Slavnostní shromáždění v Senátu k výročí příchodu Cyrila a Metoděje

 

Úvodního slova se ujala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. „Je mi ctí Vás přivítat na Slavnostním shromáždění u příležitosti 1150. výročí příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, do kraje, který je i mým krajem. V Senátu a ve Zlínském kraji oslavy, respektive uvědomění si celé šíře a hloubky významu šíření víry, vzdělanosti i práv a odkazu Konstantina a Metoděje, začínaly před třemi lety v pracovní skupině, kterou jsem tehdy ustanovila. Senát pak spolu s Akademií věd a Zlínským krajem byl více či méně účasten po celou dobu příprav a konání oslav příchodu Soluňských bratří. Dnešní slavností shromáždění je završením těchto oslav na půdě druhé nejvyšší ústavní instituce ČR a je ctí, že Vás budu moci tímto jednáním provázet,“ řekla místopředsedkyně Senátu PČR.

 

Předseda Senátu Milan Štěch poté zdůraznil, že „odkaz Cyrila a Metoděje není jen striktně náboženský – i když ten je samozřejmě nejdůležitější. Má také svůj rozměr kulturní a vzdělanostní. Týká se všech našich občanů“. V tom se shodl s proboštem Kolegiální kapituly Všech svatých Petrem Piťhou, který vždy zdůrazňoval, že oslavy nemohou být chápány jako čistě církevní, protože věrozvěstové stáli také u počátků naší státnosti. Připomněl to i v úterní přednášce, v níž kladl především důraz na státotvornost a na diplomatickou dimenzi Cyrila a Metoděje v rámci celé Evropy, i na morální aspekty jejich odkazu. České státnosti z různých pohledů se věnovali také další řečníci, např. Josef Žemlička z Historického ústavu Akademie věd ČR. Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity rozebral vliv cyrilometodějské ideje na církev a politiku v první polovině minulého století. Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR vyzdvihl význam cyrilometodějské misie a posílení duchovní pospolitosti, kterou nesla zejména za bývalého režimu.

 

Připravil: tiskový odbor Senátu PČR