Čtenáři a čtení v České republice 2013
Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR představily 26. září 2013 výsledky třetího reprezentativního průzkumu mezi obyvateli staršími 15 let. Letos se uskutečnil na vzorku 1584 respondentů a detailněji se zaměřil na knižní trh. „Hrubý“ statistický přehled o současném čtenářství doplňuje hlavní řešitel projektu prof. Jiří Trávníček z ÚČL historickým průzkumem na bázi čtenářských biografií, z nichž se lze více dozvědět o individuálních způsobech četby v posledních dekádách. „První vlaštovkou je publikace
Knihy a jejich lidé, která v nejbližší době vyjde v nakladatelství Host,“ vyzdvihl ředitel ÚČL prof. Pavel Janáček. V příštím roce chce ÚČL výzkumy čtení dále rozšiřovat a etablovat ve středoevropském prostoru – prozatím v zemích Visegrádu.
O výzkumu na tiskové konferenci v Národní knihovně pohovořil Jiří Trávníček, zástupce ředitele
Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Z výzkumu vyplývá, že 84 % obyvatel České republiky přečte za rok alespoň jednu knihu
(2007 – 83 %, 2010 – 79 %), 48 % respondentů zakoupí přinejmenším jednu knihu (2007 – 71 %, 2010 –
46 %) a 32 % z nich navštíví nejméně jednou veřejnou knihovnu (2007 – 40 %, 2010 – 38 %).
Každý obyvatel přečte v průměru za rok 13,2 knihy; jejich čtení se denně věnuje
v průměru 33 minut; za rok nakoupí průměrně 2,3 knihy a vydá za ně 691 korun; domácí knihovny
čítají v průměru 250 knih. Podobně jako v předchozích průzkumech se ukázalo, že
přetrvávají značné genderové rozdíly – ženy čtou mnohem častěji než muži (rozdíl 11 %) – a že ve
vztahu ke čtení neexistují výraznější urbanizační bariéry.
Zleva: šéfredaktor Grand Biblio Jaroslav Císař, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Pavel Janáček, Jiří Trávníček z téže instituce, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků
ČR Roman Giebisch a Vít Richter z Národní knihovny.
Mezi čtenáři je nejoblíbenějším autorem Michal Viewegh, z knih
Babička Boženy Němcové. V digitálním prostředí čteme nejčastěji na počítači nebo
notebooku či chytrém telefonu; poněkud překvapivé je zjištění, že čtečky využívá pouhé 1 %
respondentů – podle prof. Trávníčka jsou jedním z důvodů tablety, jež poněkud pozastavily
jejich rozvoj. Tři čtvrtiny Čechů si však nedokáží představit, že by knihy četli pouze
v digitálním prostředí.
Ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavel Janáček
Předseda
Svazu
knihovníků a informačních pracovníků Roman Giebisch představil
propagační kampaň
Týden
knihoven 2013.
Ve vztahu ke knižnímu trhu přinesl výzkum zjištění, že pro více než polovinu obyvatel je
nepřehledný – nejznámější institucí je prodejní síť Levné knihy. Knižní tituly vybíráme nejčastěji
podle žánru a kupujeme si je pro zábavu, potěšení a relaxaci. Kdo knihy nekupuje, uvádí jako hlavní
důvod, že jsou příliš drahé; hlavním zdrojem informací o knihách jsou blízcí a známí. Průzkum
rovněž ukázal, že v Evropě i nadále patříme k zemím s nejsilnější čtenářskou kulturou, a to
společně se skandinávskými a pobaltskými státy. Další reprezentativní šetření by se mělo uskutečnit
v roce 2018.
Vít Richter z Národní knihovny představil průzkum, který zjišťoval názory uživatelů a
veřejnosti na přínosy informačních a komunikačních technologií ve veřejných knihovnách v ČR a
EU.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
LUDĚK SVOBODA