Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách převzal 5. září 2013 ve vile Lanna prof. Martin Černohorský. „Jsem vaším ctitelem a obdivovatelem, protože je obdivuhodné, co všechno stále děláte pro českou vědu a školství,“ vyjádřil hold prof. Černohorskému předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš. Slavnostního aktu se zúčastnily význačné osobnosti české vědy a vzdělanosti - čestný předseda AV ČR prof. Rudolf Zahradník, někdejší předsedové téže instituce prof. Helena Illnerová a prof. Václav Pačes, předseda Vědecké rady prof. Jiří Čtyroký, ředitel Ústavu fyziky materiálů prof. Ludvík Kunz, ředitel Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě prof. Jaroslav Smítal, místopředsedkyně Vědecké rady AV ČR prof. Jana Musilová z Přírodovědecké fakulty MU v Brně, která přednesla laudatio, dr. Jiří Rákosník z Matematického ústavu a dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu.
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš předává Martinu Černohorskému Medaili Ernsta Macha. Všechna
fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesor Černohorský, který na konci srpna oslavil devadesátiny, absolvoval
Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a v roce 1952 byl promován doktorem přírodních
věd; působil zde do roku 1988. V roce 1956 se stal kmenovým pracovníkem ČSAV s cílem vybudovat
fyzikální oddělení nově vznikajícího pracoviště, v současnosti Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Jeho
pracovníkem byl do roku 1967, kdy se habilitoval a nadále se na fakultě věnoval pedagogické a
vědecké činnosti.
Zleva: Jiří Grygar, Martin Černohorský, Václav Pačes, Jaroslav Smítal, Jiří Čtyroký, Ludvík
Kunz a Jiří Rákosník.
V roce 1990 byl jmenován profesorem. Stál u zrodu Slezské univerzity v Opavě a v letech 1992
až 1998 byl jejím prvním rektorem; současně působil jako první kancléř České konference rektorů
(1993 a 1994). I v současnosti je aktivním členem akademické obce Přírodovědecké fakulty jako
emeritní profesor jejího Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.
Martin Černohorský s někdejší předsedkyní Akademie věd Helenou Illnerovou.
Vědecká práce prof. Černohorského, kterou dokumentuje více než 80 prací, se vždy prolínala s
činností pedagogickou. Ve vědecké práci se zaměřil především na rentgenografii; patří k významným
odborníkům klasické difraktografie. Jeho odborným zájmem je i fyzikální vzdělávání. Jako vynikající
pedagog je znám několika generacím brněnských fyziků, jejichž vzdělávání a výchově se vždy věnoval
s velkým nasazením; mnozí jeho žáci patří mezi světově uznávané fyziky. Ve Státním výboru pro
vysoké školy se podílel na reformě studia na přírodovědeckých fakultách. Své úsilí věnoval obnově a
budování moderní výuky fyziky na našich univerzitách a od roku 1956 rozvoji původní vědecké tvorby
v brněnských ústavech. Důležitou oblastí odborného působení prof. Černohorského je i historie
fyziky, v níž například na základě studia Newtonových spisů významně přispěl k výkladu jeho zákonů.
Vynikajících výsledků dosahoval i v době, kdy pro něj byly politické poměry nepříznivé – i
tak dokázal svůj zájem o fyzikální vzdělání účinně prosadit. Ve Fyzikální sekci Jednoty čs.
matematiků a fyziků založil odbornou skupinu Pedagogická fyzika, která sdružila pracovníky vysokých
škol a vědeckých ústavů i učitelů středních škol. Jeho práce byla oceněna 29 medailemi a jinými
uznáními v ČR i v zahraničí. Příkladem jeho cílevědomosti a statečnosti je obnovená instalace
pamětní desky Ernsta Macha v Brně v roce 1988.
Martin Černohorský s předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem.
Angažovanost ve prospěch vědy a vzdělání projevuje i v posledních pěti letech v Odborné
skupině Organizace vědy České fyzikální společnosti JČMF, jejíž vznik inicioval mj. v reakci na
snahy podřídit vývoj české vědy vadným metodám hodnocení. Neúnavně organizuje semináře této skupiny
a s výsledky odborných kritických diskusí o vědě, vzdělání, jejich organizaci a legislativě
vytrvale a nekompromisně seznamuje politiky, akademické funkcionáře i veřejnost.
lsd
5 Sep 2013