- Vedoucí oddělení
- Libor Macůrek
- libor.macurek@img.cas.cz
Základními stavebními kameny organismů jsou buňky. Vzhledem k omezené životnosti jednotlivých buněk závisí přežití organismu na buněčném dělení, při kterém vždy z jedné mateřské buňky vznikají dvě dceřiné. Během buněčného dělení dochází nejprve ke zdvojení genetické informace (uložené v molekulách DNA) a následně k prostorovému rozdělení obou kopií do nově vznikajících dceřiných buněk. Rychlost a přesnost buněčného dělení je řízena řadou vzájemně propojených signálních drah, které umožňují vzniknout pouze takovému množství buněk, jaké je v daném okamžiku potřeba. Působením vnějších vlivů (např. ionizující záření, UV-C záření) nebo hromaděním chyb při replikaci DNA dochází ke vzniku nežádoucích mutací, které mohou vést ke změně genetické informace. Pokud tyto mutace způsobí aktivaci onkogenů nebo poškodí geny bránících rozvoji nádorů (tzv. tumor supresory) dochází k nekontrolovanému dělení buněk, které je podstatou nádorového bujení.
V naší nově založené skupině se zabýváme studiem molekulárních mechanismů řídících progresi buněčným cyklem ve zdravých i nádorových buňkách. Konkrétně studujeme signální dráhy, které regulují buněčnou odpověď na poškození DNA (tzv. DNA damage response, DDR) a které dočasně zastavují buněčné dělení dokud nedojde k úplné opravě těchto poruch (tzv. checkpoint). Zaměřujeme se především na studium protein kináz (např. ATM, Chk1) a fosfatáz (např. PPM1D/Wip1), které prostřednictvím fosforylace a defosforylace substrátových proteinů kontrolují aktivitu zmíněných signálních drah. V nádorových buňkách často dochází k poruchám některých komponent DDR signální dráhy, což může ovlivnit jejich vnímavost k léčbě (chemoterapii nebo radioterapii). Jedním z našich cílů je pochopení rozdílů ve funkci DDR dráhy mezi zdravými a nádorovými buňkami a případné využití těchto odlišností v léčbě nádorů.
