Otto Wichterle v archivních dokumentech

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Výstavu přiblížila Marie Bahenská, zástupkyně ředitele Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Na velikána české vědy Otto Wichterleho zavzpomínal čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník.

Ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR František Rypáček pohovořil o vědeckých kvalitách Otto Wichterleho.

Vernisáže se zúčastnila i Linda Wichterlová.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Český chemik Otto Wichterle (1913–1997) je světově známý především díky výzkumu a výrobě kontaktních čoček. Byl však také uznávaným pedagogem, akademikem a veřejně angažovaným vědcem. Snahou autorů výstavy je přiblížit ve světle pramenů nejen jeho životní osudy, ale i způsoby, jakými Wichterle reagoval na neustále se proměňující pracovní i společenské události.
Archivní dokumenty a fotografie vybírali kurátoři výstavy Milena Josefovičová, Vlasta Mádlová a Tomáš W. Pavlíček z Wichterleho osobního fondu uloženého v Archivu Akademie věd ČR. První tři panely přibližují začátek vědecké dráhy Otty Wichterleho na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze a ve zlínském výzkumu u Bati během 2. světové války. Dále je zdůrazněno, jak se Wichterle po válce podílel na reformě vysokoškolského studia chemie. Návštěvník si bude moci vyzkoušet, zda by uspěl v rozřazovacím testu obecných znalostí, který Wichterle dával studentům 1. ročníku.
Když byl profesor Wichterle po čistkách v roce 1958 z vysoké školy vyhozen, poskytla mu Československá akademie věd možnost pokračovat ve výzkumu makromolekulárních látek, jako byly silon, syntetický kaučuk a jiné polyamidy. Čtyři výstavní panely proto přibližují práci chemika v době, když se stal ředitelem Ústavu makromolekulární chemie a když byl tohoto místa v roce 1969 z politických důvodů zbaven. Vystaveny budou také vzorky z výzkumu hydrofilních gelů a kontaktních čoček.
Za připomenutí stojí rovněž Wichterleho politická činnost v průběhu Pražského jara. Wichterle byl jedním z prvních signatářů dokumentu Dva tisíce slov a stal se poslancem České národní rady. Další dva panely naznačují, jak složitě musel Otto Wichterle po roce 1969 omlouvat svou nepřítomnost na celosvětových kongresech chemiků a oftalmologů, kteří ho pokládali za vědeckou kapacitu. Naproti tomu doma v ČSAV mu cesty do zahraničí byly zprvu zakazovány a opakovaně mu hrozilo neprodloužení pracovní smlouvy. Zajímavým dokumentem je proto jeho výuční list z doby, kdy mu zbývalo několik let do důchodu.
Výstava je zakončena zvolením Otty Wichterleho prvním polistopadovým předsedou Československé akademie věd. Wichterle pak výrazně obohatil diskusi o hodnocení vědy a podílel na transformaci ČSAV do Akademie věd ČR.
Výstavu připravil Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie, v. v. i., a Střediskem společných činností, v. v. i. Záštitu nad výstavou převzal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.