Vstupte! Vliv znečištění životního prostředí na zdravotní stav populace...
20. 2. 2012 (Český rozhlas Leonardo) MUDr. Radim Šrám začal vzápětí po absolutoriu lékařské fakulty UK v Praze v roce 1964 pracovat jako vedoucí Laboratoře genetiky a Národní laboratoře pro genotoxicitu v Institutu hygieny a epidemiologie. V letech 1982 až 1991 působil jako vedoucí oddělení biologické psychiatrie ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze a od roku 1991 je vedoucím Laboratoře genetické ekotoxikologie v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
20.2.2012
Vědeckému týmu ze skotského Edinburghu se podařilo vytvořit z lidské kůže různé druhy mozkových buněk
Vědeckému týmu ze skotského Edinburghu se podařilo vytvořit z lidské kůže různé druhy mozkových buněk. Ty mohou sloužit například k testování a vývoji léků pro pacienty trpícími mozkovými a psychickými nemocemi. Získávání většího množství mozkových buněk přitom dosud bylo velmi obtížné. Profesorka Syková k tomuto výzkumu uvedla: „Problém je, že pro takovou terapii nebo i pro testování léků, potřebujeme buněk mít hodně a tyto buňky se velmi špatně množí“.
31.1.2012
Buňky, které opraví lidské tělo
Velké naděje vkládá medicína do kmenových buněk.
Teoreticky se totiž dokážou přeměnit v jakoukoliv část lidského těla a stát se jakousi zásobárnou „náhradních dílů“. Nejúspěšněji zatím vypadá léčba odumírajících nohou u diabetiků. Zkoumá se rovněž možnost opravovat srdce po infarktu a míchu po úrazu nebo nemoci páteře.
18.1.2012
Host: profesorka Eva Syková
Profesorka Eva Syková byla hostem pořadu Jak to vidí.. a hovořila podrobně o průběhu testování léků, schvalování klinických studií a nových trendech v mediícně. Toto století je v medicíně stoletím regenerativní medicíny a tkáňových náhrad. V dnešní biomedicíně a medicíně se za 10 let udělalo tolik, co za posledních sto let a co se udělalo v posledních 50 letech je jako za 500 let, takže to je opravdu veliký pokrok a urychlení výzkumu. Např. nanovlákna se dají použít samozřejmě jednak jako šicí materiál, taková vlákna už máme dnes, ale dá se to také použít jako vytvoření kostry pro rekonstrukci nějaké části tkáně. Třeba si dovedu představit kosti, šlachy, kůži, překrytí kůže a podobně.
17.1.2012
Lidem v Ostravě dochází trpělivost
MUDr. Radim ŠRÁM, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR vysvětluje rozdíly ve výzkumu - zatímco v Prachaticích se jednalo o alergický typ astmatu, tak v Ostravě se jedná o nealergický typ astmatu, který je působen iritanty a musím říct, že pro nás samotné to bylo překvapení, že se žádné geny mezi těmito skupinami dětí nepřekrývají.
8.1.2012
Pevná a pružná pavučina najde své uplatnění i v medicíně
Člověku se zatím nepodařilo vyrobit látku, která by byla tak pevná jako pavoučí vlákno. Pokud byste z něj například udělali lanko tlusté necelý centimetr, zastavilo by dopravní letadlo v plné rychlosti.
Pavoučí vlákno je ojedinělé také pro svou pružnost -je to kombinace pevnosti, pružnosti a odolnosti, co dělá pavoučí sítě tak výjimečnými. Zejména je to vynikající materiál využitelný v medicíně, kde je velkou výhodou, že nevyvolává imunitní reakce. Je proto využitelná pro náhradní tkáně určené pro transplantace. „Je to tím, že není stvořena ze žádných buněk, je to čistě chemický materiál, něco podobného jako silon a ten se nakonec dá i sterilizovat. Není důvod, aby vyvolávala imunitní reakce,“ říká profesorka Eva Syková.
„V medicíně by mohla vlákna mít využití například v chirurgii jako šicí materiál. Ale protože teď začíná, bych řekla, století tkáňových náhrad, tak by bylo jistě možné takové materiály využít i k některým náhradám, například cévním, chrupavčitým a podobně,“ řekla Rádiu Česko ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědu Eva Syková.
Pavoučí vlákno je ojedinělé také pro svou pružnost -je to kombinace pevnosti, pružnosti a odolnosti, co dělá pavoučí sítě tak výjimečnými. Zejména je to vynikající materiál využitelný v medicíně, kde je velkou výhodou, že nevyvolává imunitní reakce. Je proto využitelná pro náhradní tkáně určené pro transplantace. „Je to tím, že není stvořena ze žádných buněk, je to čistě chemický materiál, něco podobného jako silon a ten se nakonec dá i sterilizovat. Není důvod, aby vyvolávala imunitní reakce,“ říká profesorka Eva Syková.
„V medicíně by mohla vlákna mít využití například v chirurgii jako šicí materiál. Ale protože teď začíná, bych řekla, století tkáňových náhrad, tak by bylo jistě možné takové materiály využít i k některým náhradám, například cévním, chrupavčitým a podobně,“ řekla Rádiu Česko ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědu Eva Syková.
Zdroj: ČRo - rádio Česko.cz
5.1.2012
