů – klíčových komponent budoucích kvantových
počítačů a telekomunikačních zařízení využívajících jevů nelineární optiky. Fotonické krystaly
umožňují precizní manipulaci se světlem: zatímco některé vlnové délky jsou velmi efektivně
odráženy, jiné mohou krystalem snadno prostupovat. Jejich příklady můžeme nalézt i v přírodě,
způsobují např. zbarvení křídel některých motýlů nebo brouků, kdy vnímáme barvu světla odraženého
od fotonických krystalů na jejich povrchu.
Autorem článku publikovaného v časopise
Nature Materials je dr. Petr Cígler, který provedl výzkum ve spolupráci s kolegy ze
Scripps Research Institute v La Jolla v Kalifornii (USA), University of Rochester Medical Center (USA) a Massachusetts Institute of Technology (USA)
v rámci své postdoktorální stáže. Petr Cígler nyní pracuje jako vědec na Ústavu organické
chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., kde se zabývá podobnou problematikou, zaměřenou na výzkum
nanočástic, a rozšířenou dále o diagnostiku chorob a vývoj nových potenciálních
terapeutik.
2. místo
Mgr. Jakub Steiner, Ph.D.
Národohospodářský ústav AV ČR
Oceněná práce:
„Who Matters in Coordination Problems?“ (Co je důležité v koordinačních problémech?)
Původní práce publikovaná v American Economic Review, v jednom z nejprestižnějších akademických
časopisů v oboru ekonomie (impakt faktor 3.150)
Obsahem článku je návrh modelu, v němž agenti čelí koordinačnímu problému podobnému přijímání
síťové technologie. Vedoucí (principal) vyhlašuje investiční dotace, které při minimálních
nákladech dosáhnou dané pravděpodobnosti úspěšné koordinace. Optimální dotace jsou cíleny na ty
agenty, kteří působí díky silným externalitám na ostatní a na něž ostatní působí jen slabými
externalitami. Je navržena metodologie založená na analýze role strategické nejistoty v
koordinačních procesech, která může být použita k nalezení optimálních cílů intervencí ve velké
třídě koordinačních problémů.
3. místo
Mgr. Marek Byrtus, Ph.D.
absolvent Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni
Oceněná práce:
G1 Hermite interpolation by PH cubics revisited
Práce rozvíjí metodu Hermitovských interpolací, což je významné pro aplikace v geometrii a
numerické matematice. Hermitovské interpolace jsou vhodne pro aproximace křivek zvaných
Pythagorejské Hodografy, které se používají při návrzích volných tvarů s kontrolovatenými
vlastnostmi a známým odstupem. Tyto metody se uplatňují v různých softwarových balících a mají
četná praktická uplatnění například při konstrukci dálnic, architektuře, nebo v jiných situacích,
kde se uplatňuje počítačem podporované návrhářství.
4. místo
Ing. Michal Kuráž, Ph.D.
Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze
Oceněná práce:
Dual permeability variably saturated flow and contaminant transport modeling of a nuclear waste
repository with capillary barrier protection
Práce se zabývá simulací procesů využitelných pro posouzení a konstrukci bariér zabraňujících
šíření znečištění z úložišť radioaktivních odpadů. Vzhledem k předpokládané významné roli
jaderné energetiky v energetickém mixu České republiky je téma práce vysoce aktuální a
významné. Práce představuje vyvážený soubor experimentálních dat z úložiště jaderného odpadu
na Litoměřicku, sofistikovaného matematického modelování a následného doporučení pro praktické
aplikace. Zpracování dat, srozumitelnost a formální úroveň práce je velmi vysoká. Výsledky jsou
využitelné pro tvorbu a analýzu scénářů dlouhodobého provozu jaderných úložišť a predikci
případných havarijních událostí .
5. místo
RNDr. Radim Řehůřek, Ph.D.
Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně
Oceněná práce:
Gensim
Gensim je softwarový nástroj pro automatickou extrakci sémantické informace z
nestrukturovaných dokumentů, typicky textových. Patří v této oblasti mezi nejlepší nástroje na
světě. Je schopen sémanticky zpracovat libovolně velké množství textu bez dodatečné anotace či
lidské interakce a s konstantními paměťovými nároky. Zpracování textů je navíc možné provádět
paralelně na více procesorech. Nástroj používá algoritmy strojového učení a algoritmy pro
zpracování přirozeného jazyka pro vytvoření vnitřního sémantického modelu vstupních textů.
Algoritmy používané v tomto nástroji jsou výsledkem výzkumu v rámci doktorského studia autora,
dizertační práce byla obhájena v r. 2011 ba FI MUNI. Autor ale navíc tyto výsledky dovedl do
brilantní implementace, díky které je nástroj gensim používán hojně jak v akademické tak komerční
sféře. Přestože byl primárně navržen pro zpracování textů, je použitelný i na jiná nestrukturovaná
data. Ve velmi krátké době byl nasazen v řadě oblastí, jako jsou automatické hledání chyb v
počítačových programech, strojový překlad textů, hledání extrémistických videí na internetu,
hledání v patentových databázích, analýza právnických textů či systémy na doporučování
hudby. Tento nástroj je odborné veřejnosti k dispozici pod Lesser GNU Public licencí a díky
této open-source licenci se těší nejen vysokému zájmu uživatelů, ale vytvořil kolem sebe
komunitu vývojářů a výzkumníků, kteří jej stále vylepšují.
Jedná se tedy o příkladnou symbiózu vědeckého výzkumu v informatice, publikovaného standardně
na mezinárodní úrovni a jeho praktického využití s vysokým impaktem jak na akademickou
informatickou komunitu tak na koncové uživatele informačních technologií v různých oblastech lidské
činnosti.
Porota zasedala v tomto složení:
prof. Ing. Petr Ráb, DrSc
., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., člen Akademické rady AV ČR
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc
., Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., člen Akademické rady AV ČR, předseda Rady pro
zahraniční styky AV ČR
doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc
., vedoucí oddělení Proteáz lidských patogenů Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.
v. i., a vysokoškolský učitel na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
v Praze
prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc
., děkan Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze
Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA, ředitel Technologického centra AV ČR, expert UNIDO pro
technologicky foresight, vědecké parky a podnikatelské inkubátory, zastupující delegát ČR
v Evropském výboru pro vědu a technický výzkum (CREST)
prof. MUDr. Richard Češka, CSc., člen vědecké rady GHC Genetics, s. r. o., předseda České
internistické společnosti ČLS JEP, III. interní klinika 1. LF UK, Praha
Konzultant:
PhDr. Pavel Baran, CSc
., ředitel Filozofického ústavu AV ČR, v. v. i.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR