Publications
Filter publications
Or use fulltext search
„Cremation Movement in the Czech Lands in the 20th Century.” Pp. 119-140 in Eric Venbrux – Thomas Quartier – Claudia Venhorst – Brenda Mathijssen (eds.): Changing European Death Ways. Münster: LIT. ISBN 978-3-90067-8.
Výzkum životního stylu obyvatel měst a venkova představuje klasické téma sociálněvědního výzkumu. Jako příklady můžeme uvést Töniessův koncept Gesellschaft – Gemeinschaft, Simmelovu blazeovanost velkoměstského života či Durkheimovo rozdělení mechanické a organické solidarity. Dominantními migračními směry minulých století bylo masivní stěhování do měst, vystřídané v posledních letech stabilizací prostorových vzorců rozmístění obyvatelstva.
The study provides a basic comparative demographic analysis of regions in the Central European area. It is particularly focused on population shrinkage and population ageing which is present at the regional level in all the countries in Central Europe. Firtly, information about the territorial scope and thematic focus of the study is described. Secondly, a demographic and socio-economic analysis of shrinking and growing regions and cities in Central Europe for the last ten years is provided.
V posledních dvou desetiletích dochází k významné proměně migračních preferencí i migračního chování obyvatelstva v Česku. Tato tendence je ovlivňována postsocialistickou transformací i demografickými, ekonomickými a technologickými změnami uplatňujícími se v Evropě. Příspěvek přináší dokumentaci migrační bilance v posledních dvou desetiletích (1992-2010) se zvláštním zaměřením na kategorii nejmenších obcí s méně než 500 obyvateli.
Publikace se zaměřuje na představení dostupných dat, a to v časových řadách od roku 2001. Data ukazují, že neplatí předpoklad růstu podílu vědkyň v situaci, kdy se trvale zvyšuje podíl žen mezi studujícími vysokých škol a vysokoškolsky vzdělanou populací. Z osob, které mají v ČR kvalifikaci pro výkon výzkumné profese, tvoří 50 % ženy, mezi výzkumníky jich je ale jen 25,1 % (v FTE).
Počet žen, které pracují ve vědě, je nízký (25 %). ČR v tomto ohledu zaostává jak za průměrem EU, tak ve srovnání s novými členskými státy. Navíc od roku 2001 zůstává podíl vědců vůči vědkyním na stejné úrovni. V české vědě také panuje vysoká míra horizontální a vertikální segregace. Jak na tuto situaci reagují jednotlivci a instituce? Postavení žen ve vědě se pomalu stávají tématem, kterému státní, výzkumné a vědecké instituce začínají věnovat pozornost.
Z pohledu statistických údajů se situace v ČR od minulého roku nijak zásadně nezměnila, téma podpory genderové rovnosti je stále na okraji zájmu institucí výzkumu, vývoje a inovací. Dílčí pozitivní posuny nemají zásadní strukturální charakter. Netečnost místních institucí je o to zřetelnější, porovnáme-li ji s přístupem institucí v zahraničí.
Food systems are of increasing interest in both research and policy communities. Surveys of post-socialist countries of Central and Eastern Europe (CEE) show high rates of food self-provisioning. These practices have been explained in terms of being ‘coping strategies of the poor’. Alber and Kohler’s ‘Informal Food Production in the Enlarged European Union’ (2008) offers a prominent account of this argument, supported by quantitative data.
The chapter describes and evaluates the development of both market-based housing finance and social housing finance in post-socialist transition countries.
The chapter describes and evaluates the rent setting and rent regulation in post-socialist transition countries; and development of new demand-side subsidies.
The chapter describes and evaluates the history and recent state-of-art of social housing in the Czech Republic.
The chapter compares the different strategies in social housing in 12 post-socialist transition states, evaluates their overall efficiency and effectiveness, and list the main factors behind the success of different strategies.
The paper aims to show the most common paths to homelessness in the Czech Republic. The theoretical approach applied in this paper attempts to move beyond the structure–agency debate by focusing on the characteristics that most homeless people share on their paths to homelessness. The paper reveals that the pervasiveness of consumer credit has often been a critical juncture on the pathway to homelessness, despite the assistance available from a strong welfare state.
Facebook
Twitter