Týden vědy a techniky

SPECIÁLNÍ NABÍDKA
(platná pouze od 1. do 15. 11. 2013)

Zdarma jednodenní vstup do studovny s možností využití prezenčního fondu

Opravňuje návštěvníka k:

• využívání volně přístupných fondů studovny (části knihovního fondu, které jsou uživateli přístupné bez zprostředkování zaměstnancem KNAV),
• prezenční výpůjčce (výpůjčka knihovní jednotky, kterou lze užít pouze ve vymezených prostorách KNAV).
• (Více informací o podmínkách jednodenního vstupu mimo Týden vědy a techniky najdete zde.)

Zdarma jednodenní vstup (120 min.) do počítačové studovny

Opravňuje návštěvníka k:

• využití výpočetní techniky a internetu v počítačové studovně po dobu 120 minut,
• využívání volně přístupných fondů studovny (části knihovního fondu, které jsou uživateli přístupné bez zprostředkování zaměstnancem KNAV),
• prezenční výpůjčce (výpůjčka knihovní jednotky, kterou lze užít pouze ve vymezených prostorách KNAV).
• (Více informací o podmínkách jednodenního vstupu do počítačové studovny mimo Týden vědy a techniky najdete zde.)

Soutěž o získání ročního čtenářského průkazu včetně vzdáleného přístupu

• Soutěžit je možné od 1. do 15. 11. 2013 a to buď prostřednictvím online kvízu nebo vyplněním kvízového dotazníku přímo v Knihovně AV ČR.

Knihovna bude pro všechny zdarma otevřena nonstop od pátku 1. 11. 2013 (od 9 hod.) do soboty 2. 11. 2013 (do 19 hod.)

Na konci roku 2012 ani v dalších termínech se dosud nedostavil předpovídaný konec světa. V dubnu 2013 byla při výbuchu plynu v Divadelní ulici zničena historická studovna Knihovny Akademie věd ČR. Jen o něco málo později mnohá místa republiky ničivým způsobem zasáhly povodně.

Téma letošní „Knihovny snů“ se tak doslova nabídlo samo.

Pohromy, katastrofy, konec světa a civilizace

Co můžeme očekávat? Jak to tedy je? Lze se připravit?

Zveme vás na tematické přednášky a promítání filmů, připraven je také program pro děti. Více na www.knihovna-snu.cz

Exkurze ve studovně Knihovny AV ČR

Jednotlivcům i skupinám nabízí Knihovna AV ČR možnost exkurze s výkladem ve své historické dvoraně – studovně KNAV.

Návštěvu je nutné předem dojednat:
Kateřina Kalinová, tel. 221 403 254, kalinova@knav.cz

Exkurze v Digitalizačním centru v Jenštejně u Prahy

Digitalizační centrum je specializované oddělení Knihovny AV ČR, jehož hlavní činností je vytváření elektronických kopií titulů vydávaných Akademií věd ČR a jejich zpřístupňování přes internet (Kramerius, Manuscriptorium). Provádí také digitalizaci/skenování na zakázku pro odborná pracoviště i širokou veřejnost.

Digitalizační centrum KNAV, Jenštejn 26, Praha-Východ

Předchozí dohoda termínu nutná:
Kontakt: Michal Pšenička, tel. 286 851 955, digitalizace@knav.cz

Výstava „Egypt v literatuře před polovinou 19. století“

Od 4. 11. do 31. 12. 2013 ve vstupním prostoru studovny.
Přístupné zdarma od pondělí do pátku, 9–19 hod.

Prostřednictvím vybraných ukázek z tištěné literární produkce, dochované v našich historických knižních fondech, nabídne výstava představu o tom, jaké znalosti mohli zásluhou knihtisku získat obyvatelé zemí Českého království o Egyptě. Byla to rozmanitost od egyptských témat ve vydáních spisů antických autorů a v biblických příbězích, kromě Nového zákona a katechismů oblíbených i v kramářských tiscích, přes cestopisy, zprávy misionářů a první naučné spisy z počátků egyptologie až po komiksové ztvárnění dějin starého Egypta. Inspirací pro výstavu se stal významný archeologický objev hrobového komplexu s pilířovým dvorem princezny Šeretnebtej z 5. dynastie ve 3. tisíciletí př. Kr., nalezený v loňském roce pracovníky Českého egyptologického ústavu v jižním Abúsíru.

DOPROVODNÉ KNIHOVĚDNÉ PŘEDNÁŠKY

Rukopisy františkánských misionářů v osmanském Egyptě

• 4. listopadu 2013, 15 hod., Oválná studovna
• Mgr. Marek Dospěl, Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta UK, Praha
• Během 18. století odešlo z Českých zemí na misie na Blízkém východě několik desítek františkánů. Směřovali především do Palestiny a Egypta, kde františkánský řád dlouhodobě působil. Někteří z nich se však dostali nebo se aspoň pokusili dostat až do Habeše čili dnešní Eritreje a Etiopie. Ještě méně jich ovšem zaznamenalo své individuální osudy i autentické zkušenosti z těchto vzdálených krajů v písemné formě. Jejich rukopisy dochované v našich i zahraničních sbírkách představují unikátní vhled do jejich osudů, myšlenkového světa a znalostí o zemích svého misijního působení. V přednášce se budeme věnovat především rukopisům třech nejznámějších františkánů: Jakuba Římaře (na misiích v letech 1712–1728 a 1737–1753), Remedia Prutkého (na misiích v l. 1750–1753 a 1756–1756) a Christiana Schneidera (na misiích 1772–1799).
  
• Na přednášku je nutná registrace.

České země a Egypt ve starším středověku

• Termín přednášky bude oznámen, děkujeme za pochopení
• prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc., Západočeská univerzita, Plzeň; Pedagogická fakulta, Praha
• Již od samého počátku našich dějin se český stát neomezoval na styky se střední Evropou. První styky s oblastmi muslimského chalífátu sice zacílily nejprve na Andalusii a poté, návaznosti na poutě českých křesťanů do Svaté Země, Egypt však nezůstal nikterak pozadu. Brzy se rozvinuly čilé styky hospodářské, doprovázené dokonce i kontakty ve sféře politické: právě egyptskému sultánovi Bajbarsovi (1260–1277) je určen vůbec první list českého krále Přemysla Otakara II. pro mimokřesťanského příjemce. Do staršího středověku sahají patrně i počátky české misijní činnosti ve východním Středomoří.
• Na přednášku je nutná registrace.

Obraz Egypta v hebrejské středověké a renesanční cestopisné literatuře

• 11. listopadu 2013, 15 hod., Oválná studovna
• PhDr. Daniel Boušek, Ph.D., Ústav Blízkého východu a Afriky, Filozofická fakulta UK, Praha
• Egypt sám o sobě nikdy nebyl cílem cesty židovských poutníků, tím byla Svatá země. Nicméně právě na cestě do ní tito poutníci mnohdy zavítali také do Egypta, aby odtud dál putovali za svým cílem – Jeruzalémem a dalšími svatými místy země Izraele. Od 12. století do 16. století se tak dochovalo několik hebrejských cestopisů, popisujících nejen židovské obyvatelstvo Egypta s jeho duchovními a laickými představiteli, způsobem života a náboženskými zvyklostmi, ale také Egypt jako takový s jeho majoritní muslimskou společností. Cestopisci Benjamin z Tudely (1170), Mešulam z Volterry (1481), rabi Ovadja z Bertinory (1488–1491), jeho žák (1495) a kabalista Moše Basola (1521–1535) tak ve svých cestopisech poutavě popisují hospodářství Egypta, jeho pamětihodnosti a zvyklosti jeho obyvatel, jež jim, návštěvníkům z Evropy, připadaly podivuhodné, a líčí příhody, které se jim v Egyptě udály.
• Na přednášku je nutná registrace.

Blízký východ v kramářských písních

• 12. listopadu 2013, 15 hod., Oválná studovna
• Mgr. Iva Bydžovská, Michal Klacek, Knihovna Národní muzea, Praha
• V době rozmachu kramářské písňové produkce (17.–19. století) byly oblasti Blízkého východu pod nadvládou Osmanské říše. Nepřátelství mezi křesťany a muslimy, v písních tradičně označovaných pojmem „Turci“, averze vůči Židům a křesťanská víra spojená s úctou ke svatým místům na Předním východě, nalezly odezvu v mnohých nábožensky zaměřených tiscích. Největší pozornost autoři takových písní věnovali biblickým událostem. Výjevy ze života svaté Rodiny, události spojené s Kristovým narozením a životní osudy Ježíše Krista, to vše byly oblíbené motivy kramářských tisků. Ohlasem nepřátelství mezi křesťany a muslimy byly příběhy o mučednících, zázracích a trestajícím Bohu. Oblíbené byly také motivy zázračného zachránění křesťanů z „tureckého“ zajetí či otroctví a motivy „zázračného prozření pohanů“, spojených s hromadným křtem. Postupný rozklad Osmanské říše, její vojenské neúspěchy a mocenské ambice některých evropských států nalezly určitou odezvu v některých kramářských tiscích. V nich však i nadále přetrvávalo tradiční pojetí „Turků“ jako krvelačných pohanů. Náměty z turecko-egyptské války a pozdějších krvavých nepokojů v Sýrii jsou příkladem zpravodajských písní, v nichž se skutečné události pojí s tradičními protimuslimskými stereotypy a vírou v zázraky a zjevení.
• Na přednášku je nutná registrace.

Egyptiaca ve sbírkách zámeckých knihoven

• 14. listopadu 2013, 15 hod., Oválná studovna
• PhDr. Luboš Antonín, Knihovna Národního muzea, Praha
• Hradní, zámecké a palácové knihovny na území České republiky jsou nezastupitelným pramenem pro historické zkoumání života našich předků v různých jeho aspektech, nejenom kulturních. Pro poznání toho, jak byli v Českých zemích vnímáni „ti druzí“, tj. jiné země a jejich obyvatelé, jsou tyto knižní sbírky jedinečným dokladem šíření informací o cizích krajinách, jak je prezentovali autoři vytištěných spisů. Celková početní i obsahová bohatost šlechtických knihoven (cca jeden milion svazků) poskytuje velmi hodnotná svědectví jak o intelektuální úrovni jejich majitelů, tak o dobových rysech literární tvorby i knižního trhu. Přednáška tuto charakteristiku doloží výkladem o knihách, vztahujících se k Egyptu.
• Na přednášku je nutná registrace.

Knihovna AV ČR, v. v. i.
Národní 3, 115 22 Praha 1

Otevírací doba: pondělí–pátek, 9–19 hod.

www.knav.cz

Kontaktní osoba Týdne vědy a techniky v KNAV:
Marina Krahulcová, krahulcova@knav.cz, tel.: 221 403 252

http://www.tydenvedy.cz

Týden vědy a techniky AV ČR je nejrozsáhlejší vědecký festival v České republice. Koná se každoročně v měsíci listopadu a letos proběhne již v pořadí 13. ročník.

Třináctý ročník festivalu se uskuteční ve dnech 1.–15. listopadu 2013 ve městech Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice, Olomouc, Pardubice, Hradec Králové, Zlín, Jihlava, Plzeň, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Liberec a na mnoha dalších místech.

Na Týdnu vědy a techniky AV ČR se podílí všechna pracoviště Akademie věd ČR a přes 50 partnerských organizací

Program TVT AV ČR 2013 nabídne přes 400 akcí po celé ČR – v každém krajském městě a na mnoha dalších místech.

Máte možnost navštívit přednášky, výstavy, exkurze, vědecké kavárny, promítání dokumentárních filmů, nahlédnout do vědeckých pracovišť, laboratoří a knihoven a poznat, jak se dělá věda.