(převzato ze serveru Badatelna)
Pokud máte zájem prohlédnout si dva zachovalé a dodnes funkční radiolokátory WÜRZBURG RIESE, navštivte hvězdárnu v Ondřejově. Používají se zde jako tzv. radioteleskopy. První radioteleskop RT1 má známý sedmiapůlmetrový parabolický talíř z hliníkové mřížky umístěný na azimutální montáži. Tento radar museli pracovníci observatoře nejen sami hledat a najít, ale i naložit na vagón, z vagónu vyložit, nákladním autem dopravit na observatoř, postavit pro něj betonové základy a uvést do chodu. Radary prý byly získány od armády, mluvilo se o nich jako o válečné kořisti. Na hvězdárnu byly dovezeny cca v roce 1956. Přijímač na jedné frekvenci byl později nahrazen modernější aparaturou. RT1 sloužil ke každodennímu pozorování radiového toku Slunce na kmitočtech 260, 536 a 808 MHz. Cca v roce 84 se rozpadlo a bylo vyměněno hlavni ložisko. Pozorování dále pokračovalo až do konce roku 1994, kdy se opět rozbilo ložisko a nebylo již opraveno. Od té doby není radar v provozu, slouží spise jako muzejní exponát a dominanta u vchodu.
Druhý radar RT2 fungující jako radiový dalekohled byl získán o několik měsíců později. Nachází se na radarové louce) je stale funkční. Sloužil jako spektrograf ke každodennímu pozorování radiových spekter Slunce v pásmu 100-1000MHz až do konce roku 94, kdy byl uveden do provozu 10m radioteleskop RT5 a od té doby se užívá spíše jen ke krátkodobým experimentům.
Dalším radarem pocházejícím původně z vybavení německé armády je tzv. meteorický radar. Jeho páteří byl trofejní radar RZ III (Freya) umístěný na pardubickém letišti. Radar byl upraven v plzeňské Škodovce (tehdy závodech V. I. Lenina), kde krátce po válce adaptovali a opravovali trofejní německé radary pro potřeby armády. Z vojenského radaru byla použita otočná kabina, nosný sloup antény, vysokonapěťový zdroj pro vysílač a upravený modulátor vysokofrekvenčního impulsu. Radar byl instalován na hvězdárně v roce 1957 a o rok později začala systematická pozorování. V současné době je meteorický radar nejdéle soustavně pracujícím přístrojem Astronomického ústavu. Jeho fotografii laskavě poskytli kolegové z kolínského Military clubu.
