Geologický ústav AV ČR, v. v. i.

Badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému.

Kozlowskii Event: Záznam globální biologické krize a změn prostředí ve starších prvohorách (svrchním siluru) pražské synformy

Ladislav Slavík, Petr Štorch

Vrstevní sledy svrchního siluru pražské synformy (tj. v oblasti známé jako Barrandien) poskytly jeden z nejúplnějších záznamů významné globální biologické krize (vymírání organismů a celých jejich společenstev), které je označované jako Kozlowskii nebo Lau Event. Sledovat však lze také následné zotavení společenstev mořské fauny. Z pelagických organizmů byli nejvíce postiženi planktoničtí graptoliti, u kterých byla zaznamenána také vysoká selektivita vymírání v závislosti na základních tělesných tvarech. Na konci graptolitové biozóny kozlowskii mizí všechny vysoce specializované, i když nepříbuzné formy. Vymírají také dříve někteří hojní a rozšíření pelagičtí ostrakodi, zatímco pelagičtí ortoceratidní hlavonožci a někteří korýši překonali toto kritické období bez větších změn. Také konodontová fauna byla postižena méně, než ukazovaly údaje z ostrova Gotland kde byl Lau Event původně definován. Během kritického období v sedimentech pražské synformy převládaly spíše univerzální a dlouho přežívající formy, u kterých však došlo ke značnému zmenšení velikosti jedinců (trpasličí syndrom). Vymírání fauny koreluje s výraznými výkyvy úrovně mořské hladiny, indikovanými přerušením sedimentace v mělčím prostředí. V hlubší části sedimentačního prostoru vymírání doprovázejí podmořské skluzy sedimentů z erodované karbonátové plošiny. Vedle toho byl zaznamenán výrazný nárůst obsahu těžšího stabilního izotopu uhlíku. Nová data prokázala koincidenci mezi graptolitovou krizí, změnami složení dalších pelagických i bentózních faun, uhlíkovou izotopovou anomálií a změnami sedimentace svědčícími o výrazném eustatickém poklesu mořské hladiny. Následné zotavení a obnovení diverzity konodontové fauny bylo pozvolné a umožnilo podrobnější regionální bizonální členění intervalu následujícího po Lau Eventu pro přesnější relativní datování sedimentárních hornin i v globálním měřítku. U graptolitů došlo k postupnému zotavení a rozvoji nové fauny až na konci uhlíkové izotopové anomálie, tedy později než u konodontů a bentózní fauny. Data z pražské synformy podstatně přispěla k poznání jedné z nejvýznamějších globálních biologických krizí v historii života na Zemi a její korelaci s abiotickými indikátory změn prostředí.