• Vedoucí výzkumu:
Pavlů, I. - Šumberová, R. - Kombercová, L. - Poupová, J. - Vlasák, O.
• Spoluautoři:
-
• typ akce:
záchranný archeologický výzkum
• Lokalita:
Čáslav
• klíčová slova:
Kultura: starší doba bronzová, doba laténská; Areál: sídelní areál; Aktivita: sídlení
• Rok realizace:
2000
 
 
 


Výzkum Na Skále byl zahájen v roce 1997 jako záchranný při výstavbě komunikací na budoucím sídlišti rodinných domků (Šumberová 1998). Dále pokračoval již v předstihu před jednotlivými etapami výstavby (Velímský 2003, 27, Květina 2003, 33-34) a hlavní část byla ukončena v r.2003. V průběhu výzkumu bylo identifikováno téměř 3000 archeologických objektů (plán) a získaný materiál je ve stadiu základního zpracování. Kromě situací z doby bronzové (Šumberová 2004) byly zachyceny objekty z neolitu, eneolitu, halštatu a laténu.

Na základě smlouvy o provedení záchranného archeologického výzkumu mezi Městem Čáslav a Archeologickým ústavem AV ČR Praha číslo 727/00 bylo v roce 2000 pokračováno v záchranném archeologickém výzkumu v Čáslavi v poloze „Na skále“ na budoucím staveništi rodinných domků.

Výzkum probíhal v období od 2.2. do 10. 8. 2000 podle možností personálního obsazení. Do března t. r. vedla výzkum Dr. R. Šumberová, potom zajišťoval odborný dohled Dr. I. Pavlů. Terénní práce řídil po technické stránce F. Velímský. Výzkum se soustředil na plošný odkryv v sektorech DE/5-7 a na dvě sondy v sektorech řady K a L. Na výzkumu dále pracovali pracovníci Střediska terénní archeologie regionu KH v Bylanech: L. Kombercová, J. Poupová, V. Schneiderwindová a O. Vlasák, v závěru výzkumu také V. M. Bicbaev. Zaměření výzkumu provedla ve dvou dnech měřičská skupina ARÚ J. Morávek a J. Minarčíková. Skrývku prováděla firma Vladyka Kolín a na odkryvu pracovali zaměstnanci firmy RENÉ Kutná Hora.

Zjištěné pravěké objekty byly číslovány v řadě čísel od 751 do 1467, v níž je zachyceno především několik set kůlových jamek, které představují pozůstatky více staveb s kůlovou konstrukcí z doby bronzové. Protože se jedná o vícenásobné přestavby obytných, popř. hospodářských budov, v průběhu několika století, nebylo zatím bez konečné analýzy velikosti a výplní jamek možno stanovit přesnější tvar půdorysů těchto staveb. Kromě toho bylo odkryto a prozkoumáno 6 zahloubených polozemnic a dvě sila z mladší doby bronzové (1500-1300 př. Kr.) až doby halštatské (1100-800 př.Kr.). Nejdůležitějším výsledkem je však odkryv několika staveb se základovými žlaby patrně domů srubové konstrukce. Ty bylo možno již během výzkumu předběžně interpretovat ( obr. 1a, obr. 1b ).

Podle nálezů keramiky jako nejstarší lze označit konstrukci domu 9007, která představuje velkou obdélníkovou stavbu s jednou řadou centrálních nosných kůlů střechy. Jedná se o zatím unikátní půdorys z konce starší doby bronzové v Čechách (1900-1800 př. Kr.). Dům 9002/6 patří podle keramiky ze žlábků a kůlových jamek (obr. 2 ) kultuře mohylové se střední doby bronzové (1700-1500 př.Kr.) a má podobné protějšky v nejnovějších výzkumech na Moravě. Další tři stavby (dům 9001, 9003/4, a 9005) představují srubové domy o velikosti ca 8 x 6 m, jaké jsou obvyklé na sídlištích lužické kultury (1400-1000 př. Kr.) ve východních Čechách, v tomto regionu se objevují také poprvé (obr. 3).

Mladší osídlení representují ostatní polozemnice (obr. 4, obr. 5), nejmladší nálezy byly odkryty v příkopu nebo přirozené prohlubni v sektorech E/7-8.Výzkum v roce 2000 ukázal, že osídlení mladšího pravěku se soustřeďuje v sektorech DE/56 a představuje dlouhodobý vývoj patrně jedné sídelní jednotky. Její pokračování lze předpokládat směrem na západ od zkoumané plochy. Druhá sídelní jednotka je patrně doložena domem 7 a mohla se rozkládat dále na východ za plochou ohroženou plánovanou zástavbou.

Naleziště, které se nachází na pravobřežní štěrkové terase Brslenky, jež od jihu protéká dnešní městskou zástavbou, představuje unikátní sídelní areál s několikasetletým stavebním vývojem od konce starší doby bronzové (pozdní únětická/větéřovská) až do počátku doby laténské (braubašské misky). Výzkum bude pokračovat v roce 2001.

*

*

Více informací o výzkumu: www.bylany.com

Bibliografie:
Květina, P. 2003: Čáslav, okr.Kutná Hora, Výzkumy v Čechách 2001, 33-34, Praha.
Šumberová, R.1998: Čáslav, okr.Kutná Hora, Výzkumy v Čechách 1996-7, 30.
Šumberová, R. 2004: Sídliště mohylové a lužické kultury v Čáslavi-Na Skále, okr. Kutná Hora. Sborník příspěvků přednesených na VIII.konferenci o době popelnicových polí a době hlaštatské v Českých Budějovicích.
Velímský, F. 2003: Čáslav, okr.Kutná Hora, Výzkumy v Čechách 2000, Praha.

  • Print
  • PDF
  • email
  • Google Bookmarks
  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
  • Twitter