Aktuality

Halančíci rodu Nothobranchius – malé anuální ryby z východoafrických savan – jsou opravdovými rekordmany. Jejich velice extrémně krátký život je spojen s nejrychlejším pohlavním dospíváním ze všech obratlovců. Tento významný objev vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní publikoval mezinárodní odborný časopis EvoDevo jako součást série článků o životě v extrémních podmínkách (viz abstrakt). Zkoumaní halančíci žijí v  savanových tůních vznikajících při sezonních monzunových srážkách. Musí tedy vyrůst a stihnout se rozmnožit dříve, než jejich tůň opět vyschne.

Raní zemědělci přivezli hraboše polní na Orknejské ostrovy severně od Skotska již před 5100 lety dlouhou plavbou, nejpravděpodobněji z pobřeží dnešní Belgie, a zachovali tak genetickou rozmanitost, která se z Evropy vytratila. Na tyto závěry poukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, vedeného z Univerzity v Aberdeenu (Velká Británie) a Cornellské university (USA), jenž byl publikován v úterý 3. září 2013 ve významném odborném časopisu Molecular Ecology (viz abstrakt). Na jedné z nejrozsáhlejších studií svého druhu se podíleli také badatelé z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Oslavy 60. výročí založení Fyziologického ústavu (FgÚ) Akademie věd ČR zahájí první přednáška ze série návštěv význačných vědeckých osobností, které na tomto pracovišti působily. Cyklus otevře dne 11. září 2013 v 10 hodin vystoupení profesora psychologie prof. Lynna Nadela (University of Arizona, USA), jenž v přednáškovém sále Fyziologického ústavu v Praze 4 promluví na téma Memory and Context: The Role of the Hippocampus (Paměť a kontext: Role hipokampu). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

S projektem „Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice“ Dr. Martina Kalbáče uspěl v rámci programu ERC CZ Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Kalbáčův tým bude v letech 2013–2018 finančně podpořen částkou 39 milionů Kč. Cílem oceněného projektu je výzkum nových principů pro vývoj elektronických zařízení s nízkou spotřebou elektrické energie, tedy vývoj transistoru BISFET (Bilayer pseudoSpin Field Effect Transistor) využívajícího unikátních vlastností uhlíkových nanostruktur. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Hlubšímu porozumění procesu přeměny zdravé buňky lidského organismu v buňku nádorovou napomáhají poslední výsledky výzkumu vědeckého týmu MUDr. Libora Macůrka, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zveřejněny byly letos na jaře v prestižním mezinárodním odborném časopisu Journal of Cell Biology (abstrakt zde). Čeští badatelé v této práci popsali zcela nový typ mutace v genu spojené se vznikem nádorů. Článek byl editory časopisu vybrán a komentován jako nejzajímavější publikace květnového čísla.

Unikátní experimentální stanici tvořenou 24 automaticky řízenými venkovními komorami umožňujícími provádět simulaci dopadů budoucího klimatu na růst, fyziologii a produkci rostlin vybudovalo Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem. Obdobných zařízení je ve světě málo, toto lze ale považovat za zcela jedinečné, neboť žádný z experimentů neumožňuje sledovat vzájemné působení tolika faktorů současně. Nová výzkumná stanice bude slavnostně otevřena v pátek 12. července 2013.

Otázkou, jak souvisí doba, kterou preferujeme pro naše každodenní uléhání ke spánku (tzv. chronotyp), s nastavením vnitřního časového systému u lidí s normálním cyklem běžného života, se zabývala výzkumná skupina PharmDr. Aleny Sumové, DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR. Výsledky nové studie mimo jiné prokázaly, že pokud je člověk s pozdním chronotypem přinucen vstávat náhle, např. brzy ráno do práce či do školy, dostávají se jeho vnitřní hodiny v celém těle do nesouladu s denní dobou a nemohou tak účinně řídit fyziologické procesy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Nejvyšší stavba pro vědecké účely v ČR
Provoz nové atmosférické stanice Křešín u Pacova na Českomoravské vrchovině zahájí v pondělí 17. června 2013 Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, známé pod zkratkou CzechGlobe. Dvě stě padesát metrů vysoký kotvený stožár je obdobně vysoký jako pařížská Eiffelovka a stává se nejvyšší stavbou v Česku, která kdy byla postavena pro vědecké účely. Vědci z CzechGlobe společně se stavbaři budovali věž bezmála deset měsíců. Základem stanice je 250 m vysoký ocelový stožár, z jehož vrcholu lze dohlédnout přibližně do vzdálenosti 50 kilometrů. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.

Skvělého ocenění několikaletého výzkumu ve francouzské jeskyni Lascaux, v rámci kterého byly objeveny i dva nové druhy mikroskopických vláknitých hub, dosáhl mezinárodní tým vědců, jehož členkou byla i RNDr. Alena Nováková, CSc., z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Oba mikroorganismy (Ochroconis lascauxensis a O. anomala) popsala společně s Pedrem M. Martin-Sanchezem z nárostů na paleolitických malbách v této proslulé jeskyni. Mezinárodní institut pro výzkum druhů (The International Institute for Species Exploration; IISE) je zařadil na svůj seznam „Top 10 nových druhů 2013“.

Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCH JH) AV ČR popsali nový mechanismus syntézy zeolitů. Tyto mikroporézní krystalické hlinitokřemičitany jsou důležité pro chemický průmysl, ale i pro ochranu životního prostředí. Ve spolupráci s Katedrou fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty  UK, Ústavem fyzikální chemie Ukrajinské akademie věd a skotskou Universitou v St. Andrews se badatelům z ÚFCH JH AV ČR podařilo syntetizovat dva dosud nepopsané strukturní typy zeolitů. Objev byl nyní publikován v prestižním vědeckém časopisu Nature Chemistry (abstrakt zde).