Aktuality

Podpisem smlouvy mezi představiteli Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a zástupci příslušných firem dnes skončilo zadávací řízení na generálního dodavatele stavby Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci – BIOCEV. S nejnižší nabídkovou cenou 722 052 897 Kč se vítězem řízení stalo sdružení dvou zlínských firem – Zlínstav, a. s., a POZIMOS, a. s. Projekt BIOCEV je z velké části financován z prostředků evropských fondů, konkrétně z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Japonský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18 hodin světového času, jasnou hvězdu  v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu. Díky dobrým mezinárodním kontaktům mohl pracovník Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petr Škoda, jako jeden z prvních na světě, jen hodiny po objevu pořídit spektrum tohoto zajímavého objektu Perkovým dalekohledem v Ondřejově. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Oslavy 60. výročí založení Fyziologického ústavu (FgÚ) Akademie věd ČR zahájí první přednáška ze série návštěv význačných vědeckých osobností, které na tomto pracovišti působily. Cyklus otevře dne 11. září 2013 v 10 hodin vystoupení profesora psychologie prof. Lynna Nadela (University of Arizona, USA), jenž v přednáškovém sále Fyziologického ústavu v Praze 4 promluví na téma Memory and Context: The Role of the Hippocampus (Paměť a kontext: Role hipokampu). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vlivem iontů na strukturu a dynamiku vody se zabývá společná studie vědecké skupiny prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Dr. Damiena Laage z École Normale Supérieure v Paříži. Práce byla v červenci publikována v prestižním odborném časopisu Journal of the American Chemical Society (viz abstrakt). Badatelé v ní odpovídají na několik zásadních otázek: Jaký je vliv rozpuštěných látek, jako jsou ionty solí, na strukturu a dynamiku vody? Je jejich působení krátkodosahové, nebo dlouhodosahové? Chovají se rozpuštěné molekuly či ionty ve vodě kooperativně, či nikoli?

Šestnáctý ročník soutěže „Cena Wernera von Siemense“, vyhlášený společností Siemens, se koná ve spolupráci s Akademií věd ČR, Českou konferencí rektorů, Českým vysokým učením technickým, Univerzitou Karlovou a pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu. Tato tradiční soutěž o nejlepší diplomové, doktorské a vědecké práce a o nejlepšího vysokoškolského pedagoga probíhá v šesti kategoriích a je otevřena všem, jejichž odborná práce je zaměřena na technické, ekonomické a vybrané přírodovědné obory.

Český studentský tým přivezl ze 7. mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile stříbrnou a bronzovou. S konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu ve dnech 27. 7.-5. 8. 2013. Nejlépe se z českého týmu umístil Lukáš Timko, absolvent Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře, který získal stříbrnou medaili. Bronzovou medaili obdržel Ondřej Theiner z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích. Podrobné informace o astronomické olympiádě naleznete v tiskové zprávě.

Maximum letošního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z 12. na 13. srpna 2013. V průběhu této noci spatříme zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem a při pozorování daleko od měst uvidíme i slabé meteory. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Letní noční obloze nad našimi hlavami nyní dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. Pavol Kollarik, vítěz červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, se v této nebeské oblasti zaměřil na bublinu plynu odvrhovaného mohutným hvězdným větrem Wolf-Rayetovou hvězdou WR 136 v jejím středu. Pro svůj tvar dostala mlhovina (NGC 6888) název „Srpek“. Její formování započalo zhruba před 250 000 lety. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.

S projektem „Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice“ Dr. Martina Kalbáče uspěl v rámci programu ERC CZ Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Kalbáčův tým bude v letech 2013–2018 finančně podpořen částkou 39 milionů Kč. Cílem oceněného projektu je výzkum nových principů pro vývoj elektronických zařízení s nízkou spotřebou elektrické energie, tedy vývoj transistoru BISFET (Bilayer pseudoSpin Field Effect Transistor) využívajícího unikátních vlastností uhlíkových nanostruktur. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Hlubšímu porozumění procesu přeměny zdravé buňky lidského organismu v buňku nádorovou napomáhají poslední výsledky výzkumu vědeckého týmu MUDr. Libora Macůrka, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zveřejněny byly letos na jaře v prestižním mezinárodním odborném časopisu Journal of Cell Biology (abstrakt zde). Čeští badatelé v této práci popsali zcela nový typ mutace v genu spojené se vznikem nádorů. Článek byl editory časopisu vybrán a komentován jako nejzajímavější publikace květnového čísla.