Podstatným rysem, který dal toto obecné označení, je přeměna v tehdejším náboženském systému a pohřebních rituálech. Růst populace se v archeologických pramenech projevuje na četnosti a poloze sídlišť, ale také ve velikosti pohřebišť. Zde se projevuje zřetelné zobecnění žárového pohřebního ritu na značné části Evropy.

Někteří archeologové v jednotlivých kulturních okruzích spatřují základy některých pozdějších etnik, jako jsou Keltové či Illyrové. Nechybí dokonce ani teorie přisuzující nositelům kultur popelnicových polí střední Evropy roli v obecném kolapsu civilizací východního Středomoří a vzniku nových.

Moravská specifika

Vzhledem k velkému geografickému rozsahu okruhů kultur popelnicových polí jsou archeologové na základě studia artefaktů schopni často rozlišit lokální specifika. Na území jižní Moravy, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska byly takto definovány kultury velatická a podolská, podle katastru významných nalezišť a reprezentují dva na sebe chronologicky navazující kulturní celky.

Nárůst bronzových předmětů, patrný po celý předcházející průběh doby bronzové, kulminuje právě v období kultur popelnicových polí. U každého druhu šperku se vyvinulo množství variant a úroveň technického a uměleckého zpracování překvapuje svojí nápaditostí a precizností. K jehlicím na spínání šatů se například nově připojují také spony.

Výrazným fenoménem mladší a pozdní doby bronzové jsou nálezy bronzových nádob, které byly vyráběné tepáním plechu, a jejich povrch nesl různé druhy výzdoby včetně symbolických figurálních motivů. S tímto vývojem koresponduje také množství nalezených depotů bronzových předmětů či jejich fragmentů, které byly z bezpečnostních či jiných příčin uloženy do země.

Kromě bronzu byly podobně ukládány také celé servisy keramických nádob, které jsou podle některých archeologů odrazem společenských rituálů pro stvrzení vzájemných vztahů a závazků. Není bez zajímavosti, že obdobné formy společenských rituálů a další rysy společenských struktur nacházíme také v tehdejším antickém prostředí.

Kromě již zobecnělých bronzových zbraní se poprvé v době popelnicových polí objevuje bronzová zbroj. Sestávala z přilby, hrudního pancíře, náholenic a štítu. Za zmínku stojí, že obdobná zbroj se objevuje v této době také na Balkánském poloostrově a v Řecku. Honosit se jí však mohli pouze nejvyšší vrstvy společnosti, což dokládají archeologické nálezy z takzvaných velmožských mohyl.

Přestože se takováto zbroj s ohledem na odolnost materiálu přímo v boji patrně těžko uplatnila více než běžně používané organické materiály, její vizuální efekt a celkové vyjádření sociální prestiže mohl tehdy mít u ostatních žádaný psychologický do­pad.

Bohatá naleziště

Na jižní Moravě známe celou řadů významných nálezů kultur popelnicových polí, ať to jsou sídliště, pohřebiště či hradiska. V Lovčičkách bylo například prozkoumáno rozsáhlé sídliště s téměř padesáti stavbami sloupové konstrukce a sedlovou střechou. V jejich okolí byly nalezeny zásobní jámy na skladování obilnin a těžbu materiálu na doplnění dřevěných konstrukcí. Uspořádání staveb vytvářelo centrální prostor – jakousi náves s rozměrnou stavbou uprostřed, která patrně hrála roli v sociálních aktivitách obyvatel.

Bohatý hrob obsahující kromě kolekce několika desítek keramických nádob také zbytky bronzového nádobí, meč, kopí a šperky byl objevený ve Velaticích. Další pohřebiště se nacházejí například v Lednici, Podolí, Dolních Věstonicích či Klentnici. Významná krajinná dominanta u Blučiny v tomto období podle archeologických nálezů hrála roli jakéhosi „kultovního střediska“, což dokládají nálezy množství bronzových depotů či lidských obětí. Řada hradisek byla nalezena také na například na Pavlovských vrších.

Obecně je zánik posledních kultur doby bronzové přisuzován Kimerijcům, indo-íránským kočovníkům z jihoruských stepí, kteří jsou zmiňováni již Homérem. Jejich posun do Karpatské kotliny měl způsobit zánik velkých hradisek, která představovala centra lokální moci, ale o tom zase až příště.

MAREK VLACH