Tisková zpráva - Konference v Senátu: výzkum lidského mozku je největším vědeckým úkolem současnosti

Cílem konference navazující na Evropský měsíc mozku bylo upozornit české politiky i širší veřejnost na význam výzkumu mozku jako na prioritu tohoto století a na nutnost do této oblasti investovat více finančních prostředků z veřejných zdrojů. Této oblasti vědy se již dostalo zvýšené pozornosti v USA v souvislosti s oznámením americké „BRAIN Initiative“ a v EU výběrem „Human Brain Project“ jako jednoho ze dvou celoevropských vlajkových projektů. „ Pokládám za zásadní, aby v tomto směru Česko nezůstalo stát stranou, a jsem ráda, že se v tom s panem předsedou Štěchem shodujeme. Výzkum mozku je největší vědecký úkol současnosti“ vysvětluje senátorka Eva Syková důvody, které vedly k zorganizování konference.

Milan Štěch při zahájení konference zdůraznil že výzkum by podle něj neměl být jen slovní prioritou české exekutivy. S předsedou Senátu souhlasila i 1. místopředsedkyně RVVI, Miloslava Kopicová. Formulování vize, k níž budou vlády směřovat bez ohledu na politickou orientaci, je podle obou politiků stěžejní. Ministr školství, Petr Fiala, poukázal na úlohu mezinárodní spolupráce a ujistil přítomné, že výzkum lidského mozku bude jednou z priorit při čerpání z fondů EU v programovém období 2014-2020.

Přední čeští neurovědci pak referovali o neurovědním výzkumu a souvisejících oborech. Prof. Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zdůraznil, že Česká Republika je tradičně velmi úspěšná v neurovědním výzkumu ale postrádá takovou míru veřejné podpory, která by českým vědcům umožnila držet krok se zahraničními kolegy v zemích EU. Prof. Cyril Höschl z Psychiatrického centra Praha se pozastavil nad skutečností, jak málo se veřejně hovoří o obrovském socioekonomickém břemenu spojeném s neurodegenerativními onemocněními, které je vůbec největší z celé medicíny. Závažný problém podle něj představují také překážky, které odrazují farmaceutické společnosti od vývoje nových léků. Předseda České neurologické společnosti, prof. Karel Šonka referoval rovněž o sociálních a ekonomických aspektech neurologických onemocnění. Prof. Ivan Rektor z I. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se věnoval hluboké mozkové stimulaci a vnímání hudby. O vlivu genetiky na myšlení a utváření lidského vědomí hovořil prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Prof. Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AVČR a předsedkyně České společnosti pro neurovědy LS JEP popsala rozvoj nového oboru, Regenerativní medicíny, skýtajícího nové možnosti léčby neurodegenerativních onemocnění pomocí kmenových buněk a tkáňových náhrad. Příspěvek onejnovějších zobrazovacích metodách a jejich dalším vývoji přednesl Ing. Milan Hájek z Institutu klinické a experimentální medicíny. Prof. Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR informoval o možnostech rozvoje umělé inteligence, který také patří mezi hlavní cíle výzkumu lidského mozku.

Současný stav výzkumu mozku a potřeb vědeckého bádání v této oblasti, které se konference snažila reflektovat, shrnula senátorka Syková během tiskového briefingu: „ Vzhledem ke stárnutí populace a úrazům trpí stále více lidí onemocněními mozku a míchy. Abychom tato onemocnění mohli léčit musíme nejen více podporovat základní výzkum, ale také výzkum klinický a realizovat množství klinických studií, které nelze financovat čistě ze soukromých zdrojů. Výzkum mozku ve 21. století se rozhodně neobejde bez velkých investic, ale o jejich návratnosti, i když často dlouhodobé, není pochyb“.

Foto archív Akademického bulletinu