Nanotechnologie pro společnost
21.10.2013
Výsledky vybraných projektů
Odborné i široké veřejnosti se zájmem o vědecký pokrok v oblasti nanotechnologií byl věnován seminář, jenž se konal v pondělí 21. 10. 2013 v sídle Akademie věd ČR v Praze. Prezentovány zde byly výsledky vybraných úspěšných projektů uskutečněných v rámci programu „Nanotechnologie pro společnost“. Celkem bylo řešeno 38 projektů a souhrnné výdaje na jejich realizaci dosáhly 1, 75 miliardy Kč. „Jde o symbolickou tečku za šest a půl roku trvajícím programem,“ uvedl místopředseda AV ČR RNDr. Jan Šafanda, který seminář moderoval. Podle něho program vytvořil řadu synergií a představoval dobře investované peníze.
Podpis dohody o spolupráci AV ČR s Pardubickým krajem
18.10.2013
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a hejtman Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický podepsali novou smlouvu o spolupráci. Slavnostní akt se konal v pátek 18. 10. 2013 v pražské Lannově vile v rámci společného semináře, na němž byly představeny výsledky již desetileté spolupráce AV ČR s Pardubickým krajem a Sdružením obcí Orlicko. Osm ústavů AV ČR, které se na těchto aktivitách podílejí, představilo výsledky řady projektů – od modelování úniku a transportu nebezpečných látek z průmyslových zdrojů pardubické aglomerace přes ekologické studie, otázky biodiverzity až po témata migrace obyvatel a studia zahraničních komunit v regionu.
Zásadní diskuse o NP Šumava v časopisu Živa
17.10.2013
Hlavním tématem právě vyšlého čísla 5 časopisu Živa (viz zde) je budoucnost největšího českého národního parku Šumava. Důvodem není jen 50leté výročí vyhlášení CHKO Šumava, z jejíchž nejcennějších partií později vzešel dnešní národní park, ale zejména diskuse, která se vede ohledně návrhu zákona o NP Šumava. Šumava spolu s německým národním parkem Bavorský les představuje nejrozsáhlejší lesní komplex střední Evropy, území, kde stále mohou probíhat přírodní procesy bez ovlivňování člověkem. Zdali to tak zůstane i v budoucnu, záleží mimo jiné na podobě zákona o NP Šumava. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Knihovna (jak) po výbuchu
17.10.2013
Výstava fotografií Zdeňka Tichého Knihovna (jak) po výbuchu byla slavnostně otevřena ve středu 17. 10. 2013 ve vstupním prostoru studovny Knihovny AV ČR (KNAV) v Praze na Národní třídě. Zachycuje stav KNAV bezprostředně po výbuchu plynu v Divadelní ulici dne 29. 4. 2013 a také postupné vyklízení a opravy, jež začaly ihned poté (viz zde). Exploze poškodila hlavní budovu Akademie věd ČR – nejvíce zdemolovala právě interiér studovny KNAV, která zde sídlí, a také přilehlé prostory Kanceláře AV ČR. Ředitel KNAV Ing. Martin Lhoták na vernisáži připomněl, že se odvezlo se přes 11 tun rozbitého skla, přesto se pohroma obešla bez vážnějších zranění.
Panelová diskuse v CERGE-EI ke studii Světové banky
10.10.2013
Jako součást představení nové studie Světové banky World Development Report 2014, nazvané Risk and Opportunity: Managing Risk for Development (Rizika a příležitosti: Řízení rizik pro ekonomický rozvoj), právě probíhá informační turné zástupců této instituce po evropských a asijských metropolích. Jednou ze zastávek bude prezentace v pražském CERGE-EI – ve společném výzkumném centru AV ČR a UK – v pondělí 21. října 2013 v 16.30 hodin. Návštěvníci panelu se dozvědí, proč je „risk management” důležitým nástrojem rozvoje a jak ho lze na mnoha úrovních zlepšovat. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Otevření nové archeologické základny v Mikulčicích
10.10.2013
Šest let po tragickém požáru archeologické základny v Mikulčicích otevírá brněnský Archeologický ústav Akademie věd ČR nové výzkumné pracoviště v Mikulčicích-Trapíkově, které je ve svém oboru nejmodernější v České republice. Základna splňuje všechny požadavky na špičkový interdisciplinární archeologický výzkum Mikulčic, Velké Moravy a středoevropského raného středověku. Slavnostně byla otevřena za účasti významných osobností vědeckého, kulturního a společenského života, včetně představitelů Akademie věd ČR, ve čtvrtek 10. října ve 14 hodin.
Objev Higgsova bosonu oceněn Nobelovou cenou
8.10.2013
Nobelovu cenu za fyziku letos získali Francois Englert a Peter Higgs za teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a jenž byl nedávno potvrzen objevem předpovídané fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači LHC v CERN. Objev Higgsova bosonu umožnil doplnění posledního chybějícího článku do tzv. standardního modelu mikrosvěta. Experiment ATLAS sdružuje přes 3000 fyziků z celého světa, mezi nimiž nechybí ani experti z Fyzikálního ústavu AV ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
České firmy se o výsledky bádání akademiků nezajímají
8.10.2013
Rozhovor předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše pro Hospodářské noviny
Vláda Jiřího Rusnoka se rozhodla, že vědci dostanou příští rok ze státního rozpočtu o 1,3 miliardy méně, než jim slibovala vláda Petra Nečase. Podle Rusnoka totiž například Akademie věd nakládá s penězi neefektivně a dostatečně nevydělává na spolupráci s průmyslem. Šéf akademiků Jiří Drahoš se ale ve velkém rozhovoru pro HN ohrazuje proti tomu, že chyba je pouze na straně vědců. České firmy mají podle něj o spolupráci s Akademií věd zájem, pouze pokud jim na to přispívá stát.
BIOCEV: Slavnostní poklepání na základní kámen
7.10.2013
Za přítomnosti předsedy vlády ČR Jiřího Rusnoka proběhlo v pondělí 7. října 2013 slavnostní poklepání na základní kámen centra BIOCEV – společného projektu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Oficiálně tak započala výstavba tohoto unikátního vědeckého pracoviště ve Vestci. Bezmála 25 500 m2 nových laboratoří a dalších pracovních prostor pojme v budoucnu na 600 zaměstnanců. BIOCEV letos v říjnu rovněž slaví rok od zahájení prvního výzkumného programu Funkční genomika, zbývající výzkumné programy byly postupně zahájeny v průběhu letošního léta. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Prohlášení předsednictva Vědecké rady AV ČR k interview premiéra Rusnoka v HN
7.10.2013
Předsednictvo Vědecké rady Akademie věd ČR zásadně odmítá závěry premiéra v demisi a současně i předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ing. J. Rusnoka, prezentované široké veřejnosti v interview pro Hospodářské noviny (2. října t. r.). Tyto závěry nepodloženě zpochybňují nejen zákonnou roli veřejných výzkumných institucí sdružených v Akademii věd ČR (Zákon č. 341/2005 Sb.), ale samotnou podstatu základního výzkumu a jeho významu pro společnost. Současně v očích veřejnosti anulují hodnotu tisíců vědeckých studií a desítek odborných knih, jimiž Akademie věd každoročně přispívá k rozvoji poznání na domácí i světové úrovni.
