Hlavním cílem projektu je vytvořit český uzel evropské velké distribuované výzkumné infrastruktury Konsorcium evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA-ERIC, a zajistit tak zapojení České republiky do vybudování jednotného evropského systému sociálněvědních datových služeb. Centralizované, veřejně přístupné datové archivy patří k základním infrastrukturám pro sociálněvědní výzkum a výuku. Tyto archivy slouží jako platforma pro sdílení dat a výzkumných nástrojů mezi výzkumnými týmy, usnadňují používání dat z vědeckých výzkumů ve vysokoškolské výuce, umožňují kombinaci více datových zdrojů v jednotlivých projektech a prostřednictvím propojování databází přispívají k produkci nového empirického materiálu. Projekt CESSDA byl vybrán v procesu ESFRI a zařazen do ESFRI Roadmap za účelem vytvoření jedné z ústředních výzkumných infrastruktur Evropského výzkumného prostoru. Na základě propojení evropských datových archivů sdružených v současné síti CESSDA nyní vzniká společná datová infrastruktura, která umožní výzkumníkům vyhledávat a získávat socioekonomická data v Evropě v rámci jednotného integrovaného systému vysoce kvalitních datových služeb. CESSDA tím odpovídá na poptávku po datových zdrojích pro evropský komparativní výzkum a významně posiluje podmínky pro dosahování excelence v evropském sociálněvědním výzkumu. Hlavní přínos pro české výzkumníky je v integraci českých dat do kontextu mezinárodních databází, a tedy ve vytvoření datového zdroje pro mezinárodní komparace zahrnující Českou republiku. Dostupnost mezinárodně srovnatelných dat je podmínkou pro orientaci výzkumu na mezinárodní excelenci a zároveň východiskem pro účast v mnoha projektech programů EU a dalších mezinárodních programů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 17, zobrazeno 1 - 10)
Kapitola popisuje způsob, jakým je vhodné vytvářet a spravovat datový soubor v průběhu řešení výzkumného projektu. Autor ukazuje, jak krok po kroku pracovat s daty z výzkumných šetření od fáze vytvoření datového souboru přes problémy jako je kódování, vážení a anonymizace dat až k řešení způsobu archivace dat.
Text se zaměřuje na statistiky pracovního trhu a popisuje několik výzkumných projektů Českého statistického úřadu. Předmětem zájmu jsou česká šetření, organizována v rámci velkých evropských výzkumných projektů, jako je šetření Životní podmínky (EU-SILC), Výběrové šetření pracovních sil (VŠFS), Statistika rodinných účtů (SRÚ) a Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), které poskytuje data pro evropský projekt Structure of Earnings Survey (SES).
Kapitola shrnuje zdroje migračních statistik a dat z kvantitativních šetření imigrantů a zabývá se kvalitou a porovnatelností těchto dat. Důraz je kladen na nedostatečné pokrytí subpopulací imigrantů v mezinárodních šetřeních celkové populace, jako jsou LFS, EU-SILC, ISSP a ESS. Text se dále zabývá metodologickými problémy spojenými s dotazováním migrantů v ČR.
ext se primárně zaměřuje na popis standardů dokumentace dat a archivace a vývoj těchto standardů. Dále obsahuje analýzu výhod a nedostatků mezinárodního standardu dokumentace dat DDI (Data Documentation Initiative).
Kapitola představuje problém mezinárodní komparace dat, přičemž jejím primárním zaměřením je zejména standardizace proměnných v datových souborech. Text pojednává o principech a technikách standardizace proměnných a ukazuje příklady v sociálních vědách nejčastěji používané standardizace demografických proměnných a socioekonomických indikátorů.
Stručná informace o tzv. procesu ESFRI, který je zaměřen na vypracování a implementaci Cestovní mapy velkých evropských výzkumných infrastruktur (ESFRI Roadmap) a přehled sociálněvědních projektů v této Cestovní mapě.
Kapitola ukazuje, jakou roli plní datové archivy v oboru sociálněvědního výzkumu. Autoři popisují, která data a metadata jsou nezbytná pro standardní archivaci dat, a jaké podmínky musí být splněny, aby data mohla být vydána dalším uživatelům k sekundární analýze. Nezanedbatelnou součástí textu je popis archivačního systému Nesstar.
Kapitola podává přehled výzkumů o rodině, které byly realizovány v uplynulých deseti letech a data z nich jsou veřejně přístupná. Text informuje o datech z výzkumných šetření, která se věnovala tématům relevantním pro výzkum rodiny, jako jsou postoje k manželství a partnerství, sexuální chování, rodičovství, interrupce či role v rodině.
Text upozorňuje na důležitost mezinárodního komparativního výzkumu v sociálních vědách a předkládá seznam mezinárodních šetření, kterých se zúčastnila Česká republika. Autoři poskytují čtenářům základní informace ke každému uvedenému výzkumnému projektu a nabízí čtenářům velmi obsáhlý přehled mezinárodních komparativních šetření ve formě tabulek.
Text se věnuje problematice standardizace proměnných v mezinárodních komparativních výzkumech vzdělanosti. Autor pracuje s rozšířenou mezinárodní klasifikací vzdělání (ISCED a CASMIN) a rozebírá metodologické problémy, které se vztahují k měření vzdělanosti. Dále upozorňuje na obtížnou porovnatelnost vzdělávacích systémů v různých zemích. K výše uvedeným problémům autor uvádí řešení, která byla použita ve významných výzkumných projektech (ESS, EVS, ISSP, PISA).
Facebook
Twitter