Laureáty ceny za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterou předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš poprvé udělil v roce 2012, se 24. října 2013 stali prof. Erazim Kohák z Filosofického ústavu AV ČR, prof. Michal Křížek z Matematického ústavu AV ČR a prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Ocenění převzali u příležitosti Světového dne rozvoje informací v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Erazim Kohák, významný český filosof, definuje své pojetí filosofie jako úsilí o
orientaci člověka ve vztahu k Bohu, ke světu a k člověku, které je neseno přesvědčením, že práce
filosofa nespočívá jen v jeho odbornosti, ale i ve vzdělávací činnosti jak ve škole, tak i na
veřejnosti.
V době, kdy žil v USA, využil svého prestižního postavení na Bostonské univerzitě nejen k
propagaci fenomenologické filosofie, ale i k publikaci překladů českých autorů. Zmiňme jeho
anglický výbor z Masaryka (Masaryk on Marx – 1972) a překlady textů českých disidentů pro americkou veřejnost. Zvlášť
významným filosofickým počinem je Kohákovo uvedení myšlení Jana Patočky do anglofonního světa, a to
nejen překladem několika zásadních prací (Kacířské eseje;
Tělo, společenství, jazyk, svět;
Úvod do studia Husserlovy fenomenologie), ale i vlastní knihou
Jan Patočka. His Thougth and Writings.
Po svém návratu využil americké akademické zkušenosti k obnovení filosofické katedry na
Filozofické fakultě UK. Zasloužil se i o znovuustavení etiky v českém akademickém prostředí: etika
se znovu stala nedílnou součástí filosofického kurikula. Dále byl aktivní v oblasti fenomenologie,
o kterou se zasloužil odbornými přednáškami i překladem Husserlova stěžejního díla Ideje k čisté
fenomenologii a fenomenologické filosofii.
Po ukončení akademické činnosti na UK se stal členem Filosofického ústavu AV ČR. Zde napsal
zásadní monografii o české filosofii a jejím místě v rámci evropského myšlení, a to jak v češtině (Domov a dálava), tak v angličtině (Hearth and Horizon).
Vzhledem k jeho přesvědčení, že základem etiky i demokracie je prožitek niterné hodnoty či
dobroty všeho bytí, není překvapivý jeho zájem o ekologii. Tuto myšlenku rozvíjí v nejznámější
americké knize Popel a hvězdy. Erazim Kohák byl jeden z prvních, kdo problematiku ekologie uvedl do
českého povědomí a snažil se ji i filosoficky rozpracovat.
Každoročně přijímá 25 až 30 pozvání od církevních, ekologických a občanských organizací k
osvětovým přednáškám po celé České republice i na Slovensku A souběžně pravidelně vystupuje v
tisku, rozhlase a televizi.
Prof. Kohák je nejen jeden z mála originálních českých filosofů, ale zásadně se podílel i na
restauraci české filosofie po roce 1989. Jeho veřejná činnost obnovila u mnohých lidí po roce 1989
důvěru v tento obor.
Michal Křížek je českou osobností v oblasti popularizace matematiky s aktivitami
zahrnujícími rozsáhlou publikační, přednáškovou i organizační činnost. Je autorem či spoluautorem
150 popularizačních prací včetně sedmi knih. Dvě z jeho knížek o elementární teorii čísel (17 lectures on Fermat numbers: From number theory to geometry a Kouzlo čísel: Od velkých objevů
k aplikacím) zaznamenaly mimořádný čtenářský úspěch a dočkaly se druhého vydání. Čtyři
životopisné knížky se věnují velkým osobnostem matematiky a fyziky: Pierru de Fermatovi, Miloši
Zlámalovi, Vladimíru Vandovi a Bedřichu Šofrovi. Nedávno se spoluautory dokončil knihu Prvních
deset Abelových cen za matematiku o nejdůležitějších výsledcích laureátů této ceny s prestiží
srovnatelnou s Nobelovou cenou. Další tři jeho monografie určené inženýrům se věnují aplikacím
numerické matematiky v technických oborech.
Velkou oblibu mají jeho veřejná vystoupení popularizující matematiku, fyziku a astronomii.
Mimořádný ohlas si získala jeho přednáška o pozoruhodných matematických vlastnostech pražského
orloje, jejíž úroveň M. Křížek pružně přizpůsobuje složení publika. Jde o nejvíce navštěvovanou
přednáška
Dnů otevřených dveří Matematického ústavu AV ČR. Již 13 let je vedoucím redaktorem
časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, který je periodikem vyhledávaným i mimo vědci,
především učiteli a studenty.
Pozoruhodná je šíře oblastí, které poutavým způsobem popularizuje. Jeho práce se zabývají
nejen numerickou a výpočetní matematikou tvořící těžiště jeho vědeckých zájmů, ale i teorií čísel,
geometrií, kombinatorikou, teorií grup, teorií grafů, algoritmy internetových vyhledávačů,
matematickou fyzikou, genetikou, biologií, kosmologií, astronomií a historií matematiky.
Miroslav Raab vystudoval fyziku pevných látek na Přírodovědecké fakultě MU v Brně.
Od roku 1963 působil v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR (do r. 1992 ČSAV, kde se zabýval
výzkumem mechanického a pevnostního chování polymerních materiálů. Publikoval více jak 80 odborných
vědeckých článků v českých i zahraničních časopisech a je autorem pěti patentů. Ačkoli je v
důchodu, nadále spolupracuje s mateřským ústavem a také s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a
Technickou univerzitou v Liberci. Do nedávna přednášel molekulární gastronomii na Vysoké škole
hotelové v Praze 8, kterou na této škole zavedl.
Jeho přednášky jsou mezi studenty oblíbeny svojí originalitou, názorností a srozumitelností,
pravidelně se účastní Noci vědců, kde vystupuje s přednáškami pro zlínskou veřejnost. Byl též
hostem mnoha letních kurzů pro středoškolské pedagogy chemie, které Akademie věd pořádala v Nových
Hradech; jeho přednášky jsou přístupné a trvale navštěvované na internetových stránkách projektu
Otevřená věda.
Kromě patentů a vědeckých publikací v mezinárodních časopisech uveřejnil desítky populárních
článků v češtině. V rozhlase a v televizi vystupoval s příspěvky týkajícími se obecně nauky o
materiálech a v posledních letech také nového interdisciplinárního oboru – molekulární gastronomie.
K rozvoji atraktivního oboru, který propojuje fyzikální chemii potravin s praktickým uměním
kuchařským, jej přivedl jeho zakladatel Hervé Thies, s nímž se setkal při pobytu ve Francii. O
molekulární gastronomii uveřejnil mnohé sloupky v
Lidových novinách. Na pozvání programového výboru Filmového festivalu vědeckých a
populárních filmů
AFO v roce 2011 v Olomouci přednesl jednu z hlavních přednášek na téma molekulární
gastronomie. Rukopis jeho připravované knihy
Gastronomie jako věda, umění a potěšení je před dokončením.
Prof. Raab po celý profesní život soustavně popularizoval vědu a v publikování
popularizačních článků nadále pokračuje. Ohlasy a dotazy čtenářů svědčí o inspirativním významu
těchto textů.
Z přátelského setkání prof. Raaba s Radkem Mikulášem vyplynul netradiční a poměrně rozsáhlý
úvod k Mikulášově knize Ledové Čechy. Oba autoři zde prozrazují společný vztah k přírodě, ale i k
nauce o materiálech.
Schopností přiblížit a vysvětlit nauku o materiálech a jmenovitě makromolekulární vědu
studentům i veřejnosti se významně zasloužil o příznivý obraz tohoto oboru na veřejnosti a též o
propagaci ÚMCH AV ČR. Byl dlouholetým členem Rady pro popularizaci vědy AV ČR redakční rady
časopisu
Plasty a kaučuk. Mimořádný počin prof. Raaba představuje kniha
Materiály a člověk v roce 1999, v níž populárněvědecky seznamuje s problematikou nauky o
materiálech. V knize ukazuje, jak se nauka o materiálech projevuje v každodenním životě.
Při příležitosti 50. výročí založení ÚMCH (2009) získal prof. Raab za popularizační činnost
pamětní list. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci jej ocenila pamětní medaili jako
ocenění jeho dlouholeté spolupráce s fakultou.
24 Oct 2013