Aktuální číslo
Česká literatura 61, 2013/3
Studie
MIROSLAV KOTÁSEK
Paměť, trauma, smrt: intervence jazyka a narativu
Text studie ke stažení zde.
XAVIER GALMICHE
Vykolejené vyprávění ve středoevropské literatuře po roce 1989
Na základě analýzy tří románů, a sice Melancholie odporu (1989) maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaiho, Dvanáct obručí (2003) Ukrajince Jurije Andrukovyče a Kloktat dehet (2005) Jáchyma Topola se studie pokouší analyzovat estetiku objevující se od osmdesátých let. Analyzovaná díla jsou vybrána s pečlivým uvážením, neboť, ačkoli je od sebe odděluje jistá vzdálenost časová i prostorová, jsou určována poetikou, jejíž pojmenování jako vykolejeného vyprávění (romanesque déjanté) vyjadřuje splašení kolektivních i individuálních dějin ve světě rozvraceném koncem komunismu. Tato vyprávění o řadě malých apokalyps a fragmentarizovaná až na samu hranici inkoherence můžeme chápat jako realismus rozvrácené doby, jako transpozici intermediální (pregnantnost vizuálních prvků, zvláště kinematografických) a multimediální (hypertext a čtení na síti) estetiky stejně jako současnou podobu grotesky.
PETR ANDREAS
Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky
Programová kniha literární kritiky Pozemská poezie (1977) je jedním z nejsystematičtějších a nejreprezentativnějších dobových pokusů konstruovat a legitimizovat genealogii tzv. socialistické poezie. Jejím prostřednictvím se její autor Milan Blahynka přihlásil ke kánonu oficiální, režimem preferované linie české poezie a jejím vydáním vyvrcholila jeho politická angažovanost jako literárního kritika. Přesto není Pozemská poezie autentickým výrazem autorových koncepcí a kritických názorů. V této studii se zaměřuji na zájmy, které Pozemskou poezii strukturovaly, to jest: 1) doložitelné aspekty autorského záměru a koncepce knihy, 2) zásahy cenzurního (respektive autocenzurního) rázu do rukopisu během lektorování a 3) doložitelné politicky motivované, především autocenzurní taktiky autorova psaní a interpretace. V Pozemské poezii můžeme s jistotou identifikovat dvě fáze úprav. Jsou jimi: 1) Autocenzura statí, které kritik psal v první polovině 70. let a v nichž omezil kritiku těch dřívějších dogmatiků, kteří se ztotožnili s normalizační kulturou. 2) Politicky motivované úpravy, které kritik provedl dle pokynů lektorů a redakce Československého spisovatele v textech vzniklých před rokem 1968: Spadá sem vynechání několika studií o nevyhovujících autorech a vyškrtnutí (nahrazení kryptonymy) jmen několika dalších. Tyto strukturní úpravy rukopisu (škrtání jmen, používání kryptonymů, vyřazení záporného hodnocení) původní záměr do jisté míry deformovaly: Pozemská poezie měla být o něco „liberálnější“. Úvahy o míře této deformace však zůstávají omezeny, neboť celkovou koncepci knihy a s ní spojený autorský záměr neznáme.
Rozhovor
Robili jsme, co jsme považovali za nutné.
Rozhovor Ondřeje Sládka s literárním teoretikem a historikem Mojmírem Grygarem.
Blok - RETROBI
DANIEL ŘEHÁK
K historii a struktuře Retrospektivní bibliografie
VOJTĚCH MALÍNEK
RETROBI — Digitalizovaná Retrospektivní bibliografie české literatury 1770–1945 a možnosti jejího využití pro literárněvědný výzkum
ELIŠKA DAVIDOVÁ (ed.)
Retrospektivní bibliografie v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku
Všechny příspěvky ke stažení v pdf formátu zde.