Aktuality

Přednášky laureátů Akademické prémie – Praemium Academiae za rok 2007 prof. MUDr. Jiřího Forejta, DrSc. (Ústav molekulární genetiky AV ČR) Genetické mechanismy vzniku nových druhů a prof. Ing. Pavla Hobzy, DrSc. (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR) Nekovalentní interakce – teorie a aplikace v chemii a biodisciplínách byly uspořádány 23. 10. 2013 v sídle AV ČR. Nositelé této významné podpory excelentního výzkumu představili posluchačům hlavní výsledky své šestileté vědecké práce. Badatelskou invenci prof. J. Forejta a prof. P. Hobzy ocenil při této příležitosti předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš: „Oba patří do zlatého fondu naší instituce.“

Za přítomnosti předsedy vlády ČR Jiřího Rusnoka proběhlo v pondělí 7. října 2013 slavnostní poklepání na základní kámen centra BIOCEV – společného projektu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Oficiálně tak započala výstavba tohoto unikátního vědeckého pracoviště ve Vestci. Bezmála 25 500 m2 nových laboratoří a dalších pracovních prostor pojme v budoucnu na 600 zaměstnanců. BIOCEV letos v říjnu rovněž slaví rok od zahájení prvního výzkumného programu Funkční genomika, zbývající výzkumné programy byly postupně zahájeny v průběhu letošního léta. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Velmi reaktivní modifikované DNA sondy, které lze využít k selektivnímu vychytávání proteinů vázajících se na danou sekvenci DNA, vyvinuli badatelé ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK (tým doc. Michala Hocka) ve spolupráci s kolegy z Biofyzikálního ústavu AV ČR a CEITEC MU Brno (tým doc. Miroslava Fojty). Objevná práce (viz abstrakt), která může pomoct v boji s nádorovými onemocněními, byla nedávno publikována v prestižním mezinárodním odborném časopisu Angewandte Chemie International Edition (IF = 13.7).

Výzkumné centrum s nejmodernějším vybavením na vrcholné evropské úrovni – CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura pro chemickou biologii – bude slavnostně otevřeno v úterý 24. 9. 2013 v 11 hodin v areálu Akademie věd ČR v pražské Krči. Unikátní vědecké pracoviště vzniklo v rámci Ústavu molekulární genetiky AV ČR a je zaměřeno na základní výzkum v oblasti chemické biologie a genetiky. Badatelé budou hledat nové chemické sloučeniny, které mohou být použity jako základ pro vývoj nových léčiv či jako nástroj pro detailnější pochopení buněčných procesů. Další informace naleznete v tiskové zprávě.

Světově uznávaného vědce a pedagoga v oboru ekofyziologie vegetace RNDr. Jana Květa, CSc., z Botanického ústavu Akademie věd ČR vyznamenal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Slavnostní akt se uskutečnil ve středu 18. září 2013 v sídle AV ČR v Praze. Této pocty se mnohostrannému badateli působícímu na české i mezinárodní vědecké scéně již více než půl století dostalo u příležitosti jeho významného životního jubilea. RNDr. Jan Květ, CSc., vyniká vysokou erudicí zejména v oblasti výzkumu mokřadů a své posluchače dokáže nadchnout pro poznání rostlin.

Novou funkci genu HOPX, která ho řadí do zatím nepříliš početné skupiny genů majících na svědomí přeměnu buňky primárního nádoru v buňku metastázující, popsal vědecký tým Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený dr. Jiřím Hejnarem. Jejich objev publikoval letos v srpnu mezinárodní odborný časopis Molecular Cancer Research (viz abstrakt). Je všeobecně známou skutečností, že při nádorových onemocněních jsou hlavní příčinou úmrtí pacientů právě metastázy, druhotná ložiska nádoru rozptýlená ve vzdálených orgánech a tkáních, která odolávají chirurgii, ozařování a jsou málo citlivá na chemoterapii.

Prestižní ocenění z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše převzali 12. září 2013 čtyři významní pracovníci AV ČR. Uděleny byly: čestná medaile AV ČR „De scientia et humanitate optime meritis“ RNDr. Zdeňku Havlasovi, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách prof. RNDr. Františku Sehnalovi, CSc., z Biologického centra AV ČR a dvě čestné medaile Za zásluhy o Akademii věd České republiky – Boženě Petschové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Vítu Našincovi, CSc., jenž před odchodem do důchodu působil v Biologickém centru AV ČR.

Halančíci rodu Nothobranchius – malé anuální ryby z východoafrických savan – jsou opravdovými rekordmany. Jejich extrémně krátký život je spojen s nejrychlejším pohlavním dospíváním ze všech obratlovců. Tento významný objev vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní publikoval mezinárodní odborný časopis EvoDevo jako součást série článků o životě v extrémních podmínkách (viz abstrakt). Zkoumaní halančíci žijí v  savanových tůních vznikajících při sezonních monzunových srážkách. Musí tedy vyrůst a stihnout se rozmnožit dříve, než jejich tůň opět vyschne.

Raní zemědělci přivezli hraboše polní na Orknejské ostrovy severně od Skotska již před 5100 lety dlouhou plavbou, nejpravděpodobněji z pobřeží dnešní Belgie, a zachovali tak genetickou rozmanitost, která se z Evropy vytratila. Na tyto závěry poukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, vedeného z Univerzity v Aberdeenu (Velká Británie) a Cornellské university (USA), jenž byl publikován v úterý 3. září 2013 ve významném odborném časopisu Molecular Ecology (viz abstrakt). Na jedné z nejrozsáhlejších studií svého druhu se podíleli také badatelé z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Oslavy 60. výročí založení Fyziologického ústavu (FgÚ) Akademie věd ČR zahájí první přednáška ze série návštěv význačných vědeckých osobností, které na tomto pracovišti působily. Cyklus otevře dne 11. září 2013 v 10 hodin vystoupení profesora psychologie prof. Lynna Nadela (University of Arizona, USA), jenž v přednáškovém sále Fyziologického ústavu v Praze 4 promluví na téma Memory and Context: The Role of the Hippocampus (Paměť a kontext: Role hipokampu). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

S projektem „Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice“ Dr. Martina Kalbáče uspěl v rámci programu ERC CZ Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Kalbáčův tým bude v letech 2013–2018 finančně podpořen částkou 39 milionů Kč. Cílem oceněného projektu je výzkum nových principů pro vývoj elektronických zařízení s nízkou spotřebou elektrické energie, tedy vývoj transistoru BISFET (Bilayer pseudoSpin Field Effect Transistor) využívajícího unikátních vlastností uhlíkových nanostruktur. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Hlubšímu porozumění procesu přeměny zdravé buňky lidského organismu v buňku nádorovou napomáhají poslední výsledky výzkumu vědeckého týmu MUDr. Libora Macůrka, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zveřejněny byly letos na jaře v prestižním mezinárodním odborném časopisu Journal of Cell Biology (abstrakt zde). Čeští badatelé v této práci popsali zcela nový typ mutace v genu spojené se vznikem nádorů. Článek byl editory časopisu vybrán a komentován jako nejzajímavější publikace květnového čísla.

Unikátní experimentální stanici tvořenou 24 automaticky řízenými venkovními komorami umožňujícími provádět simulaci dopadů budoucího klimatu na růst, fyziologii a produkci rostlin vybudovalo Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem. Obdobných zařízení je ve světě málo, toto lze ale považovat za zcela jedinečné, neboť žádný z experimentů neumožňuje sledovat vzájemné působení tolika faktorů současně. Nová výzkumná stanice bude slavnostně otevřena v pátek 12. července 2013.