Předkládané číslo není v žádném ohledu monotematické a jen zčásti odráží „hlavní proud“ výzkumu oddělení, jehož dlouhodobým zájmem je zasazovat dílčí sociologická a statistická data do širšího kontextu sociálních zpráv o společnosti (viz poslední publikace Jiřího Večerníka Czech Society in the 2000s), zamýšlet se nad možnými osudy české ekonomiky a společnosti v budoucnosti (mj. v návaznosti na předchozí působení Vladimíra Benáčka v týmu CESES) a zejména pak navazovat na weberovskou tradici propojení sociologického výzkumu v oblasti ekonomické a náboženské (v tomto je neobyčejně plodným autorem Zdeněk R. Nešpor).
V prvním příspěvku Vladimír Benáček ukazuje, jak je pro orientaci v dalším možném vývoji ekonomiky a společnosti důležité vyznat se v minulosti a jak diferencovaně je třeba přistupovat k potenciálu české ekonomiky, jejíž výkonnost je v podstatné míře založena na průmyslovém exportu. Odlišná dynamika a efektivnost obchodovaného a neobchodovaného sektoru, mobilita elit, chování politických stran a mezinárodních institucí nejsou tou terminologií, v níž by se o daných problémech a možných strategiích u nás příliš uvažovalo – právě k tomu ale Benáčkův příspěvek inspiruje.
Pro další příspěvek se Jiří Večerník nechal inspirovat výzvou OECD adresovanou českým institucím, aby se už konečně v reformních návrzích daní a dávek opřely také o simulační model založený na reprezentativním statistickém šetření. O tom, kolik rodin dostává dávky, jak jsou daně progresivní a jak silně je náš systém přerozdělující, koluje mnoho odhadů, které se často liší, protože jsou založeny na různých datových zdrojích a někdy hraničí s fantasmagorií. Autor odkazuje na pokrok již učiněný v daném směru a také na některé své publikované propočty a návrhy, jak postupovat.
Zdeněk R. Nešpor dlouhodobě kombinuje religionistiku, historii a sociologii ve svém systematickém úsilí zaplnit bílá místa v novějších dějinách náboženství v českých zemích – upozorněme alespoň na jeho nedávno vydanou Encyklopedii moderních evangelických (a starokatolických) kostelů. V příspěvku do tohoto čísla odkazuje na hlavní prameny a načrtává vývoj moderních evangelických církví v českých zemích od josefinských reforem přes meziválečnou Československou republiku a neblahou komunistickou éru až po nejnovější dobu a současný stav.
Doktorandka Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK Martina Mysíková využila poznatků shromážděných během svého semestrálního pobytu na University of Melbourne k popisu fungování odloženého školného, které bylo v Austrálii zavedeno v roce 1989 a bylo později reformováno. Přináší zajímavé informace o jeho fungování, stávajícím podílu na výdajích pro vysoké školy a možnostech splácení. Porovnání s českými daty ukazuje, že u nás navrhovaná výše školného je v poměru k výdělkům výrazně nižší než v Austrálii.
Doktorandka ISS FSV UK Anna Kopecká, která v oddělení spolupracuje na projektu „Dějiny a současnost české sociologie“, připomíná ve svém příspěvku dnes již zapomenutý projekt pracovníků Filmového ústavu AV, který byl součástí mezinárodního sociologického výzkumu filmu. Výzkum, na kterém mj. spolupracovali psycholog Ivo Pondělíček a filozof Ivan Sviták, zachytil proměnu, které doznal filmový hrdina v polovině šedesátých let od oktrojovaných komunistických charakterů k debutům režisérů nové vlny československého filmu.
Dilemata ekonomického rozvoje současné české společnosti. K jednomu scénáři možného vývoje (Vladimír Benáček)
Nová výzva pro mikrosimulační modelování daní a dávek (Jiří Večerník)
Evangelíci ve víru sociálních procesů: Nástin vývoje moderních evangelických církví v českých zemích (Zdeněk R. Nešpor)
Australský systém školného a podpory vysokoškolského vzdělávání (Martina Mysíková)
Filmový hrdina jako barometr doby. Výzkum filmového hrdiny československé nové vlny (Anna Kopecká)