Zejména v posledních dvaceti letech došlo v ČR k zásadním změnám ve formách soukromého (partnerského a rodinného) života. Ty byly předmětem výzkumných šetření, jejichž poznání prohloubíme perspektivou životních drah a jejich hloubkovou analýzou podle skupin. Cílem projektu je vysvětlení proměn partnerských a rodinných forem a identifikace problémů a jejich příčin v kombinování pracovního a soukromého života v soudobé ČR z hlediska konceptu životních drah. Ten umožňuje zkoumání soukromého života a jeho kombinování s životem pracovním z hlediska sekvencí, časování a významů životních událostí v biografickém, sociálním a historickém čase. Životní dráhy zkoumáme kvantitativně (posloupnost a časování) i kvalitativně (významy) s důrazem na explanaci mezigeneračních diferencí a rozdílů mezi socioekonomicky, demograficky, kulturně a regionálně diferencovanými populacemi. Výsledkem projektu bude vysvětlení strukturálně a institucionálně zakotvené diverzifikace a vytváření nových norem partnerských a rodinných uspořádání, kombinování práce a péče, a z nich vyplývajících potřeb a rizik.
Řešitelka: Hana Hašková
Více informací na www.soc.cas.cz/zivotni-drahy
Call for Papers for a Special Issue in English on the Theme:‘Gender Aspects of the Life Course’
The Czech Sociological Review invites original articles on the theme ‘Gender Aspects of the Life Course’ in any relevant social science discipline and both, quantitative and qualitative methodological approaches. The deadline for submissions is 31 August 2014, with a planned publication date of 2015.
While not required, the guest editors of the special issue, Hana Hašková (hana.haskova@soc.cas.cz) and Marta Vohlídalová (marta.vohlidalova@soc.cas.cz), invite authors to inform them of the intention to submit a paper as soon as they decide to do so.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 37, zobrazeno 21 - 30)
V této kapitole autoři poukazují na široké spektrum možných ideových pohledů na politiku peče o předškolní děti v Evropě a odhalují nevyváženost prezentace ideových pohledů v české rodinné politice posledních let.
Podle realizovaných průzkumů se zdá, že Češi a Češky si myslí, že by děti během prvních let svého života měly zůstávat doma. Pokud se ale podíváme pozorněji, objeví se mnohem komplikovanější obraz.
V této kapitole autoři ukazují, že rozdělení dětí do dvou skupin podél hranice tří let na ty, které mohou navštěvovat denní zařízení péče o děti, a ty, pro které mají být denní centra péče o děti nebezpečná, není založeno na vědeckých teoriích a zdaleka se neobjevuje ve všech zemích.
This article considers women’s and men’s roles in the labour market and the different ways in which care-work is shared inSlovenia and the Czech Republic.
Autorka ve svém příspěvku k diskusi o interkulturním dialogu přistupuje k problému z feministické pozice. Práva žen jsou v současné době jedním z hlavních bodů sporů mezi obhájci a odpůrci interkulturního dialogu, podobně jako tomu bylo v diskusi o multikulturalismu. Autorka se nejprve vyrovnává s jednotlivými proudy feministické teorie a rozvíjí přístup feministické kritické teorie, která zohledňuje jak politické a kulturní, tak ekonomické a sociální faktory.
Problematika umělých potratů není v současné době v České republice často otevírána – snad proto, že k legalizaci interrupcí došlo v této zemi poměrně brzy (již v roce 1957), či proto, že počet interrupcí nyní dosahuje historického minima. Málo se ale ví o tom, co tuto první legalizaci provázelo, jakým způsobem byly interrupce v období komunizmu chápány a regulovány a jak tento historický vývoj ovlivnil současný status-quo v této oblasti.
Autorka se zabývá otázkou, jak dlouho zůstávají české matky s dětmi doma v porovnání s ostatními evropskými státy a jakéfaktory ovlivňují jejich rozhodování o tom, zda se vrátit výdělečné činnosti nebo setrvat v domácnosti.
The author analyzes the institutionalization and impact of gender studies in the Czech Republic and contextualizes the post-1989 progress in gender studies in Czech society into the context of pre-1989 situation in social sciences and humanities and in the pre-1989 public discourse on women in Czechoslovakia.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
V tomto čísle SOCIOwebu se zaměřujeme na
reflexi vybraných proměn životních drah a
přechodových událostí.
The article offers a comparison of the development of institutions of care for children under the age of three in France and in the Czech Republic. It explains the differences in the forms of institutions, policies and the level of statesupport using a comparative analysis of the discourses of childcare that have existed in the two countries since the end of the Second World War.
Facebook
Twitter