Cílem projektu je prozkoumat představy o vztahu legitimity politického a distributivního systému a jejich vzájemnou podmíněnost. Zabývá se také problematikou sociální nerovnosti a sociálního kapitálu. Zapojení do mezinárodní sítě umožňuje přistupovat k daným tématům v časové srovnávací perspektivě, která dovoluje srovnávat proměny představ v české společnosti, některých postkomunistických a západoevropských společnostech o těchto tématech od počátku 90. let.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 25, zobrazeno 21 - 25)
Od začátku devadesátých let se v české společnosti traduje, že komunisti postupně začnou vymírat. Osmnáct let od převratu tomu ale nic nenasvědčuje. V této studii zjišťuji, kdy dojde k vymření komunistických voličů, resp. kdy podpora KSČM klesne pod pětiprocentní hranici. Za použití předpokladu čistého vlivu kohort modeluji hypotetické volební zisky KSČM. Hlavním zjištěním je, že v příštích patnácti letech nedojde k poklesu podpory KSČM pod pět procent na základě stárnutí jejích voličů.
S využitím jednoho z prvních dotazníkových šetření členů stran v postkomunistickém státě tato studie ukazuje socio-demografický a postojový profil členů KDU-ČSL. Prozkoumámí kohezivnosti členů strany a jejich poslanců ukazuje, že vliv středních elit stran na legislativní proces je determinován politickými tématy.
Odborná debata o konceptu stranické identifikace se zaměřuje na otázku, nakolik je stranická identifikace stabilní postoj. Náš výzkum zkoumá zajímavou otázku, kdy dva povolební evropské výzkumy z června 2004 zjistily odlišné míry stranické identifikace ve stejných zemích. Odlišné odhady v jednotlivých zemích jsou způsobeny především odlišnými politickými institucemi.
Tato studie zkoumá vazby mezi postoji ohledně role vlády v hospodářství za použití dat z ISSP 2006. Studie potvrdila, že zdroje vazeb mezi postoji v ČR jsou obdobné jako v západní Evropě a USA. Konkrétně ukazuje, že třída, vzdělání a další socio-demografické charakteristiky mají minimální vliv na sílu vazeb. Naopak Conversovo tvrzení, že tyto vazby jsou determinovány zapojením do politiky, politickou informovaností a stranickou identifikací bylo potvrzeno.
Tento článek se zabývá srovnáním vysvětlení preferencí vůči členství České republiky v EU založených na ekonomii a na identitě. Výzkum ukazuje, že ekonomika, spíše než identita, je silnějším vysvětlením podpory veřejnosti vstupu do EU. Prezentované výsledky by však nemělo být vyvozováno, že pragmatické spíše než ideologické nebo pocitově zaměřené motivace určují všeobecné postoje vůči integraci.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
Twitter