Právě vyšlo
| 
| Zobrazeno: 1154
Detlef Brandes – Alena Míšková. Vom Osteuropa Lehrstuhl ins Prager Rathaus. Josef Pfitzner 1901-1945. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Essen: Klartext, 2013. 396 s. ISBN 978-80-87782-03-3, ISBN 978-3-8375-0940-3.
| Monografie je věnována talentovanému sudetoněmeckému historikovi Josefu Pfitznerovi (1901 Petrovice – 1945 Praha), který svoji slibnou odbornou kariéru obětoval politice nacionálního socialismu. Během okupace působil jako první muž třetí říše na pražském magistrátu, a to ve funkci zástupce primátora hlavního města, kde se stal symbolem germanizace. Své aktivity z doby války zaplatil v roce 1945 životem, když byl na pankráckém náměstí veřejně popraven. |  |
Hana KÁBOVÁ. Josef Vítězslav Šimák. Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě. České Budějovice – Pelhřimov: Společnost pro kulturní dějiny, Nová tiskárna Pelhřimov, 2013, 608 s. ISBN 978-80-904446-9-0 (Společnost pro kulturní dějiny), ISBN 978-80-7415-070-8 (Nová tiskárna Pelhřimov).
|
Kniha přináší zevrubný životopis historika, turnovského rodáka Josefa Vítězslava Šimáka (1870–1941) a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Nedílnou součástí monografie je bibliografie Šimákových odborných knih, studií, článků, recenzí, popularizačních statí a novinových příspěvků. Rovněž je připojen soupis jeho univerzitních a popularizačních přednášek, dále výběr z Šimákových metodických (resp. teoretických) statí o historické vlastivědě. |
 |
Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně III/1. (1943, leden - červen). Jan Němeček – Ivan Šťovíček – Helena Nováčková – Jan Kuklík – Jan Bílek (eds.), Praha : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012, 490 s., ISBN 978-80-87782-00-2 (svazek 1), ISBN 978 -80 -87782 -01 -9 (soubor)
Zdeněk Vácha. Žádám Vás jako vynikajícího odborníka... Organizace odborných prací pro československou delegaci na mírové konferenci v Paříži v letech 1918-1919, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012, 337 s., ISBN 978-80-87782-04-0
| Práce, která je výsledkem autorova několikaletého bádání, se zabývá organizováním odborných činností pro československou delegaci na mírové konferenci v Paříži roku 1919. Pozornost je zde zaměřena na tzv. Úřad pro přípravu mírové konference (1918-1919) a následně tzv. sbor odborných poradců, organizační jednotku československé delegace v Paříži (1919). Autor se mj. pokusil rekonstruovat organizační strukturu Úřadu, jeho fungování po stránce administrativní i odborné, a dále i způsob jeho spoluúčasti na formování vlastní delegace. Československá delegace je podrobena analýze z hlediska jejího organizačního rámce a skutečného fungování, tj. kategorizace a vymezení jejich práv a povinností v závislosti na proměně postavení zástupců ČSR na konferenci. Rozbor činnosti odborníků v delegaci završuje nastolením otázky jejich případné návazné součinnosti při provádění mírových smluv v ČSR. Studii doprovází obrazové i textové přílohy. |  |
Josef Tomeš a kol., Tváře našich parlamentů 1861-2011. 150 let parlamentarismu v českých zemích, Praha: Lidové noviny, 2012, 647 s. , ISBN 978-80-7126-190-3
|
Činnost současného českého parlamentu stojí v centru kritického zájmu veřejnosti. O historii parlamentarismu v našem státě však všeobecně panuje jen velmi mlhavá představa. Tuto mezeru se zčásti pokouší zaplnit publikace Tváře našich parlamentů, kolektivní dílo historiků z České republiky, Slovenska a Rakouska, jež spojuje odborný fundament s popularizačním přístupem. V úvodní studii zachycuje vývoj parlamentarismu v českých zemích v posledních sto padesáti letech, jeho institucionální podoby, rozvoj i úpadek v jednotlivých politických režimech a státoprávních rámcích od počátku ústavnosti roku 1861 po naši přítomnost. Poté formou životopisných medailonů představuje všechny předsedy jednotlivých českých a československých zákonodárných sborů, počínaje českými zemskými sněmy a konče Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, ale také vybrané poslance a senátory, kteří v různých dobách sehráli na parlamentní půdě výraznou roli. Biografiemi různorodých a svou historickou stopou nesouměřitelných postav personifikuje proměny úrovně a kultury zastupitelských orgánů a zároveň objevuje mnohé neprávem zapomenuté politiky. Texty jsou doplněny portréty uvedených osobností i dalšími obrazovými přílohami. Kniha předznamenává dlouhodobý ediční úkol naší historiografie – biografický slovník všech členů českých a československých parlamentů. |
 |
Vlastimil Klíma, 1938: Měli jsme kapitulovat?, eds. Robert Kvaček - Josef Tomeš - Richard Vašek, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR - Lidové noviny 2012, 319 s., ISBN 978-80-7422-150-7
| Vlastimil Klíma (1898-1987) patřil v meziválečném období k nejvýraznějším osobnostem mladé generace národně-demokratické strany. Ve svých pamětech na události roku 1938 podrobně zachytil svou politickou i publicistickou činnost v dramatických předmnichovských měsících i v následujícím čase druhé republiky a podal svědectví o postojích některých francouzských politiků, s nimiž vedl v létě 1938 intenzivní rozhovory. Zároveň přesvědčivě ukázal, jakou roli sehrála v mnichovské krizi česká nacionální pravice, důsledně odmítající kapitulaci před hitlerovským Německem i appeasmentem západních mocností. Čtivě napsané paměti přinášejí mnoho neznámých faktů a dnešnímu čtenáři zpřítomňují atmosféru osudových dnů roku 1938. |  |
Marie Bahenská – Libuše Heczková – Dana Musilová, Iluze spásy. České feministické myšlení 19. a 20. století. České Budějovice: Veduta, 2011, 288 s., ISBN 978-80-86829-79-1
| Trojice autorek se zabývá vývojem feministického myšlení v českých zemích a v Československu od poloviny 19. do poloviny 20. století. Práce sleduje jeho projevy v kontextu evropského feministického myšlení a v jednotlivých etapách života ženy. Zvláštní pozornost věnuje problematice ženského vzdělávání, mateřství a veřejné činnosti. Práci doplňují portréty významných aktérek a aktérů příběhu českého feministického myšlení. | |
Korespondence T. G. Masaryk – Antonín Švehla, ed. Eva Broklová – Vlasta Quagliatová, Korespondence TGM, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012, 199 s., ISBN 978-80-86142-44-9
| Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850–1937) a A. Švehly (1873–1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa. Kniha obsahuje úvodní studii Tomáš G. Masaryk – Antonín Švehla. Stěžejní částí knihy je edice dostupné vzájemné korespondence prezidenta Masaryka s prvním ministrem vnitra, premiérem a dlouholetým předsedou agrární strany Švehlou z let 1907–1933. Editovaný konvolut korespondence čítá 87 dokumentů. Masaryk je autorem 75 kusů, A. Švehla 17 kusů korespondence. Dokumenty přibližují podíl obou politiků na budování a správě nově konstituovaného československého státu. Publikace je rozšířena o přílohu, která zpřístupňuje vzájemnou korespondenci Švehlovy manželky Bohumily s T. G. Masarykem z let 1922–1936 o 39 dokumentech. Publikaci doplňuje ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, jmenný rejstřík a obrazová příloha. | |
Emil Ludwig: Duch a čin. Rozmluvy s Masarykem, ed. Jana Malínská, Spisy TGM, sv. 38, Praha: Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2012, 328 s., ISBN 978-80-86142-43-2 (ÚTGM), ISBN 978-80-86495-94-1 (MÚA AV ČR)
| Autor knihy ke svým dosavadním životopisům významných mužů připojil podobiznu velkého demokrata, filozofa a státníka, spojujícího v dokonalou jednotu teorii a praxi. Učinil tak nejen ve svém úvodním reliéfu, ale též ve věrném podání Masarykových autobiografických, filozofických a politických úvah, jež s ohledem na politické a kulturní souvislosti zasadil do dobře připraveného rámce svých kapitol. Prezident Masaryk revidoval text rukopisu, čímž vznikla kniha, na níž se podíleli dva autoři – Emil Ludwig a T. G. Masaryk. Vyšla k 85. narozeninám TGM. Desáté české vydání je doplněno rozsáhlou ediční poznámkou, dodatky, vysvětlivkami a komentovaným rejstříkem. |  |
Rudolf Kučera a kol., Identity v českých zemích 19. a 20. století: Hledání a proměny, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012, 263 s., ISBN 978-80-86495-98-9
|
Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní? Jak se na různé obsahy "češství" dívala jiná etnika, která v Čechách žila? Jak prožívali svou národní identitu čeští emigranti? Na tyto otázky odpovídá deset autorů, kteří sledují nejrůznější obsahy moderní české identity jak v prostředí vrcholné politiky či filozoficko-historických debat, tak ale i na úrovni běžných lidí. Pozornosti se tak dostává diskusím o náplni moderní české identity mezi českými spisovateli před první světovou válkou, mezi českými politickými elitami starého Rakouska i meziválečné republiky, ale i mezi sudetoněmeckými intelektuály, či v prostředí tisíců českých emigrantů, kteří během 19. a 20. století hojně opuštěli svou domovinu. Kniha tak poskytuje plastický obraz toho, jak se češi v moderní době identifikovali se svým národem i jak byla tato identifikace pozorována zvenčí. |
|
 |
Rudolf Kučera, Staat, Adel und Elitenwandel. Die Adelsverleihungen in Schlesien und Böhmen 1806-1871 im Vergleich, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht (Kritische Studien zur Geschichtswissenschaft, Bd. 205), 2012, 320 s., ISBN 978-3-525-37026-1
|
V centru studie stojí praxe udělování šlechtictví v habsburských Čechách a pruském Slezsku. Jaké cíle sledovaly oba státy skrz svou nobilitační politiku? Udělovaly určitým skupinám veřejné uznání, zatímco jiným skupinám takové uznání odpíraly? Jaké předpoklady museli splňovat uchazeči o šlechtické tituly a jak se tyto předpoklady měnily během rapidních společenských změn 19. století? Kniha jako první systematická komparace sociálních dějin Pruska a Habsburské monarchie 19. století ukazuje, jak a proč se v obou státech postupně vzdalovaly představy o roli a rekrutaci společenských elit a poskytuje zcela nové pohledy na vztah státu a společnosti během 19. století. Zároveň se jedná o první monografii českého historika, která vychází v rámci jedné z nejprestižnějších německo-jazyčných řad k evropským sociálním dějinám 19. a 20. století. |
|
 |
(více přímo na stránkách nakladetele zde)
T. G. Masaryk, Univerzitní přednášky I. Praktická filozofie (Praktická filozofie na základě sociologie. Etika), ed. J. Gabriel - M. Jelínek - H. Pavlincová - J. Zouhar, Spisy TGM, sv. 4, Praha: Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2012, 471 s., ISBN 978-80-86142-39-5 (ÚTGM), ISBN 978-80-86495-83-5 (MÚA)
|
Čtvrtý svazek Masarykových spisů připravili editoři Jiří Gabriel, Milan Jelínek, Helena Pavlincová a Jan Zouhar. Obsahuje dvě semestrální přednášky Praktická filozofie na základě sociologie a Etika z kurzu Praktická filozofie. Obě přednášky zazněly v akademickém roce 1898/1899. Základem pro publikaci obou textů byl stenografický zápis, některého z Masarykových posluchačů. Strojový přepis stenogramu byl vydán tiskem u Josefa Aubrechta v roce 1899. Příloha obsahuje soupis Masarykových přednášek na pražské univerzitě v letech 1882–1914. |
Ota Konrád, Nevyvážené vztahy. Československo a Rakousko1918-1933, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2012, 309 s.,ISBN 978-80-86495-89-7
|
Kniha se věnuje zejména těmto otázkám: Jaké byly vztahy mezi Československem a Rakouskem v meziválečné době? Co je ovlivňovalo a jak je vnímali aktéři těchto vztahů – politikové a diplomaté na obou stranách? Ve třech hlavních kapitolách jsou zkoumány dezintegrační procesy, vedoucí k ustavení dvou suverénních států, formování vzájemných vztahů počátkem dvacátých let a nakonec rozdílné představy o střední Evropě a o vlastním místě v tomto regionu a v Evropě obecně. Přestože mezi politickými elitami obou států sotva existovala jazyková či kulturní bariéra, přes řadu společných zájmů i přes řadu kontaktů, schůzek a rozhovorů se nikdy nepodařilo vytvořit skutečné spojenectví mezi oběma zeměmi. Kniha názorně ukazuje, že důvodem byly rozdílná pojetí státu, mocenská nerovnováha, odlišné zahraničněpolitické styly a rétorika i odlišná pojetí střední Evropy. Představy o vzájemné spolupráci se proto často rozcházely a návrhy užšího spojenectví přicházely, pokud vůbec, v takové době i v takové podobě, které byly pro druhou stranu většinou nepřijatelné. |
 |
Vratislav Doubek. Moderna, realisté a Die Zeit, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012, 152 s.,ISBN 978-80-7422-170-5
|
Publikace je věnována konfrontaci pražského a vídeňského okruhu moderny sklonku 19. století, jak jej reprezentují na české straně tzv. političtí realisté, na straně vídeňské redakce kulturně politické revue Die Zeit. Jak vyplývalo jjiž ze záměru a aktivit těchto skupin, nebyly a nemohly být vždy shodné, a proto ani ve všech aspektech srovnatelné. Autor se soustředil především na politickou rovinu tohoto poměru, která byla významně podmíněna přístupem k tehdejšímu Rakousko-Uhersku a snahou o vytváření či udržení rakouské identity. Hermann Bahr, Heinrich Kanner a Isidor Singer, členové redakce Die Zeit, vnímali habsburskou monarchii jako vnitřně slabý, politicky nestabilní, ale neformovatelný stát; ve spolupráci s Čechy viděli především další projev vůle k integritě a širšího zájmu na udržitelnosti mnohonárodnostní útvaru ve střední Evropě. Na příkladu českých realistů, mezi nimiž nacházíme rovněž čelní představitele budoucího samostatného československého státu, Karla Kramáře (první premiér ČSR), Tomáše G. Masaryka (dlouholetý prezident ČSR) či Josefa S. Machara (generální inspektor čs. armády), můžeme naopak sledovat počátky proměny politické identity. Právě v průběhu sledovaných 90. let 19. století docházelo v řadách mladé generace českých politiků k zklamání z neúspěšného postupu a prvním projevům deziluze, která v pozdějších letech vedla k projevům stoupajícího politické opozičnictví a nakonec k prosazení separatistického programu za světové války. Studie naznačuje odlišnost stanovisek a cílů, které se skrývaly pod totožnými pojmy a dobovými představami o procesu reformace Rakouska a rakouské politiky v atmosféře moderny sklonku století. |
 |
Jan Rychlík, Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914-1992, Praha: Vyšehrad, 2012, 688 s.,ISBN 978-80-7429-133-3
|
Kniha si především klade za cíl přiblížit českému čtenáři opomíjenou „druhou stranu“, tj. slovenský pohled na společný československý stát a na slovenskou politiku v něm. Ukazuje také na rozdílné představy o podobě tohoto státu, které se objevily už před jeho vznikem a trvaly po celou dobu jeho existence. Autor věnuje dostatečný prostor nejznámějším aktérům slovenské politiky tohoto období – Andreji Hlinkovi, Milanu Hodžovi či Jozefu Tisovi. Druhá polovina knihy se zaměřuje na slovenskou politiku v lidově demokratickém Československu, na cestě od centralizace k federaci, a v období husákovské normalizace. Závěrečná kapitola pojednává o rozpadu Československa a vzniku samostatné České a Slovenské republiky, sleduje postoje jednotlivých aktérů tehdejších složitých jednání. |
 |
Jus Suffragii, Politické projevy Boženy Vikové-Kunětické 1890–1926, ed. Libuše Heczková – Kateřina Svatoňová, Praha: Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., 2012, 331 s.,ISBN 978-80-86142-40-1
|
Kniha shromažďuje publikované politické projevy české spisovatelky, dramatičky a feministky od prvních prohlášení, v nichž se stavěla za dívčí střední a dívčí školství, za právo matek na sebeurčení, proti celibátu, jež omezovalo ženy v nových profesích a ve veřejné činnosti, přes její politické projevy před volbami v roce 1912 a po jejím zvolení za poslankyni také na mezinárodních fórech. Soubor rovněž obsahuje parlamentní návrhy z období, kdy Kunětická byla kooptována do prvního Československého parlamentu, a její publicistiku poválečnou. Antologie je uvedena studií, uzavírá ji rejstřík. |
 |
"Drahý pane kancléři." Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala. II. díl (1936-1939 [1945]), ed. Daniela Brádlerová - Jan Hálek, Praha: Masarykův ústav a Archiv věd ČR, 2012, 390 s., ISBN 978-80-86495-93-4
|
Druhý díl edice vzájemné korespondence mezi historičkou Miladou Paulovou a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem zachycuje období let 1936–1939. Tento celek byl editory doplněn o pět dokumentů přibližujících osudy P. Šámala a členů jeho rodiny v době druhé světové války v letech 1940 až 1945. Obdobně jako v případě prvního dílu edice (1921–1935) představují zpřístupněné dokumenty historicky významný pramen, v němž se zřetelně odráží především osobní život obou aktérů, i když opomenuta ani tentokrát není problematika vývoje československé historické vědy a kultury v daném období. Zajímavé jsou rovněž postřehy a názory M. Paulové a P. Šámalu na události domácího a zahraničního politického života. V tomto kontextu je třeba upozornit zejména na písemnosti věnující se pobytu jugoslávského exilového politika Svetozara Pribićeviće v Československu v roce 1936, úmrtí prezidenta T. G. Masaryka o rok později, či vyhrocující se vnitropolitické i zahraničněpolitické situaci, v níž se mladá republika ocitla v roce 1938. |
 |
"Drahý pane kancléři." Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala. I. díl (1921-1935), ed. Daniela Brádlerová - Jan Hálek, Praha: Masarykův ústav a Archiv věd ČR, 2011, 635 s., ISBN 978-80-86495-85-9
|
Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen, který zaznamenává nejen osobní život první československé přofesorky, ale i vývoj československé historické vědy a kultury v jejich provázanosti s politickou scénou první republiky. Korespondence je svědectvím o komplikovaném vědkyně, která jako první žena, Češka, dosáhla nejvyššího univerzitního gradu (1935 mimořádná profesorka, 1939 řádná profesorka dějin slovanských národů a byzantologie na Filozofické fakultě UK) a stala se členkou celé řady prestižních domácích i zahraničních vědeckých organizací. Edice je též důležitým pramenem pro bouřlivé dějiny Jugoslávie v meziválečném období, v nichž Paulová v několika případech sehrála aktivní roli. První díl edice obsahuje vzájemnou korespondenci obou aktérů z let 1921-1935, tedy od první studijní cesty M. Paulové do Jugoslávie až po získání titulu mimořádné profesorky všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. |
 |
Jan Hálek: "Ve znamení bdělosti a ostražitosti." Zahraniční styky a emigrace pracovníků ČSAV v dobových dokumentech (1953-1971), Práce z Archivu Akademie věd, řada B, sv. 22. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2011, 387 s.,ISBN 978-80-86495-84-2
| Časový úsek vymezený lety 1953-1971 se v oblasti organizace zahraničních styků Československé akademie věd vyznačoval dynamickým vývojem, s nímž souvisela i sílící emigrace z řad jejích pracovníků do zemí svobodného světa. Prostřednictvím dokumentů zpřístupněných v této knize můžeme sledovat posun od uzavřenosti vůči světu v padesátých letech 20. století, přes postupné uvolňování v letech padesátých vrcholící v první polovině roku 1968, reakce na srpnovou okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a nástup normalizace a zásadní omezení kontaktů se Západem v letech 1970 a 1971. |  |
Miroslav Šmidák, Institucionální vývoj Československé akademie věd v letech 1960-1969 očima jednoho z přímých aktérů, Práce z Archivu Akademie věd, řada B, sv. 21, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2011, 351 s., ISBN 978-80-86495-86-6
| Miroslav Šmidák, *12. 11. 1931 v Praze, právník, absolvent Právnické fakulty UK v Praze, v letech 1960-1969 vedoucí sekretariátu prezidia ČSAV. Na stejné místo se po dvaceti letech strávených v Ústředním archivu ČSAV vrátil v lednu 1990. Po vzniku Akademie věd České republiky v letech 1993-2009 pracoval jako poradce předsedů AV ČR pro legislativní a vědecko-organizační otázky. Za svou práci byl oceněn v roce 1992 udělením Pamětní medaile Josefa Hlávky za významné zásluhy o podporu a rozvoj vědy a v roce 2009 udělením Čestné medaile za zásluhy o Akademii věd České republiky. Publikace svébytným způsobem, kombinujícím osobní svědectví autora s pečlivě dohledanými historickými prameny, nabízí souhrnný a zároveň poměrně detailní pohled na organizační a institucionání dějiny ČSAV v letech 1960-1969 z konkrétní perspektivy centra Akademie. |
 |
Hledání centra. Vědecké vzdělávací instituce Němců v Čechách v 19. a první polovině 20. století, ed. Kristina Kaiserová – Miroslav Kunštát, Ústí nad Labem: Albis international, 2011, 446 s.
|
Rámcové téma knihy vyplývá z jejího podtitulu: největší koncentraci německých vzdělávacích institucí měla ve sledovaném období samozřejmě Praha, byť se stále více stávala centrem „nesamozřejmým“ a zpochybňovaným, především po roce 1918. Jako centra školství a vědy se však stále více profilovala města jako Liberec, Ústí nad Labem či Cheb. Jednotlivé kapitoly se zabývají dílčími aspekty tohoto procesu, např. plány na stěhování německých vysokých škol z Prahy do německého pohraničí (Liberec, Ústí nad Labem), resp. představují jej v jednotlivých segmentech (vysoké a střední školy, muzea, knihovny, velké výstavy, jednotlivé významné vědecké instituce). Pracovníci MÚA do knihy přispěli úvodní studií a studií o vysokém církevním školství (Miroslav Kunštát),o plánech na budování a přesuny německých vysokých škol (Alena Míšková, Milena Josefovičová) a o speciálním případu „centrálně“ koncipovaného Sudetoněmeckého ústavu pro výzkum země a lidu (Milena Josefovičová). |
 |
Korespondence T. G. Masaryk - Josef Kaizl, ed. Jan Bílek - Helena Kokešová - Vlasta Quagliatová - Marie Ryantová, Praha : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2011, 342 s., ISBN 978-86495-82-8
|
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901). Kniha obsahuje úvodní studii "Cesta Tomáše G. Masaryka a Josefa Kaizla od souhry ke konfrontaci" od Martina Kučery. Nejobjemnější část knihy tvoří vědecká edice jejich dostupné, chronologicky uspořádané vzájemné korespondence z let 1884-1895 o 149 dokumentech (Masaryk je autorem 86 kusů a Kaizl 63 kusů). Soubor dokumentů nejvýznamnějších protagonistů politického realismu odráží osobnostní a myšlenkový vývoj pisatelů, jejich profesní zájmy a společenské aktivity. Vypovídá nejprve o etapě intenzivní spolupráce při zapojení do aktivní politiky a nakonec o rozchodu obou silných osobností usilujících o směrování vývoje českého národa. Aparát publikace zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. |
 |
Stanislav Polák, T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou, 6, Ústav T. G. Masaryka - Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2012, 335 s., ISBN: 978-80-86142-41-8
| Šestý svazek monografie o T. G. Masarykovi představuje závěrečný díl životopisu Za ideálem a pravdou . První prezident Československé republiky, zvolený spontánně hned v revoluci 1918 a třikrát potom řádně v pravidelných lhůtách 1920, 1927 a 1934, mnoha současníky označovaný za prezidenta doživotního, měl světovou autoritu jako obránce demokracie v době rostoucí hrozby evropských diktatur. Teprve nemoc ho donutila rezignovat v roce 1935, ve chvíli, kdy už bylo zajištěno, že nástupcem bude zvolen Edvard Beneš. Masaryk byl prezidentskou funkcí silně omezen v životě soukromém, úmrtí ženy Charlotty (1923) prohloubilo jeho osamělost. Přitom vsak zůstával bdělým a výkonným státníkem. Jeho úmrtí 14. září 1937 nastalo v předvečer katastrofy Československa a vypuknutí světové války. |  |
Mnichov ve vzpomínkách pamětníků, ed. Josef Tomeš – Richard Vašek, Střed, Supplementum 2, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2012, 187 s., ISSN 1803-9243
|
Rok 1938 představuje fatální přelom českých dějin, který poznamenal národní společenství hlubokým a dlouhodobě působícím traumatem. Prožitek této těžké doby se diferencovaně odrazil též v početných memoárech rozhodujících aktérů i řadových účastníků osudných událostí. Publikace shrnuje a stručně hodnotí dosud vydanou zahraniční a domácí vzpomínkovou literaturu a především představuje dosud nepublikované české a slovenské memoáry reflektující dění tragického roku 1938. |
 |
Guide to Manuscript Collections in the Czech Republic, ed. Marie Tošnerová, Studie o rukopisech. Monographia, sv. XVII, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Praha 2011, 638 s.,ISSN 1804-0101 ISBN 978-80-86495-81-1
|
Guide to Manuscript Collections in the Czech Republic představuje další svazek ediční řady Průvodce po rukopisných fondech v České republice, vydávané od roku 1995. Shrnuje dosavadní poznatky získané při výzkumu rukopisů uložených na našem území a přináší souhrnné informace o jednotlivých rukopisných fondech, jejich uložení a obsahu, včetně stručného popisu středověkých děl s odkazy na výběrovou literaturu. Rozsáhlá publikace vychází v anglickém jazyce a je určena především zahraniční odborné veřejnosti. |
 |
Ota Konrád, Německé bylo srdce monarchie... Rakušanství, němectví a střední Evropa v rakouské historiografii mezi válkami,Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011, 186 s.,ISBN 978-80-7422-133-0
|
Po rozpadu Habsburské monarchie muselo německojazyčné dějepisectví v Rakousku znovu promyslit a reinterpretovat původní koncepce rakouských i německých dějin. Právě proto představuje historiografie v Rakousku v meziválečném období zajímavé a důležité téma výzkumu: Neodkryjí se při něm zřetelně přístupy, koncepty i strategie při tvorbě dějepisu? Nebude snad možné sledovat vznik historického narativu takříkajíc ve stavu zrodu, a to právě proto, že tehdejší rakouští historikové museli nejenom popsat historický vývoj svého národa a státu, ale teprve vůbec tento subjekt dějinného vyprávění konstituovat? |
 |
T. G. Masaryk, Politika vědou a uměním. Texty z let 1911-1914, ed. Jana Malínská, Spisy TGM, sv. 28, Praha: Ústav T. G. Masaryka o. p. s. – Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2011, 575 s.,ISBN 9788086142371 (ÚTGM), ISBN 9788086495767 (MÚA)
|
28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a denících. Tematicky jsou Masarykovy texty zameřeny na vnitřní a zahraniční politiku, ekonomické problémy pedválečného období a na otázky spjaté se smyslem českých dějin. Politické a filozofické texty doplňují přehledy anotované odborné a umělecké literatury, jež pravidelně vydával v měsíčníku Naše doba. Masarykovy články, stati a studie doplňuje rozsáhlá ediční poznámka. |
 |
Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně II. (1942), ed. Jan Němeček – Ivan Šťovíček – Helena Nováčková – Jan Kuklík – Jan Bílek, Praha: MÚA AV ČR – HIÚ AV ČR, 2011, 852 s.,ISBN 978-80-86495-71-2
|
Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v roce 1942. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Součástí edice jsou také přílohy k jednáním vlády. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Celou edici doprovází úvodní historická studie, ediční úvod včetně příloh, dále zeměpisný a jmenný rejstík a anglické resumé. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války. |
 |
Marie L. Neudorflová, Tomáš Garrigue Masaryk – politický myslitel,Praha: ARSCI, 2011, 254 s.
| Práce se zabývá politickými názory Masaryka od 90. let 19. století až po názory formulované v Nové Evropě a Světové revoluci. V centru pozornosti je jak jeho úsilí o politickou demokratizaci české společnosti, o její mravní a politickou dospělost, tak úsilí o politickou a sociální demokratizaci habsburské říše. Směřování k demokracii, které Masaryk viděl jako jedinou možnost ke zvýšení kulturní a sociální úrovně českého národa, je sledováno ve vztahu k řadě specifických oblastí. Zachyceny jsou také některé jeho konflikty s českými politiky, zvláště s Karlem Kramářem. Masarykův přístup k demokracii měl evropský i národní kontext. Jeho argumenty, že demokratizace musí vycházet především z podmínek a možností každé integrované entity, zvláště národa a jeho pozitivních výdobytků z minulosti, jsou trvale platné. Z tohoto přístupu vyrostl Masarykův unikátní koncept „realismu“ a jeho bytostný zájem o velké české osobnosti od reformace až po české obrození. Práce zahrnuje řadu specifických oblastí, v nichž se odráží Masarykovy politické názory a jeho demokratizační úsilí. Práce se opírá o Masarykovy články v tisku, projevy, přednášky a publikace.
|
 |
Jaroslav Krejčí, Praha – Vídeň – Lancaster. Stopami makrosociologického pohledu na dějiny i přítomnost, ed. Josef Tomeš, Praha: Ústav. T. G. Masaryka, o. p. s., 2011, 180 s., ISBN 978-80-86142-38-8
|
Publikace, vydaná k významnému životnímu jubileu profesora Jaroslava Krejčího, přináší výbor z jeho prací, dokumentující více než půlstoleté vědecké úsilí na líše makrosociologicky uchopených srovnávacích djin civilizací. Na konkrétních textech, z části dosud nevydaných, z části obsažených v kolektivních sbornících, ukazuje, jak postupně tuto problematiku rozkrýval, jak se s ní metodologicky a terminologicky potýkal i jak se vyvíjel jeho literární styl.
|
 |
Lucie Kostrbová, Mezi Prahou a Vídní. Česká a vídeňská literární moderna na konci 19. století, Praha: Academia, 2011, 492 s., ISBN 978-80-200-1966-0
|
Monografie analyzuje kontextuální předpoklady, povahu a význam vztahů mezi utvářející se českou a vídeňskou literární modernou na sklonku devatenáctého století. Zaměřuje se především na rakouského spisovatele a kritika Hermanna Bahra a českého básníka J. S. Machara, důležité iniciátory literárního prostředkování, akcentuje však i odlišnost a paralelnost obou modernistických hnutí. První kapitola je věnována jednak povaze a proměnám Bahrova programu moderny, jednak rozdílným motivacím kritikova zájmu o českou kulturu a literaturu. Druhá kapitola sleduje v textech různých žánrů proměny Macharovy tvorby po jeho přesídlení z Prahy do Vídně v roce 1889, rekonstruuje literární a intelektuální kontakty, zasazuje jeho tvorbu do kontextu českovídeňské menšiny a literatury a srovnává ji s lyrikou vídeňské moderny. Třetí kapitola analyzuje spolupráci české literární moderny s redakcí významného vídeňského týdeníku Die Zeit. V závěru je zachycen moment, kdy do procesu prostředkování vstupují vedle českojazyčných modernistů i mladí němečtí autoři z Čech. |
 |
Vlasta Mádlová - Augustin Palát, Jaroslav Průšek (1906-1980). Prameny k životu a dílu zakladatele pražské sinologické školy, Práce z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, řada D, svazek 2, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2011, 114 s., ISBN 978-80-8649579-8
|
Kniha přináší katalog a podrobný rozbor osobního archivního fondu jednoho z našich nejvýznamnějších orientalistů a zakladatele pražské sinologické školy Jaroslava Průška, který je uložen v Archivu AV ČR Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. Vedle rejstříku je součástí publikace také obsáhlá biografie v českém a anglickém jazyce. |
 |
Dagmar Hájková, Luboš Velek a kol., Historik nad šachovnicí dějin. K pětasedmdesátinám Jana Galandauera, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. – Filozofická fakulta UK, 2011, 354 s., ISBN 97880-86495-78-1
|
Kniha je vydána při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století, zvlášťe pak na problematiku prvního odboje a vzniku Československa. V tomto kontextu se také zabývá výzkumem festivit a problematikou míst paměti. V knize se sešli čeští i zahraniční historikové, kteří se badatelsky tímto obdobím i tématy zabývají. Jejich příspěvky jsou doplněny hodnocením vědecké i organizační činnosti Jana Galandauera a bibliografií jeho prací. Publikace je příspěvkem jak k dějinám historiografie, tak k politické, literární a kulturní historii. |
 |
Muži října 1918. Osudy aktérů vzniku republiky československé, ed. Rudolf Kučera, Střed, Suplementum 1, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR v. v. i., 2011, 203 s.
|
Co dnes zůstává z první republiky a momentů spjatých s jejím zrodem v povědomí české veřejnosti? Jak připomínat uzavřenou meziválečnou minulost a jak ji nadále interpretovat? Co všechno o první republice víme a kde v našem výzkumu stále existují a přetrvávají rezervy a bílá místa? Předkládaná publikace je snahou odpovědět právě na tyto otázky. Prostřednictvím biografických portrétů představuje řadu osob a osobností spjatých s říjnovým převratem 1918 a ukazuje jejich prožitek přelomových dnů, týdnů a měsíců let 1918–1919. Rozšířením známé pětice „Mužů 28. října“ na prakticky neomezenou množinu „mužů října 1918“ vznikl tento soubor biografických črt. Místa se zde dostalo nejen některým (kdysi) notoricky známým protagonistům 28. října 1918, ale i osobám, které jsou širšímu publiku známy jen matně či vůbec ne. Důležité přitom bylo podívat se na vznik nového státu skrze biografie nejen optikou tehdejších vítězů, nýbrž i poražených či opatrných a vyčkávajících. |
 |