Nominace – Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Úloha molekulárních tunelů a brán v mechanismu enzymů
Tým: Jiří Damborský, Zbyněk Prokop
Instituce: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie
Pochopení fungování biologických katalyzátorů patří mezi důležité milníky biologického a
biochemického výzkumu. Enzymy urychlují chemické reakce v buňkách a jsou nezbytné pro fungování
každého živého organismu. Výsledkem patnáctiletého výzkumu Loschmidtových laboratoří Masarykovy
univerzity je popis specifických struktur – molekulárních tunelů a brán – nezbytných pro řízení
vstupu malých molekul do proteinů. V sérii několika desítek publikací a jedné kapitoly v knize tým
Jiřího Damborského ukázal, že molekulární tunely a brány jsou dynamické struktury, které hrají
důležitou v regulaci transportu molekul ligandů a solventu do aktivních míst proteinů. Praktickými
výstupy projektu jsou softwarové nástroje CAVER, HOTSPOT WIZZARD a PREDICTSNP, využitelné k designu
biokatalyzátorů pro biomedicínské, farmaceutické a environmentální aplikace; a nové biotechnologie
využívající upravené biokatalyzátory.
Vývoj nových metod pro lipidomickou charakterizaci biologických vzorků
Tým: Michal Holčapek, Miroslav Lísa, Eva Cífková, Hana Dvořáková
Instituce: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické
chemie
Do soutěže o Cenu Wernera von Siemense přihlásila skupina pod vedením pana Michala Holčapka
soubor celkem 13 prací, publikovaných v letech 2009–2013. Skupina vědců vypracovala celou řadu
nových analytických metod pro detailní charakterizaci lipidů s využitím spojení kapalinové
chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Hlavním využitím těchto metod je analýza vzorků tělních
tekutin (krev, moč), tkání (nádor vs. zdravá tkáň) při hledání biomarkerů pro závažné nemoci jako
např. vybrané druhy rakoviny (plíce, ledviny, prostata a slinivky břišní) nebo kardiovaskulární
onemocnění. Práce publikované týmem v předních mezinárodních časopisech oboru mají velký citační
ohlas. Kromě publikování přednáší skupina v čele s panem Holčapkem o tomto tématu i na
mezinárodních konferencích, kde sklízí ceny za nejlepší přednášky. Skupina se může pochlubit i
úspěšným uspořádáním 3
rd European Lipidomic Meeting, který se konal v letošním roce v Pardubicích za účasti
předních odborníků z celého světa.
Experimentální demonstrace světelného „vlečného“ svazku a jeho využití k transportu,
třídění a samouspořádávání mikroobjektů a mikrostruktur
Tým: Pavel Zemánek, Tomáš Čižmár, Alexandr Jonáš, Oto Brzobohatý, Petr Jákl, Martin Šiler,
Vítězslav Karásek, Lukáš Chvátal, Ilona Müllerová
Instituce: Akademie věd ČR, Ústav přístrojové techniky
Fascinující technologie, dosud známá snad jen ze sci-fi filmů, právně s ní se do soutěže o
Cenu Wernera von Siemense přihlásil profesor Pavel Zemánek se svým týmem. Jedná se o princip
tažného (vlečného) paprsku, který umí rozpohybovat objekty do různých směrů. Existenci vlečného
paprsku experimentálně potvrdil právě vědecký tým z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který prof.
Pavel Zemánek vede. Na problematice silových účinků světla pracuje autorský tým už od roku 1995.
Své teoretické závěry si skupina vědců experimentálně potvrzuje na zařízeních, která si i sama
staví z modulárních komponent. Mezi další pozoruhodná zjištění, která vyšla během experimentů
najevo, patří i fakt, že mikročástice mají tendenci se shlukovat do struktur, které pak na paprsek
reagují rozdílně. Velkým úspěchem vědců je i nedávné uveřejnění studie o pozoruhodných výsledcích
jejich zkoumání v renomovaném časopisu Nature Photonics.
Nový přístup k diagnostice a transportu léčiv pro civilizační nemoci
Tým: Vladimír Král, Tomáš Bříza, Zdeněk Kejík, Kamil Záruba, Robert Kaplánek, Jakub Rak
Instituce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Tým VŠCHT v čele s Vladimírem Králem se věnuje metodám diagnostiky a transportu léčiv již
několik let. Projekt, který skupina do soutěže Wernera von Siemense přihlásila, má za cíl popsat
řízené a směrované uvolňování léčiv, jež by výrazně zvýšilo komfort pacienta při dané léčebné
terapii.
Moderní způsob terapie vede k aplikaci kombinace několika léčebných přístupů, tento postup,
jak se stále více ukazuje, vede k výrazně lepším terapeutickým efektům. Cílem práce Vladimíra Krále
a kolektivu bylo tuto teorii podpořit. Během svého výzkumu použili v rámci terapie vedle klasické
chemoterapie kombinaci fotodynamické terapie a hypertermie, tím ukázali na nové budoucí směry
aplikací, které umožní nejenom efektivnější léčbu, ale také větší komfort pacienta při použití
orální lékové formy.
Výsledky tohoto základního výzkumu mají velký potenciál pro použití v klinické praxi, lze je
ale i použít pro řadu již schválených léčiv, protože doba ověřování pro takovou lékovou formu a
její kombinaci je podstatně kratší a také levnější než vývoj nového léčiva.
Kvantové operace pro bezpečnou komunikaci
Tým: Radim Filip, Petr Marek, Vladyslav Usenko
Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta
Jak zabezpečit informaci přenášenou světlem? Na nové teorii využívající k ochraně informace
kvantovou fyziku pracuje Radim Filip a jeho kolegové z Univerzity Palackého v Olomouci. Díky tomu,
že každý únik informace přenášené světlem v moderních optických komunikačních sítích je vždy
doprovázen zvýšeným kvantovým šumem světla, který může být detekován, je možné informaci ochránit.
Bezpečnost je tady garantována zákony kvantové fyziky a přenášena světlem ve formě nevšedních
kvantových korelací.
Tým vědců řeší výzkum aplikací kvantových vlastností světla v optických komunikacích již 7
let. Spolupracují na něm s předními světovými týmy v Německu, Dánsku a Japonsku. Hlavním výsledkem
autorské skupiny jsou tři klíčové kroky k bezpečné komunikaci, které byly publikovány v prestižních
časopisech (dvakrát Nature Physics and Nature Communication).
Během posledních let vědci postupně navrhli a spolu s kolegy v zahraničí experimentálně
vyzkoušeli vlastní tři kroky k bezpečné komunikaci: novou kvantovou destilaci rapidně zvyšující
bezpečnost komunikace, nový kvantový nízkošumový zesilovač pro optické komunikace a na závěr také
samotnou velmi robustní a bezpečnou komunikaci s kvantově korelovanými stavy.
Vzhledem k masivnímu a velmi dynamickému výzkumu v této oblasti kvantové fyziky a kvantových
technologií je velmi pravděpodobné, že bezpečná kvantová komunikace bude běžně používaná již v
příští dekádě.
Zařízení pro dopravu vodných elektrolytů v mikro- a nanofluidních systémech pomocí vkládaných
elektrických polí
Tým: Michal Přibyl, Dalimil Šnita, Jiří Hrdlička, Petr Červenka
Instituce: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská
Projekt „Zařízení pro dopravu vodných elektrolytů v mikro- a nanofluidních systémech pomocí
vkládaných elektrických polí“, který skupina vědců pod vedením Michala Přibyla přihlásila do
šestnáctého ročníku Ceny Wernera von Siemense, je zaměřen na hledání nových cest pro dopravu a
cílené adresování vodných elektrolytů v mikrofluidních a mikroporézních systémech, například v
diagnostických čipech nebo iontovýměnných membránách. Problematikou se Michal Přibyl a kolektiv
zabývají na VŠCHT již více než sedm let a dosáhli celé řady významných výsledků. Během těchto let
byl vysvětlen experimentální průběh polarizačních křivek iontovýměnných membrán s různou velikostí
pórů. Na základě experimentální a teoretické analýzy povrchů se vědcům podařilo objasnit
mechanismus, který vede ke kvalitativním změnám elektrokinetických charakteristik polymerních
materiálů po sorpci proteinů. Při výzkumu byly nalezeny režimy elektroosmotických mikročerpadel
řízených střídavými elektrickými poli, které vedou k dosažení vysoké rychlosti čerpání při vysoké
účinnosti a možnosti překonávání velmi vysokých tlakových ztrát.
V průběhu řešení projektu musel tým vyvinout zcela nové výrobní postupy pro přípravu
experimentálních mikrofluidních čipů a vypořádat se s numerickými obtížemi danými existencí velmi
tenkých elektrických dvojvrstev u rozhraní pevná fáze-elektrolyt.
Feromagnetické a feroelektrické uspořádání indukované mechanickým napětím
Tým: Stanislav Kamba, Veronica Goian, Dmitry Nuzhnyy
Instituce: Akademie věd ČR, Fyzikální ústav
Revoluci v ukládání dat na počítačové pevné disky by mohl přinést výzkum magnetoelektrické
vazby v multiferoických (magnetických a feroelektrických) materiálech, se kterým se do soutěže
Wernera von Siemense přihlásil Stanislav Kamba se svým týmem. Jedná se o velmi zajímavý fyzikální
problém, za kterým se skrývá i velký aplikační potenciál, protože v multiferoických pamětech by šlo
magnetizaci jednoduše řídit elektrickým polem. Dnes se v počítačových pevných discích složitě
využívá magnetické pole, kvůli němuž se disky musejí otáčet, zápis je pomalý a mechanické nárazy
mohou disk snadno zničit.
Problematiku studuje skupina již šest let a využívá k tomu buď keramické materiály, které si
sami připravují, nebo velmi tenké vrstvy, které pro ně připravují na Cornellově univerzitě. Vzorky
jsou slabě vodivé a zároveň jejich vrstvy musejí být navíc velmi tenké (10–50 nm), aby mechanické
napětí nezrelaxovalo. To komplikuje veškerá měření. Skupina ve Fyzikálním ústavu AV ČR dokáže jako
jedna z mála měřit tenké vrstvy při velmi vysokých frekvencích v mikrovlnné či terahertzové
oblasti, kde už nežádoucí vodivost hraje malou roli, a díky tomu byli vědci schopni prokázat
feroelektrické fázové přechody. Nedávno vyšel českým výzkumníkům spolu s americkými kolegy další
článek v časopise Nature, v němž prezentovali objev nového materiálu s dosud nepozorovanými
mikrovlnnými vlastnostmi, které by umožnily konstrukci nových mikrovlnných filtrů a rezonátorů
(např. do mobilů). Ty budou mít lepší ladění elektrickým polem a navíc řádově nižší ztráty (tj.
spotřebují méně energie) než dosud používané materiály.
Funkční, genetické a epigenetické aspekty bázové a nukleotidové excizní reparace u
kolorektálního karcinomu
Tým: Jana Slyšková, Eva Syková, Vlasta Korenková, Andrew richard Collins, Pavel Procházka,
Ludmila Vodičková, Jiří Švec, Ludmila Lipská, Miroslav Levý, Michaela Schneiderová, Václav Liška,
Luboš Holubec, Rajiv Kumar, Pavel Souček, Alessio, Pavel Vodička
Instituce: Akademie věd ČR, Ústav experimentální medicíny
Výsledky výzkumu Jany Slyškové a jejího týmu i výsledky jiných skupin ukazují, že rutinně
používané DNA nebo mRNA analýzy neinformují o skutečné aktivitě (fenotypu) drah specializovaných k
opravě poškození DNA. Právě tým vědců z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR vyvíjí testy
pro jejich funkční stanovení. V projektu, se kterým se do soutěže Wernera von Siemense Jana
Slyšková přihlásila, se týmu poprvé podařilo stanovit funkce dvou DNA opravných drah, a to přímo ve
střevní nádorové a okolní zdravé tkáni. Projekt přinesl hned několik významných poznatků, vyplývá z
něj, že kolorektální karcinomy si udržují fyziologickou hladinu DNA oprav, která se pravděpodobně
bude podílet na individuální citlivosti k cytostatické léčbě. Výzkum také ukázal, že reparační
aktivitu nádorové tkáně nelze stanovit z jiné zástupné tkáně, např. z krve, a vyšetření
samotného nádoru je nevyhnutné. Podle výzkumníků jsou funkční testy nejblíže skutečnému fenotypu
buněčných procesů a nejsou zastupitelné jinými „down-stream“ markery. Skupina vědců také během
zkoumání vyvinula citlivou a spolehlivou metodu pro stanovení reparační aktivity dvou drah v lidské
solidní tkáni.
Podmínky vstupu nanočástic do rakovinných buněk
Tým: Robert Vácha, Francisco Javier Martínez-Veracoechea, Daan Frenkel, Jaroslav Koča
Instituce: Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta
Mnoho výzkumů poslední doby se zabývá tím, jak nanočástice procházejí přes stěny buněk. Právě
zjištění, jak proces absorpce funguje, by mohlo přinést zásadní průlom do studia nanomedicíny.
Projekt Roberta Váchy a jeho kolegů, se kterým se přihlásili do soutěže Wernera von Siemense, se
zabývá počítačovým modelováním vstupu nanočástic a virových kapsid do buněk. Tým vědců během svého
výzkumu objevil zásadní nové informace o efektivitě tvaru a chemického složení, které mohou být
využity právě v nanomedicíně a toxicitě nanočástic. Na projektu pracovali od roku 2010 a výsledky
byly během této doby publikovány hned ve dvou publikacích velice prestižních zahraničních
časopisů.
Regulované formální modely v informatice
Tým: Alexandr Meduna, Petr Zemek, Jaroslav Vendulka
Instituce: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií
Nové počítačové jazyky nevznikají nahodile, při jejich vývoji se musí aplikovat celá řada
pravidel. K tomu slouží gramatické systémy, které tato pravidla definují. Alexandr Meduna se svým
týmem zkoumají mechanismy vzniku počítačových jazyků a hledají metody jak jejich vývoj zdokonalit.
Do Ceny Wernera von Siemense se přihlásili se svým výzkumem regulovaných formálních modelů. Jádro
výsledku spočívá v zavedení nových konceptů regulovaných formálních modelů v informatice se
zaměřením na modely pro jazyky, např. automaty a gramatiky. Autorský tým demonstroval, že takto
regulované modely jsou překvapivě silnější než jejich klasické neregulované verze. Nadto lze řídit
zpracování informace založené na těchto regulovaných modelech deterministicky, na rozdíl od modelů
postrádajících regulaci. Proto jsou tyto regulované modely vhodné pro aplikace v mnoha oblastech
moderní informatiky, např. v bioinformatice či výpočetní lingvistice. O aktuálnosti, významu,
přínosu a užití poznatků dosažených autorským týmem na toto téma svědčí desítky publikací
prezentovaných během posledních třech let.
Směsi polymerů a nanokompozity
Tým: Petr Svoboda, Berenika Hausnerová
Instituce: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická
Výzkum vědeckého týmu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně navazuje na práci výzkumných
pracovníků v Japonsku ve firmě TOYOTA. Těm se podařilo velmi zlepšit mechanické vlastnosti
polyamidu přídavkem velmi malého množství organicky upraveného jílu. K dosažení velkého zlepšení
mechanických vlastností při přídavku velmi malého množství plniva bylo nutno oddělit jednotlivé
vrstvičky jílu o tloušťce přibližně 1nm, to se povedlo díky tzv. „exfoliaci“. Jelikož je polyamid
polární a jíl taktéž, exfoliace byla poměrně snadná. Tento nanokompozit byl již použit v
automobilovém průmyslu. Mnohem složitější situace nastává při míchání nepolárního polymeru
(polypropylen-PP) s jílem. V tomto případě se do hry zapojuje tzv. „kompatibilizér“, který pomůže s
exfoliací jílu. Petr Svoboda spolu s kolegyní Berenikou Hausnerovou zkoušeli nízkomolekulární
polypropylen modifikovaný anhydridem kyseliny maleinové (PPMA), který sice způsobil exfoliaci, ale
konečné vlastnosti nanokompozitu (rázová houževnatost) byly horší. Postupně však zvyšovali molární
hmotnost PPMA, dokud nedocílili zlepšení všech mechanických vlastností včetně rázové
houževnatosti.
Studium extrémních stavů hmoty na urychlovači RHIC
Tým: Michal Šumbera, Jana Bielčíková, Jaroslav Bielčík, Petr Chaloupka, David Tlustý, Robert
Vertesi
Instituce: Akademie věd ČR, Ústav jaderné fyziky
Studium vlastností jaderné hmoty v extrémních podmínkách, tedy při extrémních teplotách a
hustotách, patří v současnosti k jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí moderní vědy.
Umožňuje nám totiž pochopit, jaké vlastnosti měla hmota několik mikrosekund po Velkém třesku, ale i
to, jak z mikroskopických zákonů určujících chování elementárních částic vznikají kolektivní jevy a
makroskopické vlastnosti soustav s mnoha stupni volnosti. Experimentální studium je prováděno
pomocí analýzy srážek ultrarelativistických jader urychlených na 99,99 % rychlosti světla. To se
děje ve specializovaných ústavech jakými jsou Brookhavenská Národní Laboratoř ve státě New York
nebo v Evropském středisku jaderného výzkumu v Ženevě ve Švýcarsku. Český tým pod vedením Michala
Šumbery se účastní experimentu STAR již od roku 2000, tedy od momentu spuštění urychlovače RHIC. Za
tu dobu a za spoluautorství vědců a doktorandů z ÚJF AV ČR publikoval experiment STAR celkem 152
článků, které byly již více než 16 000 krát citovány.
Výzkum inteligentních kapalin
Tým: Vladimír Pavlínek, Martin Stěnička, Michal Sedlačík, Petra Peer, Miroslav Mrlík
Instituce: Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Oblast elektroreologie, která se zabývá řízením tekutosti suspenzí vlivem elektrického pole,
neměla v České republice snadné začátky. Originální obor získával ze začátku podporu pouze díky
konzultacím a stážím na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Od roku 2002 začala být budována
výzkumná skupina již v rámci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která zahrnovala studenty
magisterského i doktorského studia. Výzkum, se kterým se tým v čele s Vladimírem Pavlínkem
přihlásil do soutěže Wernera von Siemense, se systematicky zabývá přípravou materiálů pro vývoj
inteligentních tekutin nazývaných elektroreologické a magnetoreologické. Pro tyto tekutiny je
charakteristická řiditelnost jejich viskozity prostřednictvím účinků vnějšího elektrického nebo
magnetického pole. V přítomnosti pole se viskozita tekutin zvyšuje (až k jejich ztuhnutí), vypnutím
polí se viskozita vrací do své původní hodnoty. Jedná se o suspenze elektricky polarizovatelných
částic v elektricky nevodivém kapalném prostředí v případě elektroreologických tekutin a magneticky
polarizovatelných částic v kapalném prostředí v případě magnetoreologických tekutin. Potenciál obou
typů tekutin spočívá v jejich využití v aplikacích, kde se přenáší krouticí moment (např.
odstředivé spojky), nebo kde proměnná viskozita ovlivňuje tuhost systémů (např. adaptabilní tlumiče
vibrací). V současnosti patří výzkumná skupina k publikačně nejúspěšnějším na univerzitě s bohatým
citačním ohlasem.
O Krok blíže k buněčné terapii
Tým: Vladimír Rotrekl, Livia Eiselleová, Hana Hříbková, Miriama Krutá, Kamil Matulka, Martin
Pešl, Anton Salykin, Michaela Kunová, Petr Dvořák
Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Biologický ústav
Početný tým pod vedením Kamila Matulky se dlouhodobě věnuje problematice lidských
embryonálních kmenových buněk. Problémy spojené s jejich kultivací, diferenciací a stabilitou, tedy
s jejich budoucím využitím v klinické praxi, studují vědci z Biologického ústavu Lékařské fakulty
Masarykovy univerzity biologickými, biochemickými i genetickými přístupy. Studium biochemických
drah vedoucích k sebeobnově a také k diferenciaci lidských embryonálních kmenových buněk umožnilo
významně pozměnit kultivační podmínky tak, aby bylo možné tyto buňky pěstovat v laboratoři déle a s
vyšší kvalitou. Studium drah a identifikace molekul vedoucích k diferenciaci posunula porozumění
procesu tvorby nervových a zvýšila účinnost diferenciace do srdečních buněk. Konečně identifikace
molekul spojených s destabilizací genomu vytyčila nový molekulární cíl, bez jehož ovlivnění by
nebylo možné lidské embryonální buňky dlouhodobě pěstovat se stabilním karyotypem. Souhrn výsledků
autorského týmu tak výrazně napomohl k přiblížení se klinického využití lidských embryonálních
kmenových buněk v humánní medicíně i k pochopení dějů spojených s jejich kultivací a
diferenciací.
Zobecněná teorie paprsků pro popis vlnových polí v horizontálně vrstevnatých prostředích
Tým: Martin Štumpf, Tomáš Kratochvíl
Instituce: Vysoké učení technické v Brně, Ústav radioelektroniky
Do letošního ročníku Ceny Wernera von Siemense přihlásil Michal Štumpf se svým kolegou Tomášem
Kratochvílem práci pojednávající o zobecněné teorii paprsků pro popis vlnových polí v horizontálně
vrstevnatých prostředích. Tato teorie se zabývá analytickým popisem pulsních vlnových polí v těchto
prostředích a slibuje perspektivní aplikace v problémech šíření elektromagnetického pole, v
návrzích moderních mikrovlnných a fotonických komponent komunikačních systémů či v geofyzikálním
průzkumu. Michal Štumpf s kolegou ve své práci navazuje na tzv. Cagniard-DeHoop metodu a zkoumá
její širší uplatnění v oblasti elektromagnetismu. Ve své práci autor popisuje konstrukci časově
proměnného elektromagnetického pole v obecném N-vrstvém modelu. Tento výzkum představuje základ pro
vývoj inovativních přístupů v modelování zejména elektromagnetického pole umožňující řešení
komplexních problémů, které jsou mimo možnosti dnešní výpočetní techniky.
Nominace – Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace
Instituce: Masarykova univerzita, Ústav experimentální biologie
Moderní biotechnologie využívající enzymatickou aktivitu dehalogenas
Moderní enzymatické biotechnologie svým charakterem velmi dobře splňují kritéria důležitá k
dosažení dlouhodobě udržitelného rozvoje lidské společnosti. Tyto technologie využívají přírodní
biokatalyzátory (enzymy), které jsou produkovány z obnovitelného zdroje (biomasy), pracují
v mírných podmínkách a běžné teplotě, tím výrazně snižují energetickou náročnost technologií i
zátěž pro životní prostředí. Svou vysokou specifitou zvyšují efektivitu využití surovin a snižují
produkci odpadů. Enzymy jsou přírodní bílkoviny, které nevykazují toxicitu a jsou po využití zcela
a snadno rozloženy přírodními procesy. Výsledkem čtrnáctileté vývojové práce týmu Dr. Zbyňka
Prokopa v Loschmidtových laboratořích Masarykovy univerzity jsou tři nové inovativní
biotechnologie, které využívají aktivitu přírodních dehalogenujících enzymů k neutralizaci
vysoce toxických bojových látek, monitorování toxických halogenovaných látek v životním prostředí
nebo při syntéze opticky čistých látek pro chemický a farmaceutický průmysl. Nově vyvinuté
technologie jsou chráněny mezinárodními patenty a komercializovány ve spolupráci
s průmyslovými partnery Masarykovy univerzity. V roce 2013 byl zahájen projekt likvidace
zásob bojové látky yperit v Libyi. Na začátku roku 2014 bude na trh uveden nový typ biosenzoru
„EnviroPen“, využívající aktivitu dehalogenas k detekci toxických halogenovaných látek
v životním prostředí.
Nominace – Nejlepší pedagogický pracovník
doc. Ing. Petr Heller, CSc.
Docent Ing. Petr Heller se významně zasloužil o rozvoj specializace v oboru Dopravní a
manipulační technika na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni, kde působil od roku
2002, nejdříve jako externí pedagog, později už jako kmenový pracovník. Na univerzitě se věnuje
výuce v oboru konstrukce kolejových vozidel. Nejvýznamnějším počinem doc. Petra Hellera je tvorba
vysokoškolských skript z oboru kolejových vozidel, která tvoří základ výuky v oboru kolejových
vozidel na ZČU a zároveň přinášejí nejnovější poznatky z oboru.
prof. RNDr
.
Alexander Meduna
,
CSc.
Profesor Alexander Meduna působí v Ústavu informačních systémů při Fakultě informačních
technologií na VUT v Brně již od roku 1998, má téměř desetiletou praxi výuky na University of
Missouri – Columbia v USA. Řadu měsíců také přednášel v Japonsku. Na Ústavu se věnuje převážně
výzkumu formálních jazyků a jejich modelů, zejména automatů, gramatik a systémů, které jsou na nich
založeny. Je autorem mnoha publikací, které byly vydány i v mezinárodních prestižních
vydavatelstvích.
prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc., DEng. dr. hc., Senior member IEEE, FEng.
Bývalý rektor Západočeské univerzity profesor Zdeněk Vostracký působí na plzeňské univerzitě
již od roku 1990. Kromě toho přednášel i na univerzitách v dalších třinácti zemích. Jeho
hlavním oborem jsou sdružené úlohy – elektrické a teplotní pole, transsonické proudění a plazma.
Jako pedagog je autorem mnoha publikací, které se zabývají převážně elektroenergetikou. Byl
součástí mnoha výzkumných skupin a realizoval více jak 20 vědeckých projektů.
RNDr. Marta Valášková, DSc.
Doktorka Marta Valášková působí jako vedoucí oddělení technologie a struktury nanomateriálů
při Centru nanotechnologií na VŠB v Ostravě. Je také členkou České jílové společnosti pro
výzkum a využití jílů, Mezinárodní společnost pro studium jílů (AIPEA), České a slovenské
krystalografické společnosti a Komise Geologické vědy pro obhajoby disertací DSc. Její práce
týkající se jílových nosičů byly publikovány a prezentovány i v zahraničí a přinášejí významné
nové poznatky v oblasti jílových minerálů a nankompozitů.
MUDr. Helena Ambrožová, PhD.
Doktorka Helena Ambrožová se ve své lékařské praxi věnuje převážně oboru dětských infekcí se zaměřením na střevní onemocnění. Témata z této oblasti
přednáší studentům lékařských fakult i odborným posluchačům na nesčetných českých i mezinárodních
kongresech. Zároveň je autorkou velkého počtu publikací o střevních a rotavirových infekcích u
dětí, které vyšly v odborném tisku, je také autorkou či spoluautorkou několika skript a
učebních textů pro české i zahraniční studenty medicíny. Jakou vyučující na 2. Lékařské fakultě
Univerzity Karlovy získala několikrát ocenění Učitel roku. Vedle pedagogické činnosti na Fakultě
dětského lékařství Univerzity Karlovy pracuje již od roku 1985 jako odborná asistentka na oddělení
dětských průjmů Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce.
MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D.
Doktorka Zuzana Blechová působí již od roku 2001 jako pedagog na 1. Infekční klinice 2. LF
Univerzity Karlovy, kde se specializuje na obor přenosných nemocí. Zaměřuje se na respirační
infekce, neuroinfekce, očkování a infekční onemocnění u pacientů v dětském věku. Je
spoluautorkou hned dvou grantů, které se týkají výzkumu některých infekčních onemocnění.
V této oblasti je lékařka aktivní i ve své publikační činnosti. Publikované práce se zabývají
převážně problematikou infekčních onemocnění dětského věku, antibiotické terapie, neuroinfekcí a
invazivních pneumokokových infekcí. Podílí se také na postgraduálním vzdělávání lékařů a pravidelně
přednáší na seminářích pro Lékařskou komoru. Během své působnosti na 2. Lékařské fakultě Univerzity
Karlovy byla opakovaně oceněna titulem Učitel roku.
MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.
Doktorka Dita Smíšková působí jako odborný asistent na 1. infekční klinice 2. LF UK a v
Nemocnici Na Bulovce. Její specializací jsou aseptické záněty CNS, zoonózy a vrozené infekce. Na
tato témata je autorkou či spoluautorkou hned několika odborných publikací. Vydané články
představují významné výzkumné výsledky a zároveň slouží jako edukační materiály pro postgraduální
vzdělávání lékařů. Výsledky své práce prezentuje lékařka formou přednášek či posterů na českých i
zahraničních kongresech. Je také spoluřešitelkou grantů „Klinicky manifestní příušnice v očkované
populaci – genotypizace původce a sérologický profil pacienta“ a „Neuroinfekce přenášené klíšťaty“,
zároveň se aktivně účastní pregraduálního i postgraduálního vzdělávání lékařů pod záštitou České
lékařské komory.
doc. RNDr. Jan Černý, PhD.
Docent Jan Černý je akademickým pracovníkem katedry buněčné biologie na Přírodovědecké fakultě
Univerzity Karlovy. Jako univerzitní pedagog se dlouhodobě věnuje středoškolským studentům, které
se pomocí různých vzdělávacích aktivit, jako jsou vědecké olympiády, snaží podnítit ke studiu
přírodních věd. Je velmi produktivním vědcem a publikoval již více jak 44 odborných článků, které
jsou mohutně citovány. Je také spoluautorem článku, který byl publikován v časopise Nature,
nejprestižnějším přírodovědeckém magazínu.
Ing. Radek Kalousek, PhD.
Doktor Radek Kalousek pracuje jako odborný asistent v Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT
v Brně. Ve své vědecké činnosti se věnuje především fyzice povrchů, tenkých vrstev a
nanostruktur. Tato témata také přednáší na univerzitě a publikuje v odborných vědeckých
časopisech. Zároveň je členem několika řešitelských týmů – jeden z těchto projektů na téma
Měření profilu povrchů pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil, kde je doktor Kalousek
hlavním řešitelem, byl podpořen Grantovou agenturou ČR.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR