Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast


Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Kalendář akcí

Dnes < 2013 >  < srpen > 
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě  › Aktuality

Aktuality

Úspěch fyzikálních chemiků z AV ČR v rámci programu ERC CZ

18.7.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130718-vyrez_DSC_2245.JPG

S projektem „Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice“ Dr. Martina Kalbáče uspěl v rámci programu ERC CZ Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Kalbáčův tým bude v letech 2013–2018 finančně podpořen částkou 39 milionů Kč. Cílem oceněného projektu je výzkum nových principů pro vývoj elektronických zařízení s nízkou spotřebou elektrické energie, tedy vývoj transistoru BISFET (Bilayer pseudoSpin Field Effect Transistor) využívajícího unikátních vlastností uhlíkových nanostruktur. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Objev českých molekulárních genetiků pomůže léčit rakovinu

16.7.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130716-img.jpg

Hlubšímu porozumění procesu přeměny zdravé buňky lidského organismu v buňku nádorovou napomáhají poslední výsledky výzkumu vědeckého týmu MUDr. Libora Macůrka, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zveřejněny byly letos na jaře v prestižním mezinárodním odborném časopisu Journal of Cell Biology (abstrakt zde). Čeští badatelé v této práci popsali zcela nový typ mutace v genu spojené se vznikem nádorů. Článek byl editory časopisu vybrán a komentován jako nejzajímavější publikace květnového čísla.

Pozoruhodný experiment simuluje rostlinám budoucí klima

9.7.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130709-domanin.jpg

Unikátní experimentální stanici tvořenou 24 automaticky řízenými venkovními komorami umožňujícími provádět simulaci dopadů budoucího klimatu na růst, fyziologii a produkci rostlin vybudovalo Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem. Obdobných zařízení je ve světě málo, toto lze ale považovat za zcela jedinečné, neboť žádný z experimentů neumožňuje sledovat vzájemné působení tolika faktorů současně. Nová výzkumná stanice bude slavnostně otevřena v pátek 12. července 2013.

Lidi s extrémním chronotypem ohrožuje brzké vstávání

19.6.2013

Otázkou, jak souvisí doba, kterou preferujeme pro naše každodenní uléhání ke spánku (tzv. chronotyp), s nastavením vnitřního časového systému u lidí s normálním cyklem běžného života, se zabývala výzkumná skupina PharmDr. Aleny Sumové, DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky nové studie mimo jiné prokázaly, že pokud je člověk s pozdním chronotypem přinucen vstávat náhle, např. brzy ráno do práce či do školy, dostávají se jeho vnitřní hodiny v celém těle do nesouladu s denní dobou a nemohou tak účinně řídit fyziologické procesy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

CzechGlobe otevírá atmosférickou superstanici

14.6.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130613-stozar_3.jpg

Nejvyšší stavba pro vědecké účely v ČR
Provoz nové atmosférické stanice Křešín u Pacova na Českomoravské vrchovině zahájí v pondělí 17. června 2013 Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, známé pod zkratkou CzechGlobe. Dvě stě padesát metrů vysoký kotvený stožár je obdobně vysoký jako pařížská Eiffelovka a stává se nejvyšší stavbou v Česku, která kdy byla postavena pro vědecké účely. Vědci z CzechGlobe společně se stavbaři budovali věž bezmála deset měsíců. Základem stanice je 250 m vysoký ocelový stožár, z jehož vrcholu lze dohlédnout přibližně do vzdálenosti 50 kilometrů. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.

Ocenění pro českou spoluobjevitelku mikroskopických hub

4.6.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130604-oceneni-novakova-houby.jpg

Skvělého ocenění několikaletého výzkumu ve francouzské jeskyni Lascaux, v rámci kterého byly objeveny i dva nové druhy mikroskopických vláknitých hub, dosáhl mezinárodní tým vědců, jehož členkou byla i RNDr. Alena Nováková, CSc., z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Oba mikroorganismy (Ochroconis lascauxensis a O. anomala) popsala společně s Pedrem M. Martin-Sanchezem z nárostů na paleolitických malbách v této proslulé jeskyni. Mezinárodní institut pro výzkum druhů (The International Institute for Species Exploration; IISE) je zařadil na svůj seznam „Top 10 nových druhů 2013“.

Nové typy zeolitů najdou uplatnění v průmyslu

4.6.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130604-Zeolity.jpg

Objev vědců z ÚFCH JH AV ČR na stránkách Nature Chemistry

Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCH JH) AV ČR popsali nový mechanismus syntézy zeolitů. Tyto mikroporézní krystalické hlinitokřemičitany jsou důležité pro chemický průmysl, ale i pro ochranu životního prostředí. Ve spolupráci s Katedrou fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty  UK, Ústavem fyzikální chemie Ukrajinské akademie věd a skotskou Universitou v St. Andrews se badatelům z ÚFCH JH AV ČR podařilo syntetizovat dva dosud nepopsané strukturní typy zeolitů. Objev byl nyní publikován v prestižním vědeckém časopisu Nature Chemistry (abstrakt zde).

Půl století vědecké činnosti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

21.5.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130523-TZ-50-let-UZFG.jpg

Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR – 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat. Jako den oslav byl vybrán čtvrtek 23. května 2013, kdy se v prostorách areálu ústavu v Liběchově dopoledne uskuteční minikonference spojená s prezentací laboratoří ÚŽFG AV ČR, odpoledne pak budou oceněni vynikající pracovníci ústavu. Pozvaní hosté si též mohou prohlédnout výzkumný areál a slavnostní program bude zakončen zahradním rautem.

Exotický jehličnan pomáhá ničit nádorové buňky

9.5.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130509-exoticky-jehlicnan.jpg

Objev českých molekulárních genetiků
K hledání Svatého grálu někteří vědci přirovnávají hledání účinného léku proti rakovině, který by kromě úspěšného vymýcení nádorových buněk neměl pokud možno žádné, nebo měl jen minimální vedlejší účinky pro organismus. A na rozdíl od Indiany Jonese, který ve filmu Poslední křížová výprava Svatý grál opravdu našel, vědecká komunita zatím takové štěstí neměla. Výrazným posunem k tomuto vysněnému cíli by mohl být objev badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, jenž byl v těchto dnech publikován v on-line verzi mezinárodního odborného časopisu Apoptosis (viz abstrakt).

Vzruchy v srdci mění směr – cesta k pochopení arytmií

2.5.2013

Nejlepší práce publikované v mezinárodních odborných časopisech v roce 2012 ocenil v několika kategoriích Fyziologický ústav (FgÚ) Akademie věd ČR. Na přední pozici se umístila práce prof. Davida Sedmery (Oddělení kardiovaskulární morfogeneze FgÚ AV ČR) a jeho týmu, která pojednává o embryonálním vývoji srdeční dráždivosti u myši. Poruchy dráždivosti jsou v dospělosti časté, a proto objev genetických a molekulárních regulátorů má praktický dopad na prevenci a léčení arytmií i u člověka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Negativní vliv člověka na původní druhy bude sílit

16.4.2013

Nová studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích, ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Mezinárodní tým třinácti vědců pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, jehož součástí byli i Petr Pyšek, Vojtěch Jarošík a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK, nyní zveřejnil výsledky svého výzkumu v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), viz abstrakt.

Česká monografie o Antarktidě

10.4.2013

První původní česká monografie o Antarktidě právě vyšla v nakladatelství Academia. Komplexně pojednává o přírodě, historii objevování a též o českých vědeckých aktivitách na tomto jižním kontinentu. Součástí autorského kolektivu pod vedením prof. Pavla Proška z Masarykovy Univerzity v Brně jsou i prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., doc. Ing. Josef Elster, CSc., a RNDr. Linda Nedbalová, Ph.D., z třeboňského pracoviště Botanického ústavu AV ČR. Badatelé se dlouhodobě věnují výzkumu diverzity a ekologie sinic a řas polárních oblastí.

Mendelova medaile udělena prof. Reppertovi

20.3.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130320-mendelova-medaile-udelena-prof-ruppertovi.jpg

Profesora Stevena M. Repperta, světově uznávaného vědce, jenž zásadním způsobem přispěl k rozvoji molekulární chronobiologie, vyznamenal ve středu 20. března 2013 předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Tohoto mimořádného uznání ze strany naší nejvýznamnější vědecké instituce se americkému badateli dostalo při jeho návštěvě České republiky a odráží i jeho dlouhodobou a velmi úspěšnou spolupráci s Entomologickým ústavem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

archiv