I. Oblast věd o neživé přírodě

Pět set proměnných hvězd objevených v České republice se zdá málo z počtu asi 200 000 známých proměnných hvězd. Když ale odečteme robotické dalekohledy, zbude 48 000 proměnných hvězd a z toho 500 je objeveno v Česku. Fenoménem u nás je i to, že za metodické pomoci Sekce proměnných hvězd a exoplanet se mohou do objevování zapojit amatéři, tedy doslova každý! Za proměnné hvězdy označujeme ty hvězdy, které mění svojí jasnost. Více informací naleznete v tiskové zprávě.

Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii (viz abstrakt) brněnských vědců Ing. Evy Tihlaříkové a Ing. Viléma Neděly, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy ve speciálním environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vítěz srpnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Pavel Štarha vyfotografoval „červené skřítky“. Nevypravil se však za nimi do lesa, ani nemířil objektivem svého fotoaparátu do houštin a skalních rozsedlin. Naopak. Mířil do nebeských výšek až k hvězdné obloze, částečně ovšem zakryté oblačností vzdálené bouře. Díky tomu se mu podařilo zachytit neobvyklý jev zvaný „červení skřítci“. Jedná se o stále ještě poněkud záhadné výboje v horní atmosféře, doprovázené dokonce záblesky gama záření.  Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Ne každý může zaletět do Grónska pozorovat polární záře. Proto vznikl projekt GLORIA, do něhož je zapojen také Astronomický ústav (AsÚ) AV ČR a který toto úžasné přírodní představení snímané v rámci expedice Shelios 2013 zprostředkovává všem zájemcům v přímém přenosu po internetu – na adrese live.gloria-project.eu.  Více o přenosech ve dnech 24.–29. srpna 2013 se dočtete v novinkách na webových stránkách AsÚ AV ČR – http://www.asu.cas.cz/news/475_projekt-gloria-bude-sledovat-polarni-zari-z-gronska/.  První zkouška z 22. srpna je k vidění zde.

Japonský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18 hodin světového času, jasnou hvězdu  v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu. Díky dobrým mezinárodním kontaktům mohl pracovník Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petr Škoda, jako jeden z prvních na světě, jen hodiny po objevu pořídit spektrum tohoto zajímavého objektu Perkovým dalekohledem v Ondřejově. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Český studentský tým přivezl ze 7. mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile stříbrnou a bronzovou. S konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu ve dnech 27. 7.-5. 8. 2013. Nejlépe se z českého týmu umístil Lukáš Timko, absolvent Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře, který získal stříbrnou medaili. Bronzovou medaili obdržel Ondřej Theiner z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích. Podrobné informace o astronomické olympiádě naleznete v tiskové zprávě.

Maximum letošního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z 12. na 13. srpna 2013. V průběhu této noci spatříme zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem a při pozorování daleko od měst uvidíme i slabé meteory. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Letní noční obloze nad našimi hlavami nyní dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. Pavol Kollarik, vítěz červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, se v této nebeské oblasti zaměřil na bublinu plynu odvrhovaného mohutným hvězdným větrem Wolf-Rayetovou hvězdou WR 136 v jejím středu. Pro svůj tvar mlhovina (NGC 6888) dostala název „Srpek“. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.

Mezinárodní konferenci CESRA2013 pořádá ve dnech 24.–29. června v Praze Astronomický ústav AV ČR. Na 120 radioastronomů z celého světa zde bude diskutovat o aktuálních otázkách sluneční astrofyziky a radiové astronomie, zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR. ALMA je projekt soustavy šedesáti velmi přesných dvanáctimetrových antén pro příjem radiových vln milimetrových délek, rozkládajících se na ploše téměř 200 km2. Budují ho společně observatoře ESO, NRAO a NAOJ v chilské poušti Atacama. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – udělil ve čtvrtek 20. června 2013 v sídle Akademie věd ČR v Praze předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vynikajícímu českému vědci Ing. Martinu Niklovi, CSc., z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Toto nejvýznamnější ocenění Akademie věd ČR získávají mimořádné vědecké osobnosti, které již založily vědecké školy, v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku. „Akademická prémie slouží jako nástroj finanční a morální podpory skutečné vědecké excelence. Je nejvýznamnějším vědeckým grantem v tomto státě,“ zdůraznil Jiří Drahoš.

Prezident a výkonný ředitel světové firmy Carl Zeiss AG prof. Dr. Michael Kaschke navštívil v uplynulých dnech v doprovodu ředitele dceřiné společnosti Carl Zeiss spol. s r. o. předsedu Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše. Při této příležitosti si též prohlédl Centrum speciální optiky TOPTEC, které vybudoval Ústav fyziky plazmatu (ÚFP) AV ČR s podporou EU fondů v rámci programu VaVpI na svém pracovišti v Turnově. Dr. Michael Kaschke, jehož uvítali ředitel ÚFP AV ČR Ing. Petr Křenek a vedoucí Centra TOPTEC Ing. Vít Lédl, vysoce ocenil koncepci a vybaveni centra a navrhl další kroky k možné spolupráci centra s firmou Carl Zeiss v oblasti R & D v optice.

Dalším významným badatelským úspěchem, jenž posouvá hranice možností moderních informačních technologií, na sebe opět upozornilo oddělení spintroniky a nanoelektronikyFyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V rámci dlouhodobé mezinárodní spolupráce vědců z tohoto pracoviště a z univerzit v Cambridge a Nottinghamu ve Velké Británii byl objeven nový mechanismus, který umožňuje elektricky ovládat rychlost pohybu doménových stěn v magnetickém médiu. Práce byla publikována 9. června 2013 v prestižním mezinárodním odborném časopisu Nature Materials (viz abstrakt).

Pátá polární výprava výzkumných pracovníků Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR na norské souostroví Svalbard se blíží. Uskutečnit by se měla letos v srpnu. Ve spolupráci s polskými kolegy z Geofyzikálního ústavu Polské akademie věd, kteří spravují polární stanici Hornsund v oblasti jihozápadních Špicberk, budou pokračovat ve výzkumu z předchozích let. Program navazuje na předchozí výpravy zaměřené na výzkum současných geodynamických jevů a procesů v okolí polární stanice (čtvrtá polární výprava se uskutečnila v červenci 2012).