3. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy a akreditací

Spolupráce s vysokými školami se rozvíjela především na společných pracovištích, při společném řešení projektů, ve výchově studentů doktorských studijních programů (DSP) na základě společných akreditací DSP apod. Vzájemná koordinace práce se projevila například v účasti pracovníků vysokých škol na činnosti orgánů AV ČR, tj. v Akademickém sněmu, Vědecké radě, Dozorčí komisi a v oborových radách GA AV ČR. Obdobně mnoho vědeckých pracovníků AV ČR působilo v orgánech vysokých škol, například ve vědeckých radách univerzit a fakult. Četná byla setkání vedoucích představitelů AV ČR s vedením vysokých škol. Pokračovala spolupráce mezi vysokoškolskými pracovníky a pracovníky ústavů AV ČR na řešení mnoha výzkumných projektů. Společně bylo řešeno 603 výzkumných projektů, které byly podporovány Grantovou agenturou ČR nebo Grantovou agenturou AV ČR. K úspěšné spolupráci přispívalo i 19 smluv o vzájemné spolupráci s vysokými školami. V roce 2004 byla nově uzavřena Rámcová smlouva o spolupráci mezi AV ČR a Západo-českou univerzitou v Plzni, dále Rámcová smlouva o spolupráci mezi AV ČR a Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava a Dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů mezi AV ČR a Vysokou školou báňskou Technickou univerzitou Ostrava. Celkový počet společných pracovišť AV ČR a vysokých škol vzrostl na 55, protože v roce 2004 vzniklo pět nových společných pracovišť AV ČR a vysokých škol:

• Akademická laboratoř materiálového průzkumu malířských děl - společné pracoviště Ústavu anorganické chemie a Akademie výtvarných umění v Praze
• Centrum raně novověkých studií - společné pracoviště Historického ústavu AV ČR a Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
• Laboratoř buněčné biologie - společné pracoviště Ústavu experimentální medicíny a 1. lékařské fakulty UK v Praze
• Oddělení neurověd - společné pracoviště Ústavu experimentální medicíny a 2. lékařské fakulty UK v Praze
• Pracoviště pro výzkum seizmického zatížení v průmyslových a poddolovaných oblastech - společné pracoviště Ústavu geoniky a Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava

    Společná výzkumná činnost s vysokými školami přispěla k významným výsledkům, které lze uvést na několika příkladech především z práce výzkumných center (23 v rámci programu MŠMT) a společných pracovišť (55).
V oblasti věd o neživé přírodě mezi vědecké výsledky podpořené společnými publikacemi pracovníků Astronomického ústavu a Matematicko-fyzikální fakulty UK patří zejména rozvinutí semianalytické teorie pohybu blízkozemních družic pod vlivem odporu atmosféry a gravitačních poruch. V rámci Výzkumného centra dynamiky Země (společného pracoviště Výzkumného ústavu geodetického a kartografického s Fakultou stavební ČVUT, Přírodovědeckou fakultou UK a Astronomickým ústavem a Ústavem struktury a mechaniky hornin) bylo z pozorování orientace Země a za pomoci metody kombinovaného hlazení, vyvinuté v Astronomickém ústavu, ukázáno, že téměř všechny odchylky skutečné polohy osy rotace Země od modelu precese nutace jsou vysvětlitelné kombinovaným působením zemských slapů a zemské atmosféry. Dne 1. listopadu 2004 bylo uvedeno do provozu nové Regionální výpočetní centrum pro fyziku částic, které je certifikovaným gridovým centrem pro zpracovávání dat z mezinárodních experimentů ATLAS, ALICE a DO na urychlovači LHC v CERN. Laboratoř terahertzové spektroskopie oddělení dielektrik Fyzikálního ústavu byla spoluřešitelem projektu Výzkumné centrum struktury a dynamiky komplexních molekulových systémů a biomolekul, společného pracoviště s účastí VŠCHT. Realizované experimenty, tzv. optické excitace, jsou významným vědeckým nástrojem pro studium ultrarychlé odezvy kondenzovaných látek v daleké infračervené oblasti. Jednou ze základních experimentálních činností Výzkumného centra částicové fyziky, společného pracoviště Fyzikálního ústavu a UK, byl vývoj nové generace detektorů částic pro experimenty na urychlovačích. V současné době jde především o vývoj tzv. kalorimetrů v rámci celosvětového projektu budoucího lineárního srážeče elektronů a pozitronů ILC (International Linear Collider). Laboratoř optiky, společná s Univerzitou Palackého v Olomouci, byla spoluřešitelem projektu Výzkumné centrum pro optiku. Pomocí multikanálové detekce a rekonstrukce kvantových stavů byla proměřena statistika a prostorové vlastností korelovaných párů fotonů v sestupné frekvenční konverzi a byla navržena teorie těchto jevů. Pro restaurátorský ateliér Akademie výtvarných umění byly v Ústavu teorie informace a automatizace vyvinuty metody, které pomáhají při analýze a archivaci obrazové informace, získané při mikroskopické analýze vzorků získaných z restaurovaných uměleckých děl. Ve spolupráci s 2. lékařskou fakultou UK byl standardizován sběr scintigrafických a klinických dat potřebných pro vývoj kvantitativní lymfoscintigrafie zaměřené na časnou diagnostiku lymfedémů horních končetin. Ve spolupráci Ústavu termomechaniky s Fakultou strojní ČVUT byly analyzovány akustické vlastnosti konečněprvkových modelů vokálního traktu člověka při velofaryngeální nedostatečnosti se zaměřením na výzkum vlivu velikosti propojení nosní a ústní dutiny. Modely napomáhají rozvoji diagnostických a terapeutických metod v logopedii a foniatrii.
    V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd jedním z úspěšných příkladů spolupráce je i společný projekt Ústavu organické chemie a biochemie, Přírodovědecké fakulty UK a 2. lékařské fakulty UK. Podařilo se připravit enzym zvaný glutamát karboxypeptidáza II, který je důležitý pro metabolismus neurotransmiterů v mozku a tím pro přenos signálu mezi neurony. Blokování aktivity tohoto enzymu je zřejmě cestou k přípravě nových neuroprotektivních látek, vhodných pro léčbu Parkinso-novy nebo Alzheimerovy choroby. Poté byla plně charakterizována glykosylace tohoto enzymu, která je klíčová pro jeho aktivitu. Následně byla na 2. lékařské fakultě UK detekována (s použitím monoklonálních protilátek připravených v Ústavu molekulární genetiky) poprvé přítomnost tohoto proteinu v některých typech mozkových nádorů a korelováno jeho množství a aktivita s malignitou nádoru. V rámci společné laboratoře Biologie nádorové buňky Fyziologického ústavu s 1. lékařskou fakultou UK byla zjištěna nerovnoměrná exprese dipeptidylpeptidázy IV aktivitou a/nebo strukturou homologních (DASH) molekul v několika gliomových liniích, odvozených z lidských mozkových nádorů. Exprese těchto molekul v plazmatické membráně se zvyšuje po inhibici proliferace vyvolané sníženou nabídkou růstových faktorů nebo chemicky indukovanou diferenciací. Řízená upregulace dipeptidylpeptidázy IV (DPP-IV) vedla ke zpomalení proliferace a snížené invazivitě buněk. Zvýšení exprese mRNA a enzymové aktivity DPP-IV bylo provázeno snížením exprese mRNA dalšího člena DASH, fibroblastového aktivačního proteinu (FAP), nesoucího rovněž DPP-IV podobnou enzymovou aktivitu, a zvýšením exprese tachykininového receptoru NK1. Výsledky podporují antionkogenní charakter DPP-IV a mohly by přispět k upřesnění diagnostiky a prognózy pacientů s mozkovými nádory. Světová taxonomická databáze rodů sinic (cyanobakterií) byla založena ve spolupráci Botanického ústavu s Biologickou fakultou JčU za účelem zpřístupnění dostupných globálních taxonomických informací o rodech sinic všem specialistům i dalším zájemcům o tuto problematiku. Mezi tyto zájemce patří nejen vědecká komunita, ale i studenti různých stupňů škol, orgány ochrany přírody, organizace zabývající se monitoringem stavu životního prostředí nebo orgány ochrany veřejného zdraví. Databáze na adrese http://www.cyanodb.cz je ve světovém měřítku ojedinělá svým obsahem i rozsahem. Mimo základní údaje o popsaných rodech obsahuje i informace o synonymice a neplatně publikovaných jménech. Zpřístupňuje také obsah klasických taxonomických děl o sinicích.
    V oblasti humanitních a společenských věd dokončil Národohospodářský ústav ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem publikaci Úvod do ekonomiky životního prostředí. Ústav státu a práva uzavřel ve spolupráci s vysokými školami grantový projekt Srovnávací výzkum systémů veřejné správy ve vybraných evropských státech a problémů demokratické transformace a modernizace veřejné správy. Výzkumné centrum pro dějiny vědy (společné pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny a UK) a Masarykův ústav začaly vydávat nový časopis Dějiny - Teorie - Kritika. Archeologický ústav, Praha, se kromě spolupráce při provozování radiouhlíkové laboratoře podílel na řadě společných projektů s Přírodově-deckou fakultou UK, Filozofickou fakultou UK, Fakultou humanitních studií Západo-české univerzity a dalších. Etnologický ústav dokončoval redakční práce na rukopisu Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, zpracované ve spolupráci s Filozofickou fakultou MU.
    Pozornost byla rovněž věnována spolupráci s Grantovou agenturou ČR při realizaci programu Doktorské týmy, která sdružuje doktorandy v dané tematické oblasti. Účelem programu je zvýšit společenskou vážnost doktorského studia a učinit tak vědeckou dráhu atraktivnější pro absolventy magisterského studijního programu. V roce 2004 financovala Grantová agentura ČR 42 doktorských projektů. Ústavy AV ČR jsou u 7 doktorských projektů příjemcem grantu, v 19 doktorských projektech jsou spolupříjemci.
    Spolupráce s vysokými školami se příznivě rozvíjí na základě získání rozhodnutí Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o rozšíření akreditace doktorských studijních programů. Toto rozhodnutí získalo do konce roku 2004 celkem 53 vědeckých pracovišť AV ČR.
    Rada pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vědeckých pracovníků AV ČR se mj. soustředila na realizaci týdenních Kurzů základů vědecké práce, které proběhly v průběhu roku celkem sedmkrát a absolvovalo je 209 studentů DSP (161 studentů, jejichž školiteli byli pracovníci ústavů AV ČR, a 48 studentů, jejichž školitelé působili na vysokých školách). Cílem kurzu je seznámit začínající studenty DSP se základními principy prezentace výsledků vědecké práce a s dalšími důležitými informacemi pro jejich vědeckou přípravu. Největší zastoupení měli studenti z biologických a chemických věd (156), v menší míře se kurzu zúčastnili studenti ze společenských věd (27) a fyzikálních a technických věd (26).
    V ústavech AV ČR působilo v roce 2004 celkem 1 939 studentů doktorských studijních programů (DSP) (ať už v prezenční, distanční či kombinované formě studia). Proti předcházejícím rokům mírně vzrostl počet absolventů DSP a držitelů titulu Ph.D. na 204, nově přijatých studentů DSP, jejichž školitelé působí v ústavech AV ČR, bylo 421. Ve 36 vědeckých pracovištích AV ČR bylo školeno 236 zahraničních studentů DSP, přičemž 24 z nich úspěšně zakončilo svůj doktorský studijní program v rámci akreditace vědeckého pracoviště.
    V roce 2004 pokračoval dlouholetý trend ve zvyšování aktivního působení pracovníků AV ČR na vysokých školách. V letním semestru 2003/04 působilo pedagogicky na vysokých školách 903 pracovníků AV ČR (v zimním semestru 2004/05 celkem 934). 481 pracovníků AV ČR mělo vedlejší pracovní úvazek na některé z našich vysokých škol a podobně 361 pracovníků vysokých škol mělo vedlejší pracovní úvazek v některém z ústavů AV ČR. Za pozitivní v propojování ústavů AV ČR a fakult vysokých škol lze pokládat také to, že v ústavech AV ČR působilo na plný nebo částečný úvazek v roce 2004 210 profesorů a 296 docentů, což představuje mírné zvýšení oproti předcházejícím rokům.


Tabulka 1: Zapojení AV ČR do vysokoškolské výuky a doktorských studijních programů

		2000	2001	2002	2003	2004
1	studenti doktorských stud. programů  (v prezenční, kombinované a distanční formě)  školení na pracovištích	1 180	1 325	1 574	1 786	1 939
2	diplomanti školení na pracovištích	899	922	988	959	1 097
3	nově přijatí studenti doktorských studijních programů	290	304	388	420	421
4	počet absolventů doktorských studijních programů školených   na pracovištích	132	194	174	161	204
5	pregraduální studenti na pracovištích	446	413	683	691	691
6	počet semestrálních přednášek, seminářů a cvičení,  které vedli pracovníci ústavů av Čr na vysokých školách	1 883	2 008	2 196	2 316	2 292
7	počet hodin odpřednášených pracovníky ústavů AV Čr na vysokých školách	56 588	51 328	55 402	56 392	60 329