Archeologický výzkum byl vyvolán plánovanou výstavbou bytových domů v centru pražské části Kbely na prostoru ohraničeném zhruba ulicemi Mladoboleslavská, Žacléřská, Železnobrodská a Vrchlabská. Městská část Praha – Kbely leží v severovýchodní části hlavního města Prahy asi 10 km od centra města na rozlehlé náhorní planině. Jedinou místní vodotečí je Vinořský potok v jehož prameništi se nachází rybník o rozloze 0,3 ha na jehož jižním břehu leží zkoumaná plocha. V místě bývalého hospodářského dvora a pivovaru buduje společnost Ariupuana a.s. Obytný park centrum Kbely. V rámci předstihového archeologického výzkumu byly prozkoumány pozůstatky osídlení z období eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, mladší doby železné (laténské) a doby římské.V západní části plochy byly zachyceny i stopy osídlení z raného středověku.
V celém prostoru výzkumu bylo možné vysledovat tři kumulace osídlení:
Výrazná kulturní vrstva z doby římské, která místy dosahovala mocnosti až 1,6m se soustředila zejména v nejsevernější části plochy v poměrně těsné blízkosti místní vodoteče. Většina objektů nezasahovala do sprašového podloží. V této vrstvě bylo mimo jiné objeveno velké množství keramiky včetně zlomků pocházejících z římských provincií. Objekty z eneolitu a doby bronzové zaujímaly střední část zkoumané plochy a byly patrné nejen v 0,5m mocné kulturní vrstvě, ale znatelně zasahovaly i do podloží. V jižní části plochy, kde se vlivem stavebních úprav hospodářského dvora kulturní vrstva nedochovala, byly zkoumány pozůstatky objektů z laténského období. Objevení laténských polozemnic zasahujících do sprašového podloží dokresluje dosavadní představu o struktuře a formě osídlení této oblasti v mladší době železné.
*
Výzkum v Praze – Kbelích
Archeologové v místě budoucího Obytného parku centrum Kbely prozkoumali unikátní polykulturní naleziště. Našli pozůstatky osídlení od doby eneolitu (cca 3. tisíciletí př. Kr.) až do novověku.
Archeologický ústav Praha, v. v. i. právě dokončil rozsáhlý terénní výzkum v centru pražské části Kbely, který započal letos v březnu. Výzkum pod vedením Mgr. Drahomíry Malykové byl prováděn jako záchranný. Na ploše cca 900m2, v místě bývalého hospodářského dvora a pivovaru buduje developerská společnost Ariupuana a.s. Obytný park centrum Kbely. Archeologové prozkoumali sídlištní jámy a pozůstatky osídlení z období eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, doby laténské a římské.
K nejzajímavějším nálezům patří mimo jiné sídlištní jáma s lidskou lebkou, připsaná štítarské kultuře (z doby asi 1050-800 př. Kr.). Výrazná kulturní vrstva z doby římské, která dosahovala mocnosti až 1,6m. V této vrstvě bylo objeveno velké množství keramiky včetně zlomků pocházejících z římských provincií a pozůstatky několika pecí. Významné je i objevení laténských polozemnic, které dokresluje představu o struktuře a formě osídlení této oblasti v mladší době železné.
Nálezy z období pravěku byly v těchto místech známy již dříve, ale rozsáhlost a rozmanitost naleziště archeology překvapila a vypovídá o významném postavení této, dnes málo známé části Prahy, na mapě historického osídlení. V současné době je hlavní etapa výzkumu dokončena, v průběhu roku 2008 by archeologové měli navázat opět předstihovým výzkumem v místě budoucích komunikací a požární zbrojnice.
Do textu byla zakomponována tisková zpráva Výzkum v Praze – Kbelích, 15.11.2007
*
*
Obr. 1: Odkryté základy novověké stodoly v jihovýchodní části zkoumané plochy.
Obr. 2: Výzkum kulturní vrstvy o mocnosti až 1,6m s nálezy z doby římské.
Obr. 3: Pohled na část zkoumané plochy s kulturní vrstvou a objekty z eneolitu, doby bronzové a laténské.
Obr. 4: Štítarská jáma obsahující množství keramických zlomků a zvířecí i lidské kosti.
Obr. 5: Lidská lebka bez spodní čelisti ve štítarské jámě
Obr. 6: Laténská polozemnice.
Obr. 7: Laténská polozemnice.
Obr. 8: Výzkum pece z doby římské.
Obr. 9: Výzkum pece z doby římské.
Obr. 10: Kostěná šipka.