Česky
Cyrilometodějský odkaz v českých rukopisných sbírkách
V expozici Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo se prezentuje mj. i originál rukopisu tzv. Makedonského (Strumického) apoštola, který představuje mladší cyrilský opis původního cyrilometodějského překladu Skutků apoštolských a epištol do slovanštiny. Jeho obsahem jsou čtení z těchto biblických knih seřazená podle východního církevního kalendáře. Současně jde o nejstarší kodex v církevní slovanštině na teritoriu České republiky.
Zdroj: Knihovna Národního muzea
Ukázka z rukopisu tzv. Makedonského (Strumického) apoštola, který představuje mladší cyrilský opis původního cyrilometodějského překladu Skutků apoštolských a epištol do slovanštiny.
Historie památky je pozoruhodná. Ze starší předlohy byl rukopis pořízen pravděpodobně ve druhé polovině 13. století ve východní Makedonii v okolí řeky Strumice za velmi obtížných podmínek. Makedonské území tehdy čelilo nájezdům srbských, bulharských a byzantských vojsk a panovníci příslušných států si činili nároky na připojení tohoto území. Složitá situace se odráží i v textu Makedonského apoštola, do něhož písař vepsal například i poznámky, že mu není dobře a trpí horečkou. Badatelé se navíc domnívají, že písař rukopis neopisoval z předlohy, nýbrž mu byl diktován, čemuž odpovídají zejména zvláštní podoby zapsaných jmen, které se v textu vyskytují. Rukopis nikdy nebyl řádně dokončen, což se odráží zejména u iniciál, které nebyly dobarveny červenou barvou a na některých místech chybějí úplně. Makedonský apoštol se v první polovině 19. století dostal k významnému slavistovi Pavlu Josefu Šafaříkovi; získal jej v době svého působení na srbském gymnáziu v Novém Sadu. Po jeho smrti se památka stala součástí Šafaříkova rukopisného fondu v Knihovně Národního muzea v Praze. Makedonský apoštol byl pro svou starobylost a návaznost na texty velkomoravské zařazen do excerpční báze Slovníku jazyka staroslověnského, jehož přípravné fáze začaly již ve 40. letech minulého století. Památku excerpovala tehdy ještě vysokoškolská studentka a v současnosti stále ještě pracovnice Slovanského ústavu AV ČR Emilie Bláhová na začátku 50. let. Práci měla ztíženou, protože měla k dispozici pouze nepříliš kvalitní fotografie, navíc na mnoha místech nečitelné. Spolu s další pracovnicí ústavu Zoe Hauptovou se začaly zabývat myšlenkou vydání tištěné edice památky. S nadšením zahájily přípravu a text přepsaly do přijatelné podoby. Záhy se však ukázalo, že proces vydání nebude jednoduchý. Autorky chtěly nejprve vybídnout ke spolupráci kolegy z Bulharské akademie věd, bohužel však nikdo neprojevil o spolupráci zájem. V té době, tedy na přelomu 60.–70. let, nebylo vedení pracoviště vydávání památek spjatých s Makedonií nakloněno, a tak připravený text skončil na celých 10 let v šuplíku. Na začátku 80. let se Emilii Bláhové a Zoe Hauptové podařilo domluvit spolupráci se Zdenkou Ribarovou, vůdčí osobností paleoslovenistiky v Makedonské akademii věd a umění. Vydání památky se jim podařilo společně dovést až do konce. Po peripetiích spatřila edice s variantami z dalších starobylých slovanských rukopisů Apoštola světlo světa v roce 1990 ve Skopji.
Foto: Archiv SLÚ AV ČR
Původní excerpční lístek Emilie Bláhové z padesátých let
Zapůjčit rukopis pro brněnskou výstavu se podařilo prostřednictvím spolupráce s Knihovnou Národního muzea. Návštěvníci se tak mohou seznámit s pozoruhodnou památkou, jež obvykle bývá přístupná za přísných podmínek pouze specialistům a veřejně je vystavena vůbec poprvé.
Příspěvek vychází s podporou grantového projektu GA ČR P406/12/1790 Staroslověnská lexikologie – nové příspěvky ke staroslověnské lexikografii.
MARTINA CHROMÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.