Vítejte na stránkách Akademie věd České republiky,
veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
Akademickou prémii – Praemium Academiae – získal fyzik Martin Nikl
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Akademickou prémii – Praemium Academiae – získal fyzik Martin Nikl
20.6.2013
Prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – udělil ve čtvrtek 20. června 2013 v sídle Akademie věd ČR v Praze předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vynikajícímu českému vědci Ing. Martinu Niklovi, CSc., z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Toto nejvýznamnější ocenění Akademie věd ČR získávají mimořádné vědecké osobnosti, které již založily vědecké školy, v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku. „Akademická prémie slouží jako nástroj finanční a morální podpory skutečné vědecké excelence. Je nejvýznamnějším vědeckým grantem v tomto státě,“ zdůraznil Jiří Drahoš.
Srpek se stal astrofotografií měsíce
1.8.2013
Letní noční obloze nad našimi hlavami nyní dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. Pavol Kollarik, vítěz červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, se v této nebeské oblasti zaměřil na bublinu plynu odvrhovaného mohutným hvězdným větrem Wolf-Rayetovou hvězdou WR 136 v jejím středu. Pro svůj tvar dostala mlhovina (NGC 6888) název „Srpek“. Její formování započalo zhruba před 250 000 lety. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.
Úspěch fyzikálních chemiků z AV ČR v rámci programu ERC CZ
18.7.2013
S projektem „Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice“ Dr. Martina Kalbáče uspěl v rámci programu ERC CZ Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Kalbáčův tým bude v letech 2013–2018 finančně podpořen částkou 39 milionů Kč. Cílem oceněného projektu je výzkum nových principů pro vývoj elektronických zařízení s nízkou spotřebou elektrické energie, tedy vývoj transistoru BISFET (Bilayer pseudoSpin Field Effect Transistor) využívajícího unikátních vlastností uhlíkových nanostruktur. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Objev českých molekulárních genetiků pomůže léčit rakovinu
16.7.2013
Hlubšímu porozumění procesu přeměny zdravé buňky lidského organismu v buňku nádorovou napomáhají poslední výsledky výzkumu vědeckého týmu MUDr. Libora Macůrka, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zveřejněny byly letos na jaře v prestižním mezinárodním odborném časopisu Journal of Cell Biology (abstrakt zde). Čeští badatelé v této práci popsali zcela nový typ mutace v genu spojené se vznikem nádorů. Článek byl editory časopisu vybrán a komentován jako nejzajímavější publikace květnového čísla.
Pozoruhodný experiment simuluje rostlinám budoucí klima
9.7.2013
Unikátní experimentální stanici tvořenou 24 automaticky řízenými venkovními komorami umožňujícími provádět simulaci dopadů budoucího klimatu na růst, fyziologii a produkci rostlin vybudovalo Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem. Obdobných zařízení je ve světě málo, toto lze ale považovat za zcela jedinečné, neboť žádný z experimentů neumožňuje sledovat vzájemné působení tolika faktorů současně. Nová výzkumná stanice bude slavnostně otevřena v pátek 12. července 2013.
Astrofotografie měsíce - červen 2013
3.7.2013
Kompletní „Messierův katalog“ Davida Krafta
Popularita katalogu Charlese Messiera je mezi profesionálními i amatérskými astronomy téměř nepřekonatelná. 110 galaxií, mlhovin či hvězdokup jsou astronomové nejen schopni „vysypat z rukávu“ ihned po probuzení, někteří jsou však dokonce schopni je nalézt a napozorovat během jedné noci. A někteří jsou schopni je dokonce vyfotografovat. Byť jim na tento úkol jedna noc stačit nemůže. Jedním z takových astrofotografů je i David Kraft, který pořizoval snímky jednotlivých objektů Messierova katalogu plných osm let. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě České astronomické společnosti.
Nositelé Akademických prémií představili výsledky své práce
2.7.2013
Přednášky laureátů právě skončených Akademických prémií - Praemium Academiae, RNDr. Václava Petříčka, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR a RNDr. Eduarda Feireisla, DrSc. z Matematického ústavu AV ČR proběhly 1. 7. 2013 v prostorách AV ČR. Nositelé této významné podpory excelentního výzkumu představili posluchačům hlavní výsledky své šestileté vědecké práce. V úvodu setkání ocenil činnost vědců předseda AV ČR „Akademická prémie je prestižní záležitost. Získat grant na dobu šesti let není v českém prostředí běžné, ale v obou případech jde skutečně o osobnosti světové vědy“, zdůraznil prof. Jiří Drahoš.
Prestižní Cenu Jean-Marie Lehna za chemii 2013 získala Pavla Chlubná
2.7.2013
První cenu v soutěži organizované společnostmi Rhodia ČR (Solvay) a Francouzským velvyslanectvím v České republice, získala studentka 3. ročníku doktorského studia Mgr. Pavla Eliášová (roz. Chlubná) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. za svou práci věnující se zeolitům a organicko-anorganickým hybridním materiálům. Slavnostní předání Cen Jean-Marie Lehna za chemii za rok 2013 se uskutečnilo dne 20. června 2013 na recepci v Buquoyském paláci, sídle Francouzského velvyslanectví, za přítomnosti J.E. Pierra Lévyho, velvyslance Francie v České republice. Ocenění laureátům předal profesor Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987.
Největší evropská vědecká soutěž pro mladé talentované vědce přijíždí do Prahy
28.6.2013
Akademie věd ČR v letošním roce hostí jubilejní 25. ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists - EUCYS. Mezinárodní přehlídka mladých vědeckých talentů proběhne ve dnech 20. – 25. září 2013 v areálu Výstaviště Praha - Holešovice. Soutěž mladých vědců z celé Evropy i z mnoha mimoevropských zemí nabídne návštěvníkům prezentaci zajímavých studentských projektů z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. Na setkání s novináři 27. 6. 2013 to oznámili organizátoři celé akce předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a Mgr. Michal Urban z MŠMT. „Doufám, že letošní ročník ozdobí pražský podzim a bude patřit ke špičkovým akcím v celoevropském měřítku,“ uvedl Jiří Drahoš.
Symbiotické vztahy mohou vést ke změnám genomu organismů
25.6.2013
Objev českého doktoranda na obálce prestižního časopisu Cell
Symbiotické vztahy patří v přírodě k výrazným zdrojům evolučních inovací. V některých případech mohou vést k zásadním změnám genomů, včetně výměny genetické informace a spolupráce na výrobě esenciálních látek. V posledním čísle prestižního biologického časopisu Cell (viz abstrakt) byla zveřejněna práce, jejímž prvním autorem je RNDr. Filip Husník – student doktorského studia Přírodovědecké fakulty JU a Parazitologického ústavu AVČR. Ve studii se mezinárodní výzkumný tým vědců vedený Johnem McCutcheonem z University of Montana zaměřil na horizontální přenos genů v symbiotickém systému červců.
Sluneční radioastronomové budou jednat v Praze
21.6.2013
Mezinárodní konferenci CESRA2013 pořádá ve dnech 24.–29. června v Praze Astronomický ústav AV ČR. Na 120 radioastronomů z celého světa zde bude diskutovat o aktuálních otázkách sluneční astrofyziky a radiové astronomie, zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR. ALMA je projekt soustavy šedesáti velmi přesných dvanáctimetrových antén pro příjem radiových vln milimetrových délek, rozkládajících se na ploše téměř 200 km2. Budují ho společně observatoře ESO, NRAO a NAOJ v chilské poušti Atacama. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.
Lidi s extrémním chronotypem ohrožuje brzké vstávání
19.6.2013
Otázkou, jak souvisí doba, kterou preferujeme pro naše každodenní uléhání ke spánku (tzv. chronotyp), s nastavením vnitřního časového systému u lidí s normálním cyklem běžného života, se zabývala výzkumná skupina PharmDr. Aleny Sumové, DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky nové studie mimo jiné prokázaly, že pokud je člověk s pozdním chronotypem přinucen vstávat náhle, např. brzy ráno do práce či do školy, dostávají se jeho vnitřní hodiny v celém těle do nesouladu s denní dobou a nemohou tak účinně řídit fyziologické procesy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Slovenská akademie věd oslavila 60. výročí založení
19.6.2013
Ocenění pro předsedu AV ČR prof. J. Drahoše
Výročí přijetí zákona o Slovenské akademii věd bylo v úterý 18. června 2013, přesně šedesát let po jeho schválení, věnováno setkání předních osobností slovenské politiky, vědy, univerzitního života a dalších významných společenských sfér SR. Slavnostním programu v Bratislavě se zúčastnili i prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič, předseda vlády SR Robert Fico a její členové. Mezi zahraničními hosty zaujal čestnou pozici předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, jenž při této příležitosti převzal ocenění za dlouhodobé nadstandardní vztahy se Slovenskou akademií věd.
