Praha – tunel Blanka

• Vedoucí výzkumu:

Tomková, K. - Herichová, I. - Frolík, J.

• Číslo IDAV:

• typ akce:

předstihový archeologický výzkum

• Lokalita:

Praha

• klíčová slova:

Kultura: pravěk až novověk; Areál: sídliště, město, pohřebiště, opevnění; Aktivita: sídlení, pohřbívání

• Rok realizace:

2008-2012

terénní výzkumy

záchranný archeologický výzkum při výstavbě tunelu Blanka

Od října 2008 mají pracovníci Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i ve spolupráci s archeology firmy Archaia jedinečnou možnost nahlédnout do nejstarších dějin Prahy v souvislosti s výstavbou tunelu Blanka. V těchto měsících se pracuje v oblasti mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Podmínky pro práci archeologů jsou tentokrát mimořádně náročné.

Stavba tunelu Blanka, který se má stát součástí městského dopravního okruhu, je obrovským zásahem do krajiny v okolí Pražského hradu, Střešovicích, Dejvicích a Bubenči. Archeologové Archeologického ústavu v Praze a firmy Archaia dokumentují pozůstatky nejstarších dějin této oblasti. Dejvická část pracoviště se nachází na vnějším okraji meandru bývalého koryta pleistocénní Vltavy, který zasahoval až do prostoru dnešní ulice Milady Horákové. Očekávány jsou zde pozůstatky paleolitického osídlení v podobě kamenných nástrojů, zbytků lovené zvěře apod.(350 000-250 000 př.n.l.). Jeho výskyt je předpokládán na základě starších i novějších nálezů, z nichž časově i prostorově nejbližším byl objev klu mamuta v Jízdárně Pražského hradu, či doklady osídlení z období počátku středního paleolitu na Flemingově náměstí v Dejvicích. Na své si přijdou i geologové. Mají jedinečnou příležitost studovat v tomto prostoru část vltavského terasového systému a sprašový pokryv v jejich bezprostředním nadloží. Možná bude pro obyvatele Dejvic překvapením, že v dávných dobách na místě jejich domů meandrovala řeka a její postupně překládané a zanesená koryto bylo překryto nánosy sedimentů ze svahů střešovického hřbetu.

Ve Svatovítské ulici byl zdokumentován unikátní řez souvrstvím říčních, svahových sedimentů, spraší a navážek, a to až do neuvěřitelné hloubky 37 m. V 1. etapě výzkumu se dále podařilo v prostoru u bastionů XIII (sv. Benedikta) a XIV (sv. Václava) zachytit změny v morfologii terénu související s vybudováním barokního opevnění. V těsné blízkosti stanice metra Hradčanská byly zjištěny pozůstatky historického komunikačního systému a historických „inženýrských sítí“, resp. kanalizačních štol, které ještě budou předmětem dalšího výzkumu. Práce pokračují zkoumáním spraší u stanice metra Hradčanská a každý den jsou netrpělivě vyhlíženy zbytky velkých pleistocénních savců – mamutů, srstnatých nosorožců, praturu nebo doklady o přítomnosti jejich lovců.

Rozsah stavby tunelu Blanka lze v této části Prahy přirovnat snad jen k takovým počinům, jako byla výstavba barokního hradeb probíhající od 30. let 16. století. Sám archeologický výzkumu, jehož hlavním cílem je zmapování krajinného vývoje v této části města, je na pražské poměry unikátní. Setkávají se zde archeologie pleistocénu a archeologie postmedieválního a industriálního období.

V současné době je i přes krajně nepříznivé podmínky zahajována další etapa výzkumu, konkrétně v těžní jámě Myslbek na západním okraj Hradčan na rozhraní se Střešovicemi, a to na základě požadavku investora s odvoláním na harmonogram stavby. Zároveň probíhají složitá jednání o dalším financování výzkumu, který se ukazuje jako mnohem složitější a náročnější než se původně předpokládalo.

*
nové archeologické objevz při stavbě tunelu Blanka

Záchranný archeologický výzkum provázející stavbu městského okruhu Blanka neustává ani v současné době. Kromě pokračující části v severním předpolí barokního opevnění u křižovatky „Prašný most“ se od června loňského roku ve větší intenzitě rozběhly průzkumné práce také v nejzápadnějším úseku trasy – na stavbě č. 0065 „Strahovský tunel, stavba 2.B“. Výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. s technickou pomocí firmy Prospecto v.o.s. Investorem je Magistrát hl. m. Prahy zhotovitelem je Sdružení II.B SSŽ-Energie a Eurovia. Zkoumaná plocha se nachází na úbočí severního svahu údolí potoka Brusnice, v trase Patočkovy ulice od mimoúrovňové křižovatky před vjezdem do Strahovského tunelu až ke stavební jámě Myslbek, odkud probíhá ražba dalšího úseku tunelu.

Výzkum ještě není zdaleka u konce, přinesl však mnoho zajímavých zjištění. V posledních měsících doslova s každým hrábnutím bagru nálezů přibývá, což v jisté míře komplikuje průběh stavby. Zatím se daří ve spolupráci s provádějícími firmami nálezové situace standardním způsobem „prozkoumat“ – tedy alespoň zdokumentovat a ovzorkovat před jejich definitivním odstraněním, a to i přes nepříznivé počasí zimního období.

Starší archeologické nálezy z bezprostřední blízkosti stavbou zasažené plochy datujeme již do pravěkého období.

Možnosti pro osídlení území v těsné blízkosti potoka, na poměrně příkrém svahu exponovaném k jihu byly v minulosti určovány zejména morfologií povrchu terénu. Proto je součástí archeologického výzkumu také sledování geologické stavby podloží a analýza kvartérních sedimentů, jejíž výsledky poslouží pro rekonstrukci přírodního prostředí a geomorfologického vývoje údolí. K zásadním změnám podoby krajiny došlo především v průběhu posledních dvou století, kdy bylo údolí poznamenáno těžbou cihlářské suroviny a stavbou činžovních domů a nových komunikací – Patočkovy a Myslbekovy ul. Dno údolí bylo zavezeno navážkami dosahujících mocnosti až 7 m, část severního svahu byla naopak odtěžena. Pro archeology to znamenalo, že „nejzajímavější“ nálezy mohli očekávat buď ve značných hloubkách, nebo že část historických terénů byla nenávratně ztracena.

V prostoru východně křižovatky Patočkovy ul. s ul. Myslbekovou byly odkryty pozůstatky historické zástavby. Nejdříve zde stávala cihelna, která zpracovávala místní surovinu – sprašové sedimenty. Fungovala téměř po celé 19. století, kdy dodávala stavební materiál pro prudce se rozvíjející průmysl a budovanou městskou zástavbu. Na přelomu 19. a 20. stol. cihelna zanikla a v jejích objektech se rozběhl provoz octárny. Zatím archeologové zdokumentovali složitý systém zděných konstrukcí ve dvou úrovních podlaží s výrobními objekty a jejich zázemím. Konstrukce tvořily obvodové zdi vymezující jednotlivé budovy a místnosti, jeden zasypaný sklípek, stáje se stáními a žlaby, komíny, síť kanálků, zahloubené obezděné jámy, dochované úrovně různých typů podlah, včetně dřevěných, cihlová studna kruhového půdorysu, která zasahovala hluboko do skalního podloží, a mnohé další prvky. Určení funkce jednotlivých objektů, rozlišení vývojových fází staveb a spojení nálezových situací s historickými provozy bude předmětem dalšího zpracování.

V západní polovině stavební jámy byly pod souvrstvím novodobých navážek zjištěny starší historické terény. Zatím se zdá, že se dochovaly na levém břehu Brusnice v místech mělké deprese, kde se sklon severního svahu údolí zmírňuje. Svrchní část tvoří půdní vrstva doprovázená novověkými nálezy, starší terén je tvořený holocenní půdou vyvinutou na podložních sprašových sedimentech. Na jejím povrchu se pravidelně vyskytovaly značně obroušené zlomky pravěké keramiky, zatím blíže nedatované. Výskyt nálezů lze spojit s osídlením z mladšího pravěku (od mladší doby kamenné až do doby železné, tedy asi od konce 3. do 1. tisíciletí před naším letopočtem) doloženým na blízkém střešovickém návrší. Zcela ojediněle byly v podloží staré půdy odkryty i zahloubené „objekty“, jejichž původ a funkce nejsou zatím spolehlivě objasněny. Nejvýraznější je objekt s asymetrickými stěnami, pravděpodobně lineární rýha směřující od severu k jihu. Další dvě větší „jámy“ s pravěkými keramickými nálezy se nyní právě dokumentují. Podle posledních odkryvů se zahloubené objekty ve větším počtu nalézají v ploše, která na průzkum teprve čeká.
Zatím nejvýznamnějším nálezem je bezesporu skupina hrobů, která byla objevena na východní straně křižovatky Patočkovy ul. s ul. Na Hubálce. Podle prvních indicií zjevných v nevelkém výkopu, který bylo možno zčásti prozkoumat, jsou hroby uloženy těsně vedle sebe, nejméně ve dvou řadách v délce ca 20 m. Doposud bylo zjištěno 24 hrobových jam nebo skeletů, je však pravděpodobné, že po další skrývce jich přibudou ještě desítky. Kostry jsou uloženy hlavou k severu a nohama k jihu, k potoku Brusnici. Jedinci byli pohřbeni z povrchu novověkého terénu. Zatím stav prozkoumání situace neumožňuje přesnější určení stáří a okolností pohřbů. Jistou souvislost pochovaných můžeme spatřovat s působením vojsk při obléhání Prahy během třicetileté války (1618-1648) nebo během války o habsburské dědictví v 18. století (zde 1740-1748).

Hroby byly narušeny a částečně odstraněny již ve 20. stol. (50. léta?), kdy byla budována stoka probíhající v ose Patočkovy ulice. Bohužel, zemních prací se tehdy pravděpodobně neúčastnili archeologové, neboť o případném nálezu hrobů nemáme žádné záznamy. Z tohoto důvodu je dnešní objev neočekávaný a překvapivý. V současné době jsou „zachraňovány“ pouze ty části skeletů, které jsou bezprostředně ohroženy stavebními pracemi. Celá plocha s hroby, stejně jako pravěké terény v jejich podloží budou prozkoumány v nadcházejících měsících. Pro stavbu to bude znamenat zdržení. Věříme však, že se podaří postup prací zkoordinovat tak, aby negativní vliv archeologického výzkumu na průběh stavby byl co nejmenší.

*
Při záchranném archeologickém výzkumu na stavbě tunelu Blanka nalezeno raně středověké pohřebiště

Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při výstavbě tunelu Blanka v západní části hlavního města, vedený Archeologickým ústavem Praha a firmou Archaia trvá již od října roku 2008. Tunel, jehož investorem je Magistrát hl. m. Prahy, prochází oblastí mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. K objevu mimořádného významu došlo v uplynulých týdnech. Při propojování stavebních jam staveb 9515 a 080 začaly při skrývce objevovat první hroby dosud neznámého pohřebiště. Jeho výzkum teprve probíhá, ale již nyní je možno konstatovat, že se jedná o kostrové pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století, tedy z doby počátků utváření českého státu za prvních knížat z rodu Přemyslovců.

V prostoru severně ulice U Prašného mostu, tedy v těsné blízkosti Pražského hradu, bylo při skrývce objeveno neznámé pohřebiště. Prozatím bylo zachyceno na dvacet hrobů. Ačkoli není výzkum stále dokončen, můžeme pohřebiště celkem s jistotou datovat do konce 9. století až 1. poloviny 10. století. Vzhledem k bohaté výbavě v podobě zlacených gombíků, stříbrných náušnic s očkem, jantarových perel, nože a dokonce vědra u jedné z pohřbených, je velmi pravděpodobné, že zde byli pohřbívání lidé s významnějším postavením, pravděpodobně obyvatelé Pražského hradu či jeho předpolí. Podle zatím předběžných archeologických analýz patřila většina dosud objevených hrobů ženám či dětem, včetně novorozenců.

Na výzkumu se kromě archeologů podílejí též pracovníci restaurátorské laboratoře a antropologického pracoviště Archeologického ústavu v Praze. Analýza objevených nálezů se stane v budoucnu předmětem další interdisciplinární spolupráce s pracovníky Ústavu jaderné fyziky v Řeži a VŠCHT v Praze.

Nález má velký význam pro poznání zázemí raně středověkého Pražského hradu v období, kdy se začínal formovat do podoby hlavního sídla rodícího se českého státu. Pohřebiště ovšem není jediným archeologickým nálezem, kterému je v tomto prostoru věnována pozornost. Kromě něj jsou zkoumány též novověké liniové objekty – příležitostné vodoteče, přírodní deprese, cesty, které spojovaly Pražský hrad s krajinou na sever od něj.

Výzkum pohřebiště, který probíhá v dobré součinnosti s firmou Metrostav a jejími subdodavateli, je poměrně náročný a vyžaduje dostatek času. Termín dokončení je závislý na výsledcích skrývek, které teprve proběhnou.

*
Výzkum raně středověkého pohřebiště na stavbě tunelu Blanka dokončen

Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při výstavbě tunelu Blanka v západní části hlavního města, vedený Archeologickým ústavem Praha a firmou Archaia trvá od října roku 2008. Tunel, jehož investorem je Magistrát hl. m. Prahy, prochází oblastí mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Po dobu jeho trvání byly díky několika významnějším nálezům obohaceny dějiny středověké a raně novověké Prahy. K objevu mimořádného významu došlo letos v dubnu při propojování stavebních jam staveb 9515 a 080 v blízkosti křižovatky ulic Milady Horákové a Svatovítská. Jednalo se o kostrové pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století. Celkově bylo prozkoumáno 77 hrobů s bohatou a rozmanitou výbavou. Sama existence pohřebiště pokládá do budoucna archeologům a historikům mnoho otázek ohledně raně středověkého osídlení severně Pražského hradu.

Výzkum raně středověkého pohřebiště, objeveného při stavbě tunelu Blanka letos v dubnu, končí v tomto týdnu. Během výzkumu Archeologického ústavu Praha bylo prozkoumáno celkem 77 kostrových hrobů ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století. Charakteristickým znakem je různorodost hrobových úprav, doložených jak přímo pozůstatky dřevěných či kamenných prvků, tak nepřímo odlišnými zásypy. Nálezy, zahrnující hrobovou výbavu tvořenou nádobami, náušnicemi ze stříbra či slitin barevných kovů, pozlacenými gombíky či korálky, zamíří do laboratoře Archeologického ústavu v Praze, kde budou konzervovány a připraveny pro budoucí expoziční využití. Analýza pozůstatků lidských skeletů po jejich laboratorním ošetření poskytne podrobnější informace o věkové skladbě pohřbených, podílu mužských a ženských jedinců, stejně jako o chorobách, jakými trpěli. Podle předběžného posouzení lze konstatovat, že bezmála polovinu souboru tvořili děti různého stáří a dospívající jedinci, zbytek jedinci dospělí.
Nález tohoto pohřebiště otevírá otázku neznámé raně středověké sídelní aglomerace severně Pražského hradu, je totiž nepravděpodobné, že by až zde byli pohřbeni jeho obyvatelé či obyvatelé Hradčan.

Východní část pohřebiště byla v novověku poškozena cestou, směřující od Pražského hradu na sever. Pozornost byla věnována i dalším novověkým objektům a dokumentaci vícenásobných úprav terénů postihující prostor severně barokních hradeb po dnešek. Právě tyto úpravy mají možná na svědomí porušení západní části pohřebiště, jehož západní hranice tak zůstává neznámá. Prokázáno je pokračování pohřebiště severním i jižním směrem. Pokud terény, jež je ukrývají, zůstanou mimo dosah stavebních záměrů, zůstanou tyto hroby uchovány pro budoucnost.
Archeologové staveniště ještě neopouštějí, neboť je čeká výzkum kvartérních sedimentů, v nichž hledají stopy osídlení z období paleolitu a pozůstatky pleistocénních zvířat, uzavírá se tak ale etapa velkých plošných odkryvů.

*
Text byl vytvořen na základě několika tiskových zpráv:
pokračování archeologického výzkumu při stavbě tunelu Blanka ohroženo, 10.07.2012
výzkum raně středověkého pohřebiště na stavbě tunelu Blanka dokončen, 20.07.2011
při záchranném archeologickém výzkumu na stavbě tunelu Blanka nalezeno raně středověké pohřebiště, 12.05.2011
nové archeologické objevy při stavbě tunelu Blanka, 20.01.2011
záchranný archeologický výzkum při výstavbě tunelu Blanka, 16.01.2009