Podivuhodná zákoutí literatury a makroekologie

Čtvrteční seminář CTS

Přednášející: Michal Ajvaz, Arnošt L. Šizling

Biolog a makroekolog Arnošt L. Šizling bude přednášet o podivuhodných zákoutích odhadů počtu zvířat a rostlin (myšleno jedinců, druhů, rodů a čeledí) a filosof a spisovatel Michal Ajvaz se pokusí osvětlit zrod literárního díla.

Sčítání obyvatel lesa
Sčítání obyvatel, kupříkladu Prahy, se zdá trivialitou ve srovnání se sčítáním zvířat či rostlin jednoho jediného lesa. Lidé mají, alespoň většinou, příslušné dokumenty, jsou, alespoň většinou, evidováni na příslušných úřadech a jsou, alespoň většinou, schopni zodpovědět dotazy týkající se etnické příslušnosti a vyznání. Pro srovnání u zvířat, potažmo u rostlin, nevíme téměř nic a klást jakýkoli dotaz je přinejmenším problematické (za dotaz je snad možné požadovat i zjištění barvy peří, či počet korunních plátků). Měkkýše rodu Deoceras, kupříkladu rozlišíme jen pitvou. Nemenší problém představuje domovské právo. Žádný snad nezapochybuje, uvidí-li papouška v Krkonoších. Nepočítat, ulétl chovateli. Horší je to s kachnou ve smrkovém lese. Zvíře, které v lese najdeme, může být vždy pouhý návštěvník (ve zkoumaném lese se z nějakého důvodu nerozmnožuje ani tam nepřespává, nebydlí tam), i když jde o zvíře, které tam lze očekávat.

Zrod literárního díla
Někteří lidé se domnívají, že se literární dílo rodí takovým způsobem, že autorovi se v hlavě objeví nějaká idea a autor ji pak začne převádět do slov. Jiní si zase představují, že spisovatel čeká, až se dostaví inspirace, aby mohl něco napsat. Opět jiní si myslí, že smyslu díla musí nejlépe rozumět autor sám, když je napsal, a že proto nemá cenu se s ním přít. Nic z toho není pravda, autorův vztah k vznikajícímu i k hotovému dílu je jiný a přednáška se pokusí jej trochu osvětlit.