Nominace Ceny Wernera von Siemense 2013

 

Nominace – Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

 

Úloha molekulárních tunelů a brán v mechanismu enzymů

Tým: Jiří Damborský, Zbyněk Prokop

Instituce: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie

Pochopení fungování biologických katalyzátorů patří mezi důležité milníky biologického a biochemického výzkumu. Enzymy urychlují chemické reakce v buňkách a jsou nezbytné pro fungování každého živého organismu. Výsledkem patnáctiletého výzkumu Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity je popis specifických struktur – molekulárních tunelů a brán – nezbytných pro řízení vstupu malých molekul do proteinů. V sérii několika desítek publikací a jedné kapitoly v knize tým Jiřího Damborského ukázal, že molekulární tunely a brány jsou dynamické struktury, které hrají důležitou v regulaci transportu molekul ligandů a solventu do aktivních míst proteinů. Praktickými výstupy projektu jsou softwarové nástroje CAVER, HOTSPOT WIZZARD a PREDICTSNP, využitelné k designu biokatalyzátorů pro biomedicínské, farmaceutické a environmentální aplikace; a nové biotechnologie využívající upravené biokatalyzátory.

 

Vývoj nových metod pro lipidomickou charakterizaci biologických vzorků

Tým: Michal Holčapek, Miroslav Lísa, Eva Cífková, Hana Dvořáková

Instituce: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie

Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense přihlásila skupina pod vedením pana Michala Holčapka soubor celkem 13 prací, publikovaných v letech 2009–2013. Skupina vědců vypracovala celou řadu nových analytických metod pro detailní charakterizaci lipidů s využitím spojení kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Hlavním využitím těchto metod je analýza vzorků tělních tekutin (krev, moč), tkání (nádor vs. zdravá tkáň) při hledání biomarkerů pro závažné nemoci jako např. vybrané druhy rakoviny (plíce, ledviny, prostata a slinivky břišní) nebo kardiovaskulární onemocnění. Práce publikované týmem v předních mezinárodních časopisech oboru mají velký citační ohlas. Kromě publikování přednáší skupina v čele s panem Holčapkem o tomto tématu i na mezinárodních konferencích, kde sklízí ceny za nejlepší přednášky. Skupina se může pochlubit i úspěšným uspořádáním 3 ^rd European Lipidomic Meeting, který se konal v letošním roce v Pardubicích za účasti předních odborníků z celého světa.

 

 

Nový přístup k diagnostice a transportu léčiv pro civilizační nemoci

Tým: Vladimír Král, Tomáš Bříza, Zdeněk Kejík, Kamil Záruba, Robert Kaplánek, Jakub Rak

Instituce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Tým VŠCHT v čele s Vladimírem Králem se věnuje metodám diagnostiky a transportu léčiv již několik let. Projekt, který skupina do soutěže Wernera von Siemense přihlásila, má za cíl popsat řízené a směrované uvolňování léčiv, jež by výrazně zvýšilo komfort pacienta při dané léčebné terapii.

Moderní způsob terapie vede k aplikaci kombinace několika léčebných přístupů, tento postup, jak se stále více ukazuje, vede k výrazně lepším terapeutickým efektům. Cílem práce Vladimíra Krále a kolektivu bylo tuto teorii podpořit. Během svého výzkumu použili v rámci terapie vedle klasické chemoterapie kombinaci fotodynamické terapie a hypertermie, tím ukázali na nové budoucí směry aplikací, které umožní nejenom efektivnější léčbu, ale také větší komfort pacienta při použití orální lékové formy.

Výsledky tohoto základního výzkumu mají velký potenciál pro použití v klinické praxi, lze je ale i použít pro řadu již schválených léčiv, protože doba ověřování pro takovou lékovou formu a její kombinaci je podstatně kratší a také levnější než vývoj nového léčiva.

 

Kvantové operace pro bezpečnou komunikaci

Tým: Radim Filip, Petr Marek, Vladyslav Usenko

Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta

Jak zabezpečit informaci přenášenou světlem? Na nové teorii využívající k ochraně informace kvantovou fyziku pracuje Radim Filip a jeho kolegové z Univerzity Palackého v Olomouci. Díky tomu, že každý únik informace přenášené světlem v moderních optických komunikačních sítích je vždy doprovázen zvýšeným kvantovým šumem světla, který může být detekován, je možné informaci ochránit. Bezpečnost je tady garantována zákony kvantové fyziky a přenášena světlem ve formě nevšedních kvantových korelací.

Tým vědců řeší výzkum aplikací kvantových vlastností světla v optických komunikacích již 7 let. Spolupracují na něm s předními světovými týmy v Německu, Dánsku a Japonsku. Hlavním výsledkem autorské skupiny jsou tři klíčové kroky k bezpečné komunikaci, které byly publikovány v prestižních časopisech (dvakrát Nature Physics and Nature Communication).

Během posledních let vědci postupně navrhli a spolu s kolegy v zahraničí experimentálně vyzkoušeli vlastní tři kroky k bezpečné komunikaci: novou kvantovou destilaci rapidně zvyšující bezpečnost komunikace, nový kvantový nízkošumový zesilovač pro optické komunikace a na závěr také samotnou velmi robustní a bezpečnou komunikaci s kvantově korelovanými stavy.

Vzhledem k masivnímu a velmi dynamickému výzkumu v této oblasti kvantové fyziky a kvantových technologií je velmi pravděpodobné, že bezpečná kvantová komunikace bude běžně používaná již v příští dekádě.

 

Zařízení pro dopravu vodných elektrolytů v mikro- a nanofluidních systémech pomocí vkládaných elektrických polí

Tým: Michal Přibyl, Dalimil Šnita, Jiří Hrdlička, Petr Červenka

Instituce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská

Projekt „Zařízení pro dopravu vodných elektrolytů v mikro- a nanofluidních systémech pomocí vkládaných elektrických polí“, který skupina vědců pod vedením Michala Přibyla přihlásila do šestnáctého ročníku Ceny Wernera von Siemense, je zaměřen na hledání nových cest pro dopravu a cílené adresování vodných elektrolytů v mikrofluidních a mikroporézních systémech, například v diagnostických čipech nebo iontovýměnných membránách. Problematikou se Michal Přibyl a kolektiv zabývají na VŠCHT již více než sedm let a dosáhli celé řady významných výsledků. Během těchto let byl vysvětlen experimentální průběh polarizačních křivek iontovýměnných membrán s různou velikostí pórů. Na základě experimentální a teoretické analýzy povrchů se vědcům podařilo objasnit mechanismus, který vede ke kvalitativním změnám elektrokinetických charakteristik polymerních materiálů po sorpci proteinů. Při výzkumu byly nalezeny režimy elektroosmotických mikročerpadel řízených střídavými elektrickými poli, které vedou k dosažení vysoké rychlosti čerpání při vysoké účinnosti a možnosti překonávání velmi vysokých tlakových ztrát.

V průběhu řešení projektu musel tým vyvinout zcela nové výrobní postupy pro přípravu experimentálních mikrofluidních čipů a vypořádat se s numerickými obtížemi danými existencí velmi tenkých elektrických dvojvrstev u rozhraní pevná fáze-elektrolyt.

 

Feromagnetické a feroelektrické uspořádání indukované mechanickým napětím

Tým: Stanislav Kamba, Veronica Goian, Dmitry Nuzhnyy

Instituce: Akademie věd ČR, Fyzikální ústav

Revoluci v ukládání dat na počítačové pevné disky by mohl přinést výzkum magnetoelektrické vazby v multiferoických (magnetických a feroelektrických) materiálech, se kterým se do soutěže Wernera von Siemense přihlásil Stanislav Kamba se svým týmem. Jedná se o velmi zajímavý fyzikální problém, za kterým se skrývá i velký aplikační potenciál, protože v multiferoických pamětech by šlo magnetizaci jednoduše řídit elektrickým polem. Dnes se v počítačových pevných discích složitě využívá magnetické pole, kvůli němuž se disky musejí otáčet, zápis je pomalý a mechanické nárazy mohou disk snadno zničit.

Problematiku studuje skupina již šest let a využívá k tomu buď keramické materiály, které si sami připravují, nebo velmi tenké vrstvy, které pro ně připravují na Cornellově univerzitě. Vzorky jsou slabě vodivé a zároveň jejich vrstvy musejí být navíc velmi tenké (10–50 nm), aby mechanické napětí nezrelaxovalo. To komplikuje veškerá měření. Skupina ve Fyzikálním ústavu AV ČR dokáže jako jedna z mála měřit tenké vrstvy při velmi vysokých frekvencích v mikrovlnné či terahertzové oblasti, kde už nežádoucí vodivost hraje malou roli, a díky tomu byli vědci schopni prokázat feroelektrické fázové přechody. Nedávno vyšel českým výzkumníkům spolu s americkými kolegy další článek v časopise Nature, v němž prezentovali objev nového materiálu s dosud nepozorovanými mikrovlnnými vlastnostmi, které by umožnily konstrukci nových mikrovlnných filtrů a rezonátorů (např. do mobilů). Ty budou mít lepší ladění elektrickým polem a navíc řádově nižší ztráty (tj. spotřebují méně energie) než dosud používané materiály.

 

Funkční, genetické a epigenetické aspekty bázové a nukleotidové excizní reparace u kolorektálního karcinomu

Tým: Jana Slyšková, Eva Syková, Vlasta Korenková, Andrew richard Collins, Pavel Procházka, Ludmila Vodičková, Jiří Švec, Ludmila Lipská, Miroslav Levý, Michaela Schneiderová, Václav Liška, Luboš Holubec, Rajiv Kumar, Pavel Souček, Alessio, Pavel Vodička

Instituce: Akademie věd ČR, Ústav experimentální medicíny

Výsledky výzkumu Jany Slyškové a jejího týmu i výsledky jiných skupin ukazují, že rutinně používané DNA nebo mRNA analýzy neinformují o skutečné aktivitě (fenotypu) drah specializovaných k opravě poškození DNA. Právě tým vědců z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR vyvíjí testy pro jejich funkční stanovení. V projektu, se kterým se do soutěže Wernera von Siemense Jana Slyšková přihlásila, se týmu poprvé podařilo stanovit funkce dvou DNA opravných drah, a to přímo ve střevní nádorové a okolní zdravé tkáni. Projekt přinesl hned několik významných poznatků, vyplývá z něj, že kolorektální karcinomy si udržují fyziologickou hladinu DNA oprav, která se pravděpodobně bude podílet na individuální citlivosti k cytostatické léčbě. Výzkum také ukázal, že reparační aktivitu nádorové tkáně nelze stanovit z jiné zástupné tkáně, např. z krve, a vyšetření samotného nádoru je nevyhnutné. Podle výzkumníků jsou funkční testy nejblíže skutečnému fenotypu buněčných procesů a nejsou zastupitelné jinými „down-stream“ markery. Skupina vědců také během zkoumání vyvinula citlivou a spolehlivou metodu pro stanovení reparační aktivity dvou drah v lidské solidní tkáni.

 

Podmínky vstupu nanočástic do rakovinných buněk

Tým: Robert Vácha, Francisco Javier Martínez-Veracoechea, Daan Frenkel, Jaroslav Koča

Instituce: Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta

Mnoho výzkumů poslední doby se zabývá tím, jak nanočástice procházejí přes stěny buněk. Právě zjištění, jak proces absorpce funguje, by mohlo přinést zásadní průlom do studia nanomedicíny. Projekt Roberta Váchy a jeho kolegů, se kterým se přihlásili do soutěže Wernera von Siemense, se zabývá počítačovým modelováním vstupu nanočástic a virových kapsid do buněk. Tým vědců během svého výzkumu objevil zásadní nové informace o efektivitě tvaru a chemického složení, které mohou být využity právě v nanomedicíně a toxicitě nanočástic. Na projektu pracovali od roku 2010 a výsledky byly během této doby publikovány hned ve dvou publikacích velice prestižních zahraničních časopisů.

 

Regulované formální modely v informatice

Tým: Alexandr Meduna, Petr Zemek, Jaroslav Vendulka

Instituce: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií

Nové počítačové jazyky nevznikají nahodile, při jejich vývoji se musí aplikovat celá řada pravidel. K tomu slouží gramatické systémy, které tato pravidla definují. Alexandr Meduna se svým týmem zkoumají mechanismy vzniku počítačových jazyků a hledají metody jak jejich vývoj zdokonalit. Do Ceny Wernera von Siemense se přihlásili se svým výzkumem regulovaných formálních modelů. Jádro výsledku spočívá v zavedení nových konceptů regulovaných formálních modelů v informatice se zaměřením na modely pro jazyky, např. automaty a gramatiky. Autorský tým demonstroval, že takto regulované modely jsou překvapivě silnější než jejich klasické neregulované verze. Nadto lze řídit zpracování informace založené na těchto regulovaných modelech deterministicky, na rozdíl od modelů postrádajících regulaci. Proto jsou tyto regulované modely vhodné pro aplikace v mnoha oblastech moderní informatiky, např. v bioinformatice či výpočetní lingvistice. O aktuálnosti, významu, přínosu a užití poznatků dosažených autorským týmem na toto téma svědčí desítky publikací prezentovaných během posledních třech let.

 

Směsi polymerů a nanokompozity

Tým: Petr Svoboda, Berenika Hausnerová

Instituce: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická

Výzkum vědeckého týmu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně navazuje na práci výzkumných pracovníků v Japonsku ve firmě TOYOTA. Těm se podařilo velmi zlepšit mechanické vlastnosti polyamidu přídavkem velmi malého množství organicky upraveného jílu. K dosažení velkého zlepšení mechanických vlastností při přídavku velmi malého množství plniva bylo nutno oddělit jednotlivé vrstvičky jílu o tloušťce přibližně 1nm, to se povedlo díky tzv. „exfoliaci“. Jelikož je polyamid polární a jíl taktéž, exfoliace byla poměrně snadná. Tento nanokompozit byl již použit v automobilovém průmyslu. Mnohem složitější situace nastává při míchání nepolárního polymeru (polypropylen-PP) s jílem. V tomto případě se do hry zapojuje tzv. „kompatibilizér“, který pomůže s exfoliací jílu. Petr Svoboda spolu s kolegyní Berenikou Hausnerovou zkoušeli nízkomolekulární polypropylen modifikovaný anhydridem kyseliny maleinové (PPMA), který sice způsobil exfoliaci, ale konečné vlastnosti nanokompozitu (rázová houževnatost) byly horší. Postupně však zvyšovali molární hmotnost PPMA, dokud nedocílili zlepšení všech mechanických vlastností včetně rázové houževnatosti.

 

Studium extrémních stavů hmoty na urychlovači RHIC

Tým: Michal Šumbera, Jana Bielčíková, Jaroslav Bielčík, Petr Chaloupka, David Tlustý, Robert Vertesi

Instituce: Akademie věd ČR, Ústav jaderné fyziky

Studium vlastností jaderné hmoty v extrémních podmínkách, tedy při extrémních teplotách a hustotách, patří v současnosti k jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí moderní vědy. Umožňuje nám totiž pochopit, jaké vlastnosti měla hmota několik mikrosekund po Velkém třesku, ale i to, jak z mikroskopických zákonů určujících chování elementárních částic vznikají kolektivní jevy a makroskopické vlastnosti soustav s mnoha stupni volnosti. Experimentální studium je prováděno pomocí analýzy srážek ultrarelativistických jader urychlených na 99,99 % rychlosti světla. To se děje ve specializovaných ústavech jakými jsou Brookhavenská Národní Laboratoř ve státě New York nebo v Evropském středisku jaderného výzkumu v Ženevě ve Švýcarsku. Český tým pod vedením Michala Šumbery se účastní experimentu STAR již od roku 2000, tedy od momentu spuštění urychlovače RHIC. Za tu dobu a za spoluautorství vědců a doktorandů z ÚJF AV ČR publikoval experiment STAR celkem 152 článků, které byly již více než 16 000 krát citovány.

 

Výzkum inteligentních kapalin

Tým: Vladimír Pavlínek, Martin Stěnička, Michal Sedlačík, Petra Peer, Miroslav Mrlík

Instituce: Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Oblast elektroreologie, která se zabývá řízením tekutosti suspenzí vlivem elektrického pole, neměla v České republice snadné začátky. Originální obor získával ze začátku podporu pouze díky konzultacím a stážím na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Od roku 2002 začala být budována výzkumná skupina již v rámci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která zahrnovala studenty magisterského i doktorského studia. Výzkum, se kterým se tým v čele s Vladimírem Pavlínkem přihlásil do soutěže Wernera von Siemense, se systematicky zabývá přípravou materiálů pro vývoj inteligentních tekutin nazývaných elektroreologické a magnetoreologické. Pro tyto tekutiny je charakteristická řiditelnost jejich viskozity prostřednictvím účinků vnějšího elektrického nebo magnetického pole. V přítomnosti pole se viskozita tekutin zvyšuje (až k jejich ztuhnutí), vypnutím polí se viskozita vrací do své původní hodnoty. Jedná se o suspenze elektricky polarizovatelných částic v elektricky nevodivém kapalném prostředí v případě elektroreologických tekutin a magneticky polarizovatelných částic v kapalném prostředí v případě magnetoreologických tekutin. Potenciál obou typů tekutin spočívá v jejich využití v aplikacích, kde se přenáší krouticí moment (např. odstředivé spojky), nebo kde proměnná viskozita ovlivňuje tuhost systémů (např. adaptabilní tlumiče vibrací). V současnosti patří výzkumná skupina k publikačně nejúspěšnějším na univerzitě s bohatým citačním ohlasem.

 

O Krok blíže k buněčné terapii

Tým: Vladimír Rotrekl, Livia Eiselleová, Hana Hříbková, Miriama Krutá, Kamil Matulka, Martin Pešl, Anton Salykin, Michaela Kunová, Petr Dvořák

Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Biologický ústav

Početný tým pod vedením Kamila Matulky se dlouhodobě věnuje problematice lidských embryonálních kmenových buněk. Problémy spojené s jejich kultivací, diferenciací a stabilitou, tedy s jejich budoucím využitím v klinické praxi, studují vědci z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity biologickými, biochemickými i genetickými přístupy. Studium biochemických drah vedoucích k sebeobnově a také k diferenciaci lidských embryonálních kmenových buněk umožnilo významně pozměnit kultivační podmínky tak, aby bylo možné tyto buňky pěstovat v laboratoři déle a s vyšší kvalitou. Studium drah a identifikace molekul vedoucích k diferenciaci posunula porozumění procesu tvorby nervových a zvýšila účinnost diferenciace do srdečních buněk. Konečně identifikace molekul spojených s destabilizací genomu vytyčila nový molekulární cíl, bez jehož ovlivnění by nebylo možné lidské embryonální buňky dlouhodobě pěstovat se stabilním karyotypem. Souhrn výsledků autorského týmu tak výrazně napomohl k přiblížení se klinického využití lidských embryonálních kmenových buněk v humánní medicíně i k pochopení dějů spojených s jejich kultivací a diferenciací.

 

Zobecněná teorie paprsků pro popis vlnových polí v horizontálně vrstevnatých prostředích

Tým: Martin Štumpf, Tomáš Kratochvíl

Instituce: Vysoké učení technické v Brně, Ústav radioelektroniky

Do letošního ročníku Ceny Wernera von Siemense přihlásil Michal Štumpf se svým kolegou Tomášem Kratochvílem práci pojednávající o zobecněné teorii paprsků pro popis vlnových polí v horizontálně vrstevnatých prostředích. Tato teorie se zabývá analytickým popisem pulsních vlnových polí v těchto prostředích a slibuje perspektivní aplikace v problémech šíření elektromagnetického pole, v návrzích moderních mikrovlnných a fotonických komponent komunikačních systémů či v geofyzikálním průzkumu. Michal Štumpf s kolegou ve své práci navazuje na tzv. Cagniard-DeHoop metodu a zkoumá její širší uplatnění v oblasti elektromagnetismu. Ve své práci autor popisuje konstrukci časově proměnného elektromagnetického pole v obecném N-vrstvém modelu. Tento výzkum představuje základ pro vývoj inovativních přístupů v modelování zejména elektromagnetického pole umožňující řešení komplexních problémů, které jsou mimo možnosti dnešní výpočetní techniky.

 

 

Nominace – Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace

Instituce: Masarykova univerzita, Ústav experimentální biologie

 

Moderní biotechnologie využívající enzymatickou aktivitu dehalogenas

Moderní enzymatické biotechnologie svým charakterem velmi dobře splňují kritéria důležitá k dosažení dlouhodobě udržitelného rozvoje lidské společnosti. Tyto technologie využívají přírodní biokatalyzátory (enzymy), které jsou produkovány z obnovitelného zdroje (biomasy), pracují v mírných podmínkách a běžné teplotě, tím výrazně snižují energetickou náročnost technologií i zátěž pro životní prostředí. Svou vysokou specifitou zvyšují efektivitu využití surovin a snižují produkci odpadů. Enzymy jsou přírodní bílkoviny, které nevykazují toxicitu a jsou po využití zcela a snadno rozloženy přírodními procesy. Výsledkem čtrnáctileté vývojové práce týmu Dr. Zbyňka Prokopa v Loschmidtových laboratořích Masarykovy univerzity jsou tři nové inovativní biotechnologie, které využívají aktivitu přírodních dehalogenujících enzymů k neutralizaci vysoce toxických bojových látek, monitorování toxických halogenovaných látek v životním prostředí nebo při syntéze opticky čistých látek pro chemický a farmaceutický průmysl. Nově vyvinuté technologie jsou chráněny mezinárodními patenty a komercializovány ve spolupráci s průmyslovými partnery Masarykovy univerzity. V roce 2013 byl zahájen projekt likvidace zásob bojové látky yperit v Libyi. Na začátku roku 2014 bude na trh uveden nový typ biosenzoru „EnviroPen“, využívající aktivitu dehalogenas k detekci toxických halogenovaných látek v životním prostředí.

 

Nominace – Nejlepší pedagogický pracovník

 

doc. Ing. Petr Heller, CSc.

Docent Ing. Petr Heller se významně zasloužil o rozvoj specializace v oboru Dopravní a manipulační technika na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni, kde působil od roku 2002, nejdříve jako externí pedagog, později už jako kmenový pracovník. Na univerzitě se věnuje výuce v oboru konstrukce kolejových vozidel. Nejvýznamnějším počinem doc. Petra Hellera je tvorba vysokoškolských skript z oboru kolejových vozidel, která tvoří základ výuky v oboru kolejových vozidel na ZČU a zároveň přinášejí nejnovější poznatky z oboru.

 

prof. RNDr . Alexander Meduna , CSc.

Profesor Alexander Meduna působí v Ústavu informačních systémů při Fakultě informačních technologií na VUT v Brně již od roku 1998, má téměř desetiletou praxi výuky na University of Missouri – Columbia v USA. Řadu měsíců také přednášel v Japonsku. Na Ústavu se věnuje převážně výzkumu formálních jazyků a jejich modelů, zejména automatů, gramatik a systémů, které jsou na nich založeny. Je autorem mnoha publikací, které byly vydány i v mezinárodních prestižních vydavatelstvích.

 

prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc., DEng. dr. hc., Senior member IEEE, FEng.

Bývalý rektor Západočeské univerzity profesor Zdeněk Vostracký působí na plzeňské univerzitě již od roku 1990. Kromě toho přednášel i na univerzitách v dalších třinácti zemích. Jeho hlavním oborem jsou sdružené úlohy – elektrické a teplotní pole, transsonické proudění a plazma. Jako pedagog je autorem mnoha publikací, které se zabývají převážně elektroenergetikou. Byl součástí mnoha výzkumných skupin a realizoval více jak 20 vědeckých projektů.

 

RNDr. Marta Valášková, DSc.

Doktorka Marta Valášková působí jako vedoucí oddělení technologie a struktury nanomateriálů při Centru nanotechnologií na VŠB v Ostravě. Je také členkou České jílové společnosti pro výzkum a využití jílů, Mezinárodní společnost pro studium jílů (AIPEA), České a slovenské krystalografické společnosti a Komise Geologické vědy pro obhajoby disertací DSc. Její práce týkající se jílových nosičů byly publikovány a prezentovány i v zahraničí a přinášejí významné nové poznatky v oblasti jílových minerálů a nankompozitů.

 

MUDr. Helena Ambrožová, PhD.

Doktorka Helena Ambrožová se ve své lékařské praxi věnuje převážně oboru dětských infekcí se zaměřením na střevní onemocnění. Témata z této oblasti přednáší studentům lékařských fakult i odborným posluchačům na nesčetných českých i mezinárodních kongresech. Zároveň je autorkou velkého počtu publikací o střevních a rotavirových infekcích u dětí, které vyšly v odborném tisku, je také autorkou či spoluautorkou několika skript a učebních textů pro české i zahraniční studenty medicíny. Jakou vyučující na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy získala několikrát ocenění Učitel roku. Vedle pedagogické činnosti na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy pracuje již od roku 1985 jako odborná asistentka na oddělení dětských průjmů Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce.

 

MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D.

Doktorka Zuzana Blechová působí již od roku 2001 jako pedagog na 1. Infekční klinice 2. LF Univerzity Karlovy, kde se specializuje na obor přenosných nemocí. Zaměřuje se na respirační infekce, neuroinfekce, očkování a infekční onemocnění u pacientů v dětském věku. Je spoluautorkou hned dvou grantů, které se týkají výzkumu některých infekčních onemocnění. V této oblasti je lékařka aktivní i ve své publikační činnosti. Publikované práce se zabývají převážně problematikou infekčních onemocnění dětského věku, antibiotické terapie, neuroinfekcí a invazivních pneumokokových infekcí. Podílí se také na postgraduálním vzdělávání lékařů a pravidelně přednáší na seminářích pro Lékařskou komoru. Během své působnosti na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy byla opakovaně oceněna titulem Učitel roku.

 

MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.

Doktorka Dita Smíšková působí jako odborný asistent na 1. infekční klinice 2. LF UK a v Nemocnici Na Bulovce. Její specializací jsou aseptické záněty CNS, zoonózy a vrozené infekce. Na tato témata je autorkou či spoluautorkou hned několika odborných publikací. Vydané články představují významné výzkumné výsledky a zároveň slouží jako edukační materiály pro postgraduální vzdělávání lékařů. Výsledky své práce prezentuje lékařka formou přednášek či posterů na českých i zahraničních kongresech. Je také spoluřešitelkou grantů „Klinicky manifestní příušnice v očkované populaci – genotypizace původce a sérologický profil pacienta“ a „Neuroinfekce přenášené klíšťaty“, zároveň se aktivně účastní pregraduálního i postgraduálního vzdělávání lékařů pod záštitou České lékařské komory.

 

doc. RNDr. Jan Černý, PhD.

Docent Jan Černý je akademickým pracovníkem katedry buněčné biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jako univerzitní pedagog se dlouhodobě věnuje středoškolským studentům, které se pomocí různých vzdělávacích aktivit, jako jsou vědecké olympiády, snaží podnítit ke studiu přírodních věd. Je velmi produktivním vědcem a publikoval již více jak 44 odborných článků, které jsou mohutně citovány. Je také spoluautorem článku, který byl publikován v časopise Nature, nejprestižnějším přírodovědeckém magazínu.

 

Ing. Radek Kalousek, PhD.

Doktor Radek Kalousek pracuje jako odborný asistent v Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT v Brně. Ve své vědecké činnosti se věnuje především fyzice povrchů, tenkých vrstev a nanostruktur. Tato témata také přednáší na univerzitě a publikuje v odborných vědeckých časopisech. Zároveň je členem několika řešitelských týmů – jeden z těchto projektů na téma Měření profilu povrchů pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil, kde je doktor Kalousek hlavním řešitelem, byl podpořen Grantovou agenturou ČR.

 

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR