Záchranný archeologický výzkum při výstavbě tunelu Blanka

Praha – Dejvice. Od října 2008 mají pracovníci Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i ve spolupráci s archeology firmy Archaia jedinečnou možnost nahlédnout do nejstarších dějin Prahy v souvislosti s výstavbou tunelu Blanka. V těchto měsících se pracuje v oblasti mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Podmínky pro práci archeologů jsou tentokrát mimořádně náročné.

Stavba tunelu Blanka, který se má stát součástí městského dopravního okruhu, je obrovským zásahem do krajiny v okolí Pražského hradu, Střešovicích, Dejvicích a Bubenči. Archeologové Archeologického ústavu v Praze a firmy Archaia dokumentují pozůstatky nejstarších dějin této oblasti. Dejvická část pracoviště se nachází na vnějším okraji meandru bývalého koryta pleistocénní Vltavy, který zasahoval až do prostoru dnešní ulice Milady Horákové. Očekávány jsou zde pozůstatky paleolitického osídlení v podobě kamenných nástrojů, zbytků lovené zvěře apod.(350 000-250 000 př.n.l.). Jeho výskyt je předpokládán na základě starších i novějších nálezů, z nichž časově i prostorově nejbližším byl objev klu mamuta v Jízdárně Pražského hradu, či doklady osídlení z období počátku středního paleolitu na Flemingově náměstí v Dejvicích. Na své si přijdou i geologové. Mají jedinečnou příležitost studovat v tomto prostoru část vltavského terasového systému a sprašový pokryv v jejich bezprostředním nadloží. Možná bude pro obyvatele Dejvic překvapením, že v dávných dobách na místě jejich domů meandrovala řeka a její postupně překládané a zanesená koryto bylo překryto nánosy sedimentů ze svahů střešovického hřbetu.

Ve Svatovítské ulici byl zdokumentován unikátní řez souvrstvím říčních, svahových sedimentů, spraší a navážek, a to až do neuvěřitelné hloubky 37 m. V 1. etapě výzkumu se dále podařilo v prostoru u bastionů XIII (sv. Benedikta) a XIV (sv. Václava) zachytit změny v morfologii terénu související s vybudováním barokního opevnění. V těsné blízkosti stanice metra Hradčanská byly zjištěny pozůstatky historického komunikačního systému a historických „inženýrských sítí“, resp. kanalizačních štol, které ještě budou předmětem dalšího výzkumu. Práce pokračují zkoumáním spraší u stanice metra Hradčanská a každý den jsou netrpělivě vyhlíženy zbytky velkých pleistocénních savců – mamutů, srstnatých nosorožců, praturu nebo doklady o přítomnosti jejich lovců.

Rozsah stavby tunelu Blanka lze v této části Prahy přirovnat snad jen k takovým počinům, jako byla výstavba barokního hradeb probíhající od 30. let 16. století. Sám archeologický výzkumu, jehož hlavním cílem je zmapování krajinného vývoje v této části města, je na pražské poměry unikátní. Setkávají se zde archeologie pleistocénu a archeologie postmedieválního a industriálního období.

V současné době je i přes krajně nepříznivé podmínky zahajována další etapa výzkumu, konkrétně v těžní jámě Myslbek na západním okraj Hradčan na rozhraní se Střešovicemi, a to na základě požadavku investora s odvoláním na harmonogram stavby. Zároveň probíhají složitá jednání o dalším financování výzkumu, který se ukazuje jako mnohem složitější a náročnější než se původně předpokládalo.