Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno

 Sborník příspěvků, na němž se podílel široký tým autorů, představuje první ucelenou práci týkající se výšinné osady badenské kultury v Hlinsku u Lipníka. Nejenže zpřístupňuje veškeré dostupné prameny získané dlouhodobým archeologickým výzkumem, ale pokud je to možné, vyčerpávajícím způsobem vybrané druhy inventáře zpracovává. V knize je stať, ve které je dokončena charakteristika sídlištních horizontů hlinecké osady na základě analýzy keramiky a zároveň je zde podán přehled základních keramických typů. Práce rovněž obsahuje soupis všech sídelních a sídlištních objektů s informacemi o jejich datování a charakteru inventáře. Dále je zde vyčerpávajícím způsobem podán rozbor uhlíků a makrozbytků a na jejich základě zrekonstruován obraz původního životního prostředí. Z bohatého archeologického materiálu je zpracována kamenná štípaná industrie, kosterní pozůstatky domácích a divoce žijících zvířat a také nositelů badenské kultury žijících na osadě.

Kniha podává podrobné archeologické zhodnocení mohylového pohřebiště ze starší a střední doby bronzové v Boroticích na Znojemsku. Na pohřebišti bylo prozkoumáno 53 hrobů ze starší doby bronzové a 30 hrobů z mladší doby bronzové

Unikátní archeologický materiál pochází ze čtyř jihomoravských pohřebišť. Z birituálního pohřebiště v Nechvalíně (1. N.) je datován do 7.-9. století a z kostrového pohřebiště ve stejné lokalitě (2. N.), pochází z 9.-11. století. 2. N. bylo od 1. N. vzdáleno asi 160 m východně. Na obou pohřebištích byly hroby ukládány vždy jen při severním okraji nekropole. Nejstarší žárové hroby na 1. N. jsou většinou v jeho jižní části, nejmladší hroby s esovitými záušnicemi na 2. N. jsou v severní části hřbitova. V Prušánkách je situace obdobná, 2. pohřebiště (2. P.) je od 1. P. vzdáleno asi 130 m jihozápadně. Lze tedy předpokládat horizontálně stratigrafické vztahy nejen mezi hroby, ale i mezi pohřebišti 1. N. – 2. N. a 1. P. – 2. P.

Kniha je věnována různým aspektům vědeckého výzkumu etnické identity a přináší nové myšlenky, které na problém nazírají z hlediska rozličných metodologických perspektiv. Jsou zde pojednány otázky výpovědní hodnoty historických i archeologických pramenů z období, které zahrnuje zánik Římské říše až po vynoření kmene Langobardů na středním Dunaji. Svazek obsahuje výsledky výzkumu autorů z Německa, Francie, Ruska, Polska, Maďarska, Slovenska a ČR.