Úspěch fyzikálních chemiků z AV ČR v rámci programu ERC CZ
18.7.2013
S projektem „Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice“ Dr. Martina Kalbáče uspěl v rámci programu ERC CZ Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Kalbáčův tým bude v letech 2013–2018 finančně podpořen částkou 39 milionů Kč. Cílem oceněného projektu je výzkum nových principů pro vývoj elektronických zařízení s nízkou spotřebou elektrické energie, tedy vývoj transistoru BISFET (Bilayer pseudoSpin Field Effect Transistor) využívajícího unikátních vlastností uhlíkových nanostruktur. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Objev českých molekulárních genetiků pomůže léčit rakovinu
16.7.2013
Hlubšímu porozumění procesu přeměny zdravé buňky lidského organismu v buňku nádorovou napomáhají poslední výsledky výzkumu vědeckého týmu MUDr. Libora Macůrka, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zveřejněny byly letos na jaře v prestižním mezinárodním odborném časopisu Journal of Cell Biology (abstrakt zde). Čeští badatelé v této práci popsali zcela nový typ mutace v genu spojené se vznikem nádorů. Článek byl editory časopisu vybrán a komentován jako nejzajímavější publikace květnového čísla.
Pozoruhodný experiment simuluje rostlinám budoucí klima
9.7.2013
Unikátní experimentální stanici tvořenou 24 automaticky řízenými venkovními komorami umožňujícími provádět simulaci dopadů budoucího klimatu na růst, fyziologii a produkci rostlin vybudovalo Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem. Obdobných zařízení je ve světě málo, toto lze ale považovat za zcela jedinečné, neboť žádný z experimentů neumožňuje sledovat vzájemné působení tolika faktorů současně. Nová výzkumná stanice bude slavnostně otevřena v pátek 12. července 2013.
Lidi s extrémním chronotypem ohrožuje brzké vstávání
19.6.2013
Otázkou, jak souvisí doba, kterou preferujeme pro naše každodenní uléhání ke spánku (tzv. chronotyp), s nastavením vnitřního časového systému u lidí s normálním cyklem běžného života, se zabývala výzkumná skupina PharmDr. Aleny Sumové, DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky nové studie mimo jiné prokázaly, že pokud je člověk s pozdním chronotypem přinucen vstávat náhle, např. brzy ráno do práce či do školy, dostávají se jeho vnitřní hodiny v celém těle do nesouladu s denní dobou a nemohou tak účinně řídit fyziologické procesy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
CzechGlobe otevírá atmosférickou superstanici
14.6.2013
Nejvyšší stavba pro vědecké účely v ČR
Provoz nové atmosférické stanice Křešín u Pacova na Českomoravské vrchovině zahájí v pondělí 17. června 2013 Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, známé pod zkratkou CzechGlobe. Dvě stě padesát metrů vysoký kotvený stožár je obdobně vysoký jako pařížská Eiffelovka a stává se nejvyšší stavbou v Česku, která kdy byla postavena pro vědecké účely. Vědci z CzechGlobe společně se stavbaři budovali věž bezmála deset měsíců. Základem stanice je 250 m vysoký ocelový stožár, z jehož vrcholu lze dohlédnout přibližně do vzdálenosti 50 kilometrů. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.
Provoz nové atmosférické stanice Křešín u Pacova na Českomoravské vrchovině zahájí v pondělí 17. června 2013 Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, známé pod zkratkou CzechGlobe. Dvě stě padesát metrů vysoký kotvený stožár je obdobně vysoký jako pařížská Eiffelovka a stává se nejvyšší stavbou v Česku, která kdy byla postavena pro vědecké účely. Vědci z CzechGlobe společně se stavbaři budovali věž bezmála deset měsíců. Základem stanice je 250 m vysoký ocelový stožár, z jehož vrcholu lze dohlédnout přibližně do vzdálenosti 50 kilometrů. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.
Ocenění pro českou spoluobjevitelku mikroskopických hub
4.6.2013
Skvělého ocenění několikaletého výzkumu ve francouzské jeskyni Lascaux, v rámci kterého byly objeveny i dva nové druhy mikroskopických vláknitých hub, dosáhl mezinárodní tým vědců, jehož členkou byla i RNDr. Alena Nováková, CSc., z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Oba mikroorganismy (Ochroconis lascauxensis a O. anomala) popsala společně s Pedrem M. Martin-Sanchezem z nárostů na paleolitických malbách v této proslulé jeskyni. Mezinárodní institut pro výzkum druhů (The International Institute for Species Exploration; IISE) je zařadil na svůj seznam „Top 10 nových druhů 2013“.
Nové typy zeolitů najdou uplatnění v průmyslu
4.6.2013
Objev vědců z ÚFCH JH AV ČR na stránkách Nature Chemistry
Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCH JH) AV ČR popsali nový mechanismus syntézy zeolitů. Tyto mikroporézní krystalické hlinitokřemičitany jsou důležité pro chemický průmysl, ale i pro ochranu životního prostředí. Ve spolupráci s Katedrou fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty UK, Ústavem fyzikální chemie Ukrajinské akademie věd a skotskou Universitou v St. Andrews se badatelům z ÚFCH JH AV ČR podařilo syntetizovat dva dosud nepopsané strukturní typy zeolitů. Objev byl nyní publikován v prestižním vědeckém časopisu Nature Chemistry (abstrakt zde).
Půl století vědecké činnosti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
21.5.2013
Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR – 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat. Jako den oslav byl vybrán čtvrtek 23. května 2013, kdy se v prostorách areálu ústavu v Liběchově dopoledne uskuteční minikonference spojená s prezentací laboratoří ÚŽFG AV ČR, odpoledne pak budou oceněni vynikající pracovníci ústavu. Pozvaní hosté si též mohou prohlédnout výzkumný areál a slavnostní program bude zakončen zahradním rautem.
Exotický jehličnan pomáhá ničit nádorové buňky
9.5.2013
Objev českých molekulárních genetiků
K hledání Svatého grálu někteří vědci přirovnávají hledání účinného léku proti rakovině, který by kromě úspěšného vymýcení nádorových buněk neměl pokud možno žádné, nebo měl jen minimální vedlejší účinky pro organismus. A na rozdíl od Indiany Jonese, který ve filmu Poslední křížová výprava Svatý grál opravdu našel, vědecká komunita zatím takové štěstí neměla. Výrazným posunem k tomuto vysněnému cíli by mohl být objev badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, jenž byl v těchto dnech publikován v on-line verzi mezinárodního odborného časopisu Apoptosis (viz abstrakt).
Vzruchy v srdci mění směr – cesta k pochopení arytmií
2.5.2013
Nejlepší práce publikované v mezinárodních odborných časopisech v roce 2012 ocenil v několika kategoriích Fyziologický ústav (FgÚ) Akademie věd ČR. Na přední pozici se umístila práce prof. Davida Sedmery (Oddělení kardiovaskulární morfogeneze FgÚ AV ČR) a jeho týmu, která pojednává o embryonálním vývoji srdeční dráždivosti u myši. Poruchy dráždivosti jsou v dospělosti časté, a proto objev genetických a molekulárních regulátorů má praktický dopad na prevenci a léčení arytmií i u člověka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Negativní vliv člověka na původní druhy bude sílit
16.4.2013
Nová studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích, ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Mezinárodní tým třinácti vědců pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, jehož součástí byli i Petr Pyšek, Vojtěch Jarošík a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK, nyní zveřejnil výsledky svého výzkumu v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), viz abstrakt.
Česká monografie o Antarktidě
10.4.2013
První původní česká monografie o Antarktidě právě vyšla v nakladatelství Academia. Komplexně pojednává o přírodě, historii objevování a též o českých vědeckých aktivitách na tomto jižním kontinentu. Součástí autorského kolektivu pod vedením prof. Pavla Proška z Masarykovy Univerzity v Brně jsou i prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., doc. Ing. Josef Elster, CSc., a RNDr. Linda Nedbalová, Ph.D., z třeboňského pracoviště Botanického ústavu AV ČR. Badatelé se dlouhodobě věnují výzkumu diverzity a ekologie sinic a řas polárních oblastí.
Mendelova medaile udělena prof. Reppertovi
20.3.2013
Profesora Stevena M. Repperta, světově uznávaného vědce, jenž zásadním způsobem přispěl k rozvoji molekulární chronobiologie, vyznamenal ve středu 20. března 2013 předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Tohoto mimořádného uznání ze strany naší nejvýznamnější vědecké instituce se americkému badateli dostalo při jeho návštěvě České republiky a odráží i jeho dlouhodobou a velmi úspěšnou spolupráci s Entomologickým ústavem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
