Ceny Akademie věd ČR 2013
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Cena AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu
1. autorský tým Astronomického ústavu AV ČR ve složení doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc., a Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D., za vědecký výsledek: Vypracování nového modelu fragmentované magnetické rekonexe slunečních erupcí;
2. autorský tým Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve složení Ing. Daniel Horák, CSc., Ing. Michal Babič, Ph.D., Ing. Hana Macková, Ph.D., Ing. Petr Šálek, Ph.D., a Ing. Zdeněk Plichta za vědecký výsledek: Funkcionalizované magnetické polymerní nano- a mikročástice pro málo invazivní diagnostiku;
3. autorský tým Filosofického ústavu AV ČR ve složení: prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., Mgr. Robert Novotný, Ph.D., Mgr. Pavlína Mašková a prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc. (Ústav českých dějin FF UK) za vědecký výsledek: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy (publikace).
Cena AV ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce
1. RNDr. Daniel Sojka, Ph.D., z Biologického centra AV ČR za vědecký výsledek: Trávení krve klíšťaty – ucelený pohled na multi-enzymatický hemoglobinolytický aparát;
2. RNDr. Vít Latzel, Ph.D., z Botanického ústavu AV ČR za vědecký výsledek: Netušená evoluční síla rodičů;
3. PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D., z Historického ústavu AV ČR za vědecký výsledek: Bez výčitek. Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha (monografie).
Aktuality
3.10.2013 Stipendia UniCredit Bank pro doktorandy z FZÚ AV ČR
Tříletá spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR s UniCredit Bank, jež vznikla zejména v souvislosti se stavbou superlaseru v Dolních Břežanech v rámci projektu ELI Beamlines, vyústila v předání mimořádného stipendia čtyřem nadaným doktorandům z FZÚ AV ČR. Za účasti místopředsedy Akademické rady AV ČR Jana Šafandy a ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Jana Řídkého předal generální ředitel a předseda představenstva UniCredit Bank Czech Republic, a.s., Ing. Jiří Kunert stipendia, každé v hodnotě 100 000 Kč, Ing. Vítězslavu Jarému, Mgr. Matěji Kudrnovi, Ing. Denisu Gorbunovi a Ing. Tomáši Burianovi.
„Jsou jména a lidé, na něž zapomínat znamená zpronevěřit se nejen odkazům předchozích generací, ale zejména budoucnosti,“ uvedl na vernisáži Otto Wichterle v archivních dokumentech pořádané u příležitosti 100. výročí narození této významné osobnosti místopředseda AV ČR dr. Pavel Baran. Výstava, kterou můžete navštívit od 2. do 31. října 2013 ve foyer hlavní budovy AV ČR na Národní třídě, přibližuje Wichterleho životní osudy i způsoby, jimiž reagoval na neustále se měnící pracovní i společenské události. „I v dobách neobyčejného politického marasmu dokázal argumentovat a jednat věcně. To je něco, co se nám může hodit i dnes. Pamatujme na to, když si budeme připomínat jeho jméno,“ dodává dr. Baran. Pozvání na slavnostní otevření výstavy 1. října 2013 přijali také čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník, manželka Otto Wichterleho Linda Wichterlová, ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a další významní hosté.
Orientální ústav AV ČR a Seminář mongolistiky a tibetanistiky FF UK zvou na přednášku hostů z Institute of History, Chinese Academy of Social Sciences 中国社会科学院历史研究所: Li Jinxiu: Central Eurasian and Nomadic Studies in China Qing Geli: Nomadic Societies in Greater Inner Asia, která se uskuteční v pondělí 7. října 2013 v 16:00 v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3/1420, Praha 1 – naproti Masarykovu nádraží, metro B Náměstí Republiky). Přednáška proběhne v angličtině a mongolštině (s překladem do češtiny).
Mezinárodní vládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change – IPCC) zveřejnil 27. září 2013 ve Stockholmu dlouho očekávanou zprávu, která shrnuje vědecké poznatky o změně klimatu za posledních několik let. Zprávu, na jejímž znění se delegáti shodli po celonočních rozhovorech, komentovali v hlavní budově AV ČR na Národní třídě bezprostředně po skončení tiskové konference čeští badatelé. Letošní zpráva je dosud nejvýraznějším varováním, neboť klimatologové označili lidskou činnost s „vysokou pravděpodobností“ za hlavního původce globální klimatické změny. Podle ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK prof. Bedřicha Moldana sice zpráva nepřináší žádné nové údaje, avšak potvrzuje, že IPCC je ve své práci konzistentní a že jeho analýzy jsou důsledně ověřované. Jeho slova potvrzuje doc. Tomáš Halenka z Matematicko-fyzikální fakulty UK: „Svědčí to o robustnosti výsledků, které pro tuto zprávu vznikly za pomoci nové generace přesnějších a podrobnějších globálních klimatických modelů, tzv. modelů Systému Země, zahrnujících nejen atmosféru a oceán, ale i další složky klimatického systému, jako jsou biosféra, atmosférická chemie a podobně.“
více zde 1.10.2013 Magazín Meteor slaví 50 let
U příležitosti padesáti let vysílání vědeckopopulárního magazínu Meteor uspořádal Český rozhlas výstavu fotografií Khalila Baalbakiho Budoucnost začíná teď aneb takhle vědce neznáte a rovněž propagační kampaň, která probíhá od 23. září ve vybraných periodicích a od 1. října ve vysílání TV Barrandov. Netradiční výstava představuje padesátku významných vědců, kteří s Meteorem dodnes spolupracují. Tvůrčím záměrem je představit je jinak, než jak je známe z vysílání. Na vernisáži, jež se za účasti známých osobností konala 27. září ve Studiu 1 na Vinohradské 12, pozdravil přítomné prostřednictvím televizní zdravice předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš. Vyvrcholením večera bylo předání ceny v podobě zlatého plnicího pera dr. Jiřímu Grygarovi z Fyzikálního ústavu AV ČR za nejdelší spolupráci s pořadem. Výstava v historické budově Českého rozhlasu je otevřena do 27. října 2013. Poté bude putovat po regionech. Kulatému výročí stanice Meteor se Akademický bulletin věnoval v AB 9/2013 v příspěvku Fenomén Meteor – 50 let v éteru.
Při příležitosti Dne české státnosti předal předseda Senátu PČR Milan Štěch stříbrné pamětní medaile Senátu 15 významným osobnostem. Cenu, jíž horní komora oceňuje zásluhy vědců, umělců, sportovců nebo těch, kdo se zasloužili o záchranu lidského života, obdržel mezi jinými i ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR prof. Václav Hořejší. Významný molekulární imunolog je autorem a spoluautorem více než 180 původních vědeckých prací publikovaných v mezinárodních časopisech, desítek kapitol v monografiích a recenzovaných sbornících, odborných i popularizačních článků. Podle Hirschova indexu patří k nejcitovanějším českým vědcům. Oceněn byl mj. i jeden z nejrespektovanějších českých neurochirurgů prof. Eduard Zvěřina (rozhovor v AB 4/2012).
Pamětní medaile Senátu se při svatováclavském svátku předávala poprvé v roce 2012 – mezi tehdejšími 17 laureáty byli například zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch, filozof Erazim Kohák či vědci Blanka Říhová a Pavel Hobza.
V reprezentativní dvoraně Knihovny AV ČR předal 25. září 2013 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš 10 špičkovým badatelům prestižní doktoráty, které Akademie uděluje již od roku 2003. Titul získávají vědecké osobnosti jako výraz zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. V profesní kariéře vědce v České republice titul „doktor věd“ představuje nejvyšší vědeckou kvalifikaci a Akademie věd ČR se již dlouhodobě snaží o jeho zakotvení v legislativě. Vědecký titul AV ČR uděluje na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení. Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise, jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR a vysokých škol, a nejméně tři oponenti. Takovéto posouzení je zárukou vědecké kvality nabyvatele titulu, které nemůže být nahrazeno pouhým automatickým hodnocením scientometrických ukazatelů. Do 20. června 2013 udělila Akademie věd ČR 105 těchto titulů.
více zde 26.9.2013 Čtenáři a čtení v České republice 2013
Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR představily 26. září 2013 výsledky třetího reprezentativního průzkumu mezi obyvateli staršími 15 let. Letos se uskutečnil na vzorku 1584 respondentů a detailněji se zaměřil na knižní trh. „Hrubý“ statistický přehled o současném čtenářství doplňuje hlavní řešitel projektu prof. Jiří Trávníček z ÚČL historickým průzkumem na bázi čtenářských biografií, z nichž se lze více dozvědět o individuálních způsobech četby v posledních dekádách. „První vlaštovkou je publikace Knihy a jejich lidé, která v nejbližší době vyjde v nakladatelství Host,“ vyzdvihl ředitel ÚČL prof. Pavel Janáček. V příštím roce chce ÚČL výzkumy čtení dále rozšiřovat a etablovat ve středoevropském prostoru – prozatím v zemích Visegrádu.
V rámci Memoranda o stálé konferenci mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd uspořádali 24. září 2013 vrcholní představitelé obou institucí Alena Gajdůšková a Jiří Drahoš kulatý stůl Věda a konkurenceschopnost – finance, úlohy, bariéry. V diskusi, kterou moderoval Otakar Fojt z Britského velvyslanectví v Praze, hledaly dvě desítky představitelů akademické a hospodářské sféry i rezortních výzkumných ústavů způsoby, jak efektivně využít potenciálu české vědy a výzkumu k zvýšení konkurenceschopnosti a prosperity ČR. Podobná setkání chtějí odstraňovat bariéry, protože zájmy průmyslové a akademické sféry se mnohdy odlišují, ačkoli mají totožný cíl – prosperující a konkurenceschopnou Českou republiku. Jak uvedl předseda Akademie věd, problémem aktérů vzájemných diskusí je používání korektní terminologie – často se totiž neshodou, co se rozumí pojmy základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Tentokrát se v Senátu diskutovaly priority financování veřejných výzkumných institucí z veřejných zdrojů, problematika privátních zdrojů ve veřejných výzkumných institucích i eventuální synergie výzkumu a hospodářské sféry.
Ústav molekulární genetiky AV ČR otevřel 24. září 2013 za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Dalibora Štyse výzkumné centrum CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura pro chemickou biologii, v němž budou vědci hledat nové chemické sloučeniny, jež lze využít jako nástroje pro další biomedicinský výzkum nebo jako základ pro vývoj nových léčiv. Mimořádný projekt, jehož partnery jsou Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Farmaceutická fakulta UK, získal z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnosti podporu ve výši přesahující 100 milionů korun.
Národní knihovna ČR, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR zvou 26. září 2013 od 10.00 hod. na Tiskovou konferenci k Týdnu knihoven 2013 – Čtenáři a čtení v České republice (2013). Představitelé zmíněných institucí zveřejní první výsledky III. statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, které od roku 2007 pravidelně provádí ÚČL AV ČR ve spolupráci s Národní knihovnou. Konference se koná v prostorách Národní knihovny ČR. Více v pozvánce.
více zde 24.9.2013 Pozvánka na přednášku SVU
Pražská skupina Společnosti pro vědy a umění zve v rámci pravidelných Podvečerů SVU na přednášku PhDr. Jana Králíka, CSc. z Ústavu pro jazyk český AV ČR Pěvkyně Jarmila Novotná, která se uskuteční 10. října 2013 v 17.00 hodin, v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
On-line hlasováním na webových stránkách www.postopachvedy.cz mohou především děti, rodiče a učitelé do 2. října 2013 vybírat z 10 významných vědců, vynálezců a matematiků, kteří reprezentují poslední tři století lidského bádání. Projekt Po stopách vědy, který český Google spustil ve spolupráci se společností Scio, chce podpořit zájem o STEM obory a inspirovat novou generaci vědců, techniků a vynálezců. Iniciativu uvítal rovněž předseda Akademie věd Jiří Drahoš: „Se znepokojením sleduji pokles zájmu dětí o technické a přírodovědné předměty i jejich zhoršující se znalosti v matematických disciplínách. Všechny obory lidské činnosti přitom vyžadují logické myšlení – a je to zejména matematika, která nás tomuto myšlení učí. Projekt jdoucí po stopách vědců, vynálezců a objevitelů by mohl nenásilnou formou přivést děti k většímu zájmu o techniku jako takovou, a tím i o matematiku a další STEM obory. Držím palce!“
více zde 20.9.2013 Aktualita k Reformě Ruské Akademie věd
Na svém zasedání dne 18. září 2013 Ruská duma definitivně schválila zákon o reformě Ruské akademie věd. Oproti původnímu návrhu, o němž referoval Akademický bulletin v příspěvku Vladimíra Majera PROJEKT ZÁKONA O RUSKÉ AKADEMII VĚD – Modernizační reforma či spíše pogrom?, byla vnesena řada modifikací. Nejpodstatnější bod sporu mezi vládou a akademickou komunitou – vědecko-organizační řízení vědeckých ústavů – však byl rozhodnut v neprospěch vědecké obce. RAV tak ztrácí kontrolu nad svými ústavy, které spadnou pod nově založenou agenturu v kompetenci předsedy vlády. Aktuální informace najdete na www.ras.ru.
Významnému i zatracovanému architektovi, jehož otisk je zejména v Praze zcela nepřehlédnutelný, by bylo letos 90 let. Pražská Národní galerie při této příležitosti nabízí ve Veletržním paláci zatím nejucelenější kolekci jeho prací v prostoru celého prvního patra. Nechybí mezi nimi ani maketa, plány a velkoformátový snímek budovy Ústavu makromolekulární chemie AV ČR na Petřinách. Této ve své době unikátní stavbě, která vznikla na zadání a v těsné spolupráci s prof. Ottou Wichterlem, byl věnován příspěvek Architektura a ÚMCH AV ČR (AB 3/2009, příp. AB 6/2013).
Výstava je k vidění do 5. ledna 2014. (HaM)
Světově uznávaný vědec a pedagog v oboru ekofyziologie vegetace dr. Jan Květ z Botanického ústavu AV ČR převzal 18. září 2013 v Rytířském sále BÚ v Průhonicích čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Badateli, který na české i mezinárodní vědecké scéně působí již více než půl století, se pocty dostalo u příležitosti životního jubilea. Jan Květ vyniká vysokou erudicí zejména ve výzkumu mokřadů a své posluchače dokáže nadchnout pro poznání rostlin.
více zde 19.9.2013 EUCYS 2013 – zážitky s vědou
Talentovaní adepti vědy z celého světa se ve dnech 20. až 25. září 2013 scházejí na prestižní evropské soutěži mladých vědců EUCYS (European Union Contest for Young Scientists), jejíž jubilejní 25. ročník pořádá Akademie věd s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vítězové národních vědeckých soutěží ve věkové kategorii od 14 do 21 let se v areálu Pražského výstaviště utkají nejen o finanční ceny, ale především o stáže v mezinárodních výzkumných organizacích či účast na nobelovském ceremoniálu ve Stockholmu. Jak uvedl na tiskové konferenci 19. září 2013 předseda Akademie věd Jiří Drahoš, je snaha přivést kriticky myslící a nadšené studenty k badatelské dráze životně důležitá, protože bez nich by věda a výzkum brzy vymizely. Podle ředitele odboru mládeže MŠMT Milana Urbana se mezinárodní popularizační akce jako je EUCYS daří České republice pořádat zhruba každé tři roky: „Její uspořádání je takovou třešničkou na dortu. U nás se každoročně koná okolo 90 národních akcí, jejichž vítězové jsou úspěšní i v zahraničí, a to navzdory narůstající konkurenci studentů především z asijských států. Dokládá to, že v některých oborech stále patříme mezi nejlepší,“ dodal.
Popularizační projekt Na řadě je Mars, který do Česka přivedl amerického planetárního geologa Jamese Rice, zahrnuje i výstavu Toulky rudou planetou. Veřejnosti je přístupná od 18. do 27. září 2013 ve všedních dnech v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Mimořádná expozice představuje fotografie pořízené na povrchu Marsu robotickým vozítkem Curiosity, dva kameny z Marsu a modely vozítek NASA Opportunity, Spirit and Curiosity, které geologický průzkum Marsu prováděly. Výstavu doplňuje filmový dokument televizní stanice History Channel – Osídlování Marsu.
Na pozvání Akademie věd ČR a Velvyslanectví USA zavítal do Česka americký planetární geolog James Rice, který během září navštíví pět českých měst – vedle Prahy také Ostravu, Brno, Hradec Králové a České Budějovice. Jak uvedl na tiskové konferenci 17. září 2013 místopředseda AV ČR Jan Šafanda (dále se mj. zúčastnili americký velvyslanec Norman L. Eisen a ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas), popularizační projekt Na řadě je Mars navazuje na program Do Kosmu s Krtkem, který před dvěma lety připoutal dětskou pozornost k letům do vesmíru díky americkému astronautu Andrew Feustelovi, který při misi k Mezinárodní kosmické stanici vzal na palubu raketoplánu postavičku Krtka od českého výtvarníka Zdeňka Millera. „Snažíme se české veřejnosti ukázat, že se kosmický výzkum, na němž se podílejí i některé ústavy AV ČR a do nějž investujeme značné prostředky, společnosti vrátí jak v rozšíření vědeckých znalostí o Sluneční soustavě, tak i mnohými aplikacemi a technologickými inovacemi,“ zdůraznil Jan Šafanda.
Kongresové centrum Praha přivítalo 11. září 2013 mezinárodní konferenci FENS Featured Regional Meeting, na které se šest stovek vědců z 60 zemí světa zaměřilo na základní i klinický výzkum mozku a nervového systému. Jde o téma více než aktuální, neboť léčba pacientů s onemocněním mozku představuje závažný celospolečenský problém nejen u nás, ale i v Evropě a USA (viz také AB 7–08/2013). Nabitý program, který vedle čtyř plenárních přednášek sestával z 18 sympozií, 30 přednášek, 350 plakátových sdělení a šesti speciálních sekcí, zahájili prezidentka konference prof. Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, předseda Slovenské společnosti pro neurovědy prof. Michal Novák a prezidentka Federation of European Neurosciences (FENS) prof. Marian Jöels. Jednotlivá sympozia se zaměřila například na léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, terapii nervového systému pomocí kmenových buněk, regeneraci tkáně v souvislosti s mozkovou mrtvicí, problematiku zánětlivých procesů mozku, přenos bolesti, náhrady ztráty sluchu a zraku, plasticitu mozku během jeho vývoje, mechanizmy paměti, funkce receptorů a synapsí či genetické aspekty neuroendokrinních funkcí.
English
