Oddělení archeologické prospekce

 Vedoucí oddělení: Mgr. Ondrej Šedo, Ph.D.

Odborný pracovník: Kejzlar Martin

Oddělení archeologické prospekce je jedním z nejmladších specializovaných pracovišť v rámci brněnského Archeologického ústavu, ve stávající podobě vzniklo v roce 2006. Jeho činnost se koncentruje zejména do oblasti tzv. nedestruktivní archeologie, kterou lze definovat jako soubor postupů zaměřených na vyhledávání a vyhodnocení archeologických pramenů bez destruktivního zásahu do terénu.

Použití nedestruktivních archeologických metod je spojeno tradičně s vyhledáváním nových archeologických lokalit, tedy s prospekcí ve vlastním slova smyslu, která předchází klasickému terénnímu výzkumu. Širší koncepce oboru potom chápe nedestruktivní metody jako samostatný druh výzkumu. Výhodami tohoto druhu výzkumu je kromě relativní rychlosti a snadného provedení zejména možnost zkoumání rozsáhlých ploch, zachycení specifických dat klasickým výzkumem nedosažitelných a v neposlední řadě zvláště zachování nedotčených archeologických situací pro další generace.

Mezi základní druhy nedestruktivních archeologických metod patří dálkový průzkum a povrchový průzkum provázený v některých případech omezenými zásahy pod povrch terénu. Práce představovaného oddělení se zaměřují především na oblast dálkového průzkumu, s důrazem na uplatnění letecké prospekce, dále jsou na vybraných lokalitách koncepčně využívány detektory kovů.

Relativně dlouhodobě využívanou nedestruktivní archeologickou metodou je letecká prospekce. Oddělení archeologické prospekce sleduje opakovaně metodou šikmého snímkování z nízko letícího letounu zejména prostor Vyškovské brány a povodí řek Svratky, Jihlavy a Dyje jižně od Brna, v menším rozsahu potom dokumentuje střední Pomoraví, Poodří a Opavsko. Výsledkem je jak řada nově objevených lokalit různého typu: sídlištní struktury, pohřebiště a jednotlivé hroby, opevněné polohy různého stáří, kultovní areály. Uskutečňována je rovněž doplňková dokumentace známých objektů, pro jejichž detailní poznání má velký význam opakované snímkování v době optimálních podmínek.

Půdorys pravděpodobně kultovní stavby na katastru Nové Vsi u Pohořelic (okr. Brno-venkov).      

Významné úspěchy byly dosaženy při průzkumu kostrových pohřebišť. Část z nich byla identifikována nově, na dalších se podařilo významným způsobem doplnit informace o už známých hrobových areálech (především lokality Nová Ves u Pohořelic, Pasohlávky a Mušov). Podrobná dokumentace těchto nekropolí vedla k vymezení velikostí využívaných ploch, na některých místech lze kontrolovat počty hrobů nebo jejich rozložení v prostoru nebo dokonce viditelné druhotné zásahy do výplní, o nichž se lze domnívat, že představují stopy po vykrádání. Ve většině případů nově identifikované nekropole nebyly zkoumány výkopem, který by dovoloval určit dobu jejich užívání. Výjimku představuje pohřebiště v trati „Roviny“ v katastru Mušova, kde byla při terénním výzkumu ověřena existence rozsáhlého langobardského pohřebiště.

Zvláštní pozornost byla věnována srovnávání vypovídacích možností letecké fotografie a zobrazení, které nabízejí pro stejné lokality mapové servery dostupné na internetu. Podařilo se tak získat závažné doplňující údaje. Současně tyto postupy umožnily prostorovou identifikaci lokalit dokumentovaných prostřednictvím šikmých leteckých snímků pořízených v minulosti. S využitím mapových serverů byly popsány opět různé typy objektů a areálů (sídliště, pravěká a středověká opevnění, příkopy římských polních táborů, středověké zaniklé vesnice, zaniklý kostel a ve výjimečných případech také hroby vymezené příkopy nebo pohřebiště).

Druhou dominující oblastí výzkumu v rámci oddělení představuje detekce kovových artefaktů předmětů na vybraných lokalitách. Dobré technické vybavení detektory kovů umožnilo podrobně sledovat mnohahektarové plochy krátkodobých táborů římských vojsk na jižní Moravě (především tábory Přibice I – III v okrese Brno-venkov a Charvátská Nová Ves v okrese Břeclav). Pomocí detektorů byly realizovány rovněž průzkumy zaměřené na poznání aktuální situace na sídlištích z doby římské na jižní Moravě i na Opavsku. Za nejvýznamnější počin lze v oblasti detektorové prospekce považovat dlouhodobý systematický průzkum na lokalitě Víno u Slezských Rudoltic. Archeologická akce s etapami rozloženými do několika sezon probíhala na plochách slovanského hradiště, které v minulosti nebylo ve větším rozsahu poškozeno zásahy hledačů. Podařilo se zde získat množství artefaktů (např. miska slezského typu, železné šipky, ostruhy s háčky, srpy, sekera, nože, součásti uzdění). Podrobná prostorová determinace nálezů byla využita při přípravě vizualizace prezentující jejich distribuci v rámci opevněného areálu. Při pracích na této lokalitě byly shromážděny komplexní informace, které představují souhrn dat použitelných při modelování původního stavu nálezového fondu na dalších místech poškozených v důsledku amatérských aktivit.

Práce s detektorem kovů Minelab SD 2200.      Ukázka digitálního modelu slovanského hradiska Víno u Slezských Rudoltic (okr. Bruntál).

PřílohaVelikost
1 (2).JPG1.01 MB
4 (2).jpg5.51 MB
219_2979x.jpg876.06 KB
108_0880x.JPG1.22 MB