- Vedoucí oddělení
- Milan Reiniš
- milan.reinis@img.cas.cz
Růst nádorů, zvláště virového původu, je spojen se vznikem protinádorové imunitní odpovědi. Tato imunita však nebývá dostatečně silná, aby zabránila růstu nádorů. To je dáno mnoha faktory. Imunitní systém nedostává při interakci s rostoucími nádory všechny potřebné aktivační signály, aby došlo k efektivní protinádorové imunitní odpovědi a také nádorové buňky nejsou rozpoznávány jako skutečně „cizí“. Dalším problémem je, že nádorové buňky jsou geneticky velmi nestálé a tak není divu, že pod tlakem imunitní odpovědi jsou selektovány takové varianty, které jí uniknou. V neposlední řadě přítomnost nádoru vede k aktivnímu potlačení imunitní odpovědi. K tomu jsou využity kontrolní mechanismy, které normálně organismus chrání před nekontrolovanými imunitními odpověďmi.
Možnosti využití imunoterapie nádorových onemocnění nebo vakcinace proti nádorům jsou intenzivně studovány a navzdory úspěchům při léčbě experimentálních nádorů na zvířecích modelech, nejsou výsledky klinických studií zatím příliš přesvědčivé a úspěchů se dosahuje pouze u malého procenta pacientů. Proto je nutný další základní výzkum v této oblasti , aby bylo možno lépe porozumět dějům, které ovlivňují vznik a účinnost imunitní odpovědi proti nádorům a nových poznatků využít při přípravě vakcín a optimalizaci imunoterapeutických postupů.
V naší laboratoři se zabýváme základním výzkumem mechanismů, kterými nádorové buňky unikají imunitní odpovědi, a to na modelu nádorů vyvolávaných lidským papillomavirem HPV16, který je odpovědný za nádory děložního čípku. Naším cílem je zjistit, zda a jakým způsobem je možno znovu navodit imunitu proti nádorům, které již nějakým způsobem imunitě unikly. Dalším tématem je charakterizace jednotlivých buněčných populací, které hrají roli v potlačení protinádorové imunity. Chceme zjistit, jakým způsobem spolu komunikují a jak je možno eliminovat jejich negativní účinky.
Získané poznatky mohou být využity pro optimalizaci experimentálních terapeutických postupů. Vzhledem k tomu, že imunoterapie by měla být kombinována se stávajícími standardními léčebnými postupy vedoucími ke zmenšení masy nádoru a případně by měla být využita pro eliminaci mikroskopických a delokalizovaných zbytků nádoru, zvláštní pozornost věnujeme problémům léčby zbytkové nádorové choroby po chirurgickém odstranění nádoru nebo chemoterapii.
