Technologická agentura ČR, jež se u nás snaží zastávat spojující článek mezi sférou, kde se výsledky výzkumu a vývoje rodí, a oblastmi, kde se efektivně a komerčně aplikují, pozvala 9. května do Prahy představitele největší organizace pro aplikovaný výzkum v Evropě – Fraunhoferovy společnosti. Odborníci na komercializaci vědeckých výsledků prof. Arno Basedow a Steffen Preissler představili nejen strukturu společnosti, model financování, ale též např. činnost Oddělení inovativních systémů transferu, jež analyzuje, navrhuje a implementuje účinné systémy transferu výsledků výzkumu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Místopředseda TA ČR Miroslav Janeček přivítal mezi hosty též senátorku Evu Sykovou, která právě v německém modelu organizace vědy vidí velký vzor.
Všechna fota: Gabriela Adámková, Akademický bulletin
Profesorka Eva Syková diskutuje se Steffenem Preisslerem
Jak prof. Syková uvedla v rozhovoru pro Akademický bulletin (
AB 4/2013
): „Příklady, jak organizovat českou vědu, hledejme v Německu, kde vedle sebe existují
badatelské instituce, jako jsou ústavy Maxe-Plancka pro základní výzkum, Fraunhoferovy ústavy
orientované na aplikovaný výzkum, Helmholtzovy ústavy, jež uskutečňují oba typy výzkumu ve
vybraných prioritních oblastech, a výzkum na univerzitách.“
Jako první vystoupil Arno Basedow, který od roku 2011 zastává pozici strategického poradce ve
Fraunhoferově institutu MOEZ. Mezi jeho oborové specializace patří např. farmacie, potravinářství a
kosmetika.
Vzadu zleva: Martin Bunček, člen představenstva TA ČR a místopředseda TA ČR Miroslav Janeček.
Fraunhoferova společnost na podporu výzkumu nese jméno vědce, technika a podnikatele v jedné
osobě Josepha von Fraunhofera, který se začátkem 19. století zabýval optikou a výzkumem slunečního
spektra a je označován za zakladatele spektrální analýzy. V současné době tvoří společnost 66
samostatných institutů, které se zaměřují na výzkumné oblasti, jako jsou zdraví, bezpečnost,
komunikace, mobilita, energetika a životní prostředí, a zaměstnává přes 20 000 vědců. Rozpočet
Fraunhoferovy společnosti tvoří ze 70 procent finance, které vygenerují jednotlivé instituty, 30
procent plyne z německé federální vlády. Zadavateli výzkumných úkolů jsou převážně průmyslové
podniky, sektor služeb a ministerstvo obrany; základním posláním zůstává výzkum a vývoj nových
produktů a technologií.
Fraunhoferova společnost, která rovněž úzce spolupracuje s německými vysokými školami, se
neomezuje jen na Německo. Strategickými oblastmi zájmu jsou Evropa, USA a jihovýchodní Asie. Krédem
je být přítomen tam, kde vznikají nové poznatky. K tomu má společnost několik pracovišť v USA a
informační kanceláře v Singapuru, Indonésii, Číně a Malajsii.
Steffen Preissler je vedoucím Oddělení inovativních systémů transferu ve Fraunhoferově
institutu pro střední a východní Evropu v Lipsku, který byl založen v roce 2006.
Seminář zakončila diskuze, v níž zazněly dotazy spojené např. s problematikou spin-off firem.
Arno Bassedow vysvětlil, že Fraunhoferova společnost výrazně podporuje vznik spin-off firem, a to
tak, že si obvykle drží část firmy nebo celou firmu osm let, a poté ji zcela ponechá trhu jako
samostatný podnik. Úspěšnost těchto firem je ohromujících 90 procent.
Oba němečtí představitelé v závěru nevyloučili možnost podpory malých a středních podniků v
České republice, jelikož na projekty nenahlíží jen v národním měřítku, ale i evropském. Zároveň se
však vymezili vůči spolupráci např. s Ruskem, jelikož není členem Evropské unie, a tudíž by mu
Fraunhoferova společnost udělovala konkurenční výhodu.
srd
9 May 2013