Na Vysočině vzniká výzkumná infrastruktura

Odborný seminář se zaměří na problematiku výzkumu v rámci sdružené stanice Košetice-Křešín u Pacova, především pak na hodnocení dlouhodobých trendů, výsledků mezinárodní spolupráce či propojení aktivit stanice s akademickými a univerzitními pracovišti. Speciální pozornost bude věnována výzkumu vlivu změn v chování a transportu skleníkových plynů a atmosférických aerosolů na globální změnu klimatu.

Nově vybudovaná Atmosférická stanice Křešín u Pacova provozovaná Centrem výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., bude sloužit jako národní monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a měření základních meteorologických charakteristik. Stanice je konstruována jako 250 m vysoký stožár (nejvyšší stožár postavený po roce 1989) s příslušným vzorkovacím a měřícím vybavením, umožňujícím stanovení koncentrace klíčových skleníkových plynů a polutantů a monitoring základních meteorologických parametrů, vše ve vertikálním gradientu. Věž je součástí evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System) a byla vybudována za podpory projektu OP VaVpI – CzechGlobe. Sdružená stanice zahrnuje rovněž eddy kovarianční věž pro měření toků skleníkových plynů mezi atmosférou a místním agroekosystémem a monitoring biogeochemických cyklů v malém povodí Anenského potoka (součást sítě GEOMON).

Vybudování atmosférické stanice navazuje na dlouhodobý monitoring kvality ovzduší a sledování meteorologických charakteristik na observatoři Košetice, provozované Českým hydrometeorologickým ústavem. Observatoř disponuje více než 20 letou řadou měření koncentrace základních atmosférických polutantů (sloučeniny síry, dusíku, přízemní ozon, pevné částice, či těkavé organické polutanty) a jejich depozice. V průběhu 25 let došlo několikrát ke změnám priorit v monitoringu a výzkumu kvality ovzduší. V době založení observatoře byla chápána jako nejzávažnější škodlivina síra, ale v důsledku politických změn na konci 80. let došlo k významnému snížení jejích emisí v širším středoevropském regionu, což se kontinuálně projevuje ve snižování koncentrací a depozice sloučenin síry. Během 90. let se dostala do popředí otázka epizod vysokých koncentrací přízemního ozonu. Po 20 letech kontinuálního monitoringu lze detekovat mírně sestupný trend průměrných ročních koncentrací, ale zároveň výrazný pokles epizod s překročením imisního limitu. Na přelomu tisíciletí se začaly ve výzkumu dálkového přenosu škodlivin objevovat nové stimuly, které jsou postupně implementovány do strategie monitoringu (těžké kovy, VOCs, POPs, atmosférická rtuť). V současné době je za nejvážnější environmentální problém považován negativní vliv velmi jemných částic v ovzduší na lidské zdraví, a to i v oblastech lokalizovaných mimo přímé zdroje znečištění. Výsledkem dlouhodobé spolupráce s Centrem pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy Univerzity v Brně (od roku 1988) v oblasti monitoringu perzistentních organických polutantů je časová řada jejich výskytu ve všech složkách přírodního prostředí, která je unikátní i v celosvětovém měřítku. Vedle začlenění do infrastruktury ICOS je sdružená stanice zapojena do mezinárodního projektu EU FP7 ACTRIS, jehož cílem je vytvoření evropské sítě stanic pro dlouhodobý monitoring aerosolů a stopových plynů v ovzduší. Samotná observatoř Košetice je již řadu let součástí řady mezinárodních programů (např. EMEP, GAW a ICP-IM).

Příspěvek s podobnou tematikou – Kde se měří dech lesa – CzechGlobe pracoviště Bílý Kříž – AB 10/2012