Čestné oborové medaile třem badatelům

Zleva: Pavel Chráska, Pavel Mareš, Radim Šrám

Prof. Pavel Chráska nastoupil do Ústavu fyziky plazmatu AV ČR počátkem 80. let minulého století, spolu se skupinou spolupracovníků a expertů v oblasti materiálového inženýrství. Po krátké době dokázal efektivně skloubit materiálový výzkum s plazmovým stříkáním a vytvořit tak kompaktní celek, který se stal jedním z pilířů ústavu.

V letech 1998–2010, kdy zastával funkci ředitele, vytvořil z ústavu homogenní soubor pracovišť na špičkové světové úrovni v řadě významných oborů fyziky plazmatu. Prof. Pavel Chráska je výraznou osobností i na úrovni AV ČR, kde byl členem Ekonomické rady AV ČR, dále byl členem Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj a také zástupcem ředitele Grantové agentury České republiky. Touto činností výrazně přispěl ke zvyšování prestiže AV ČR a potažmo též Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Prof. Chráska má nezpochybnitelnou zásluhu na tom, že po roce 2000 byly v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR vybudovány dvě špičkové vědecké infrastruktury – výkonový laser PALS a tokamak COMPASS, která jsou zahrnuta do Cestovních map ČR velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace.

Prof. Pavel Mareš se orientuje na vývojovou problematiku. Je spoluautorem práce o zrakových evokovaných potenciálech u novorozenců (druhá ve světové literatuře). Po školení v experimentální elektrofyziologii u dr. J. Bureše přešel k výzkumu na laboratorních zvířatech.

Po příchodu do FGÚ ČSAV v roce 1967 začal studovat epileptické záchvaty v nezralém mozku; popsal řadu základních zákonitostí vzniku, šíření a ukončení epileptických záchvatů na různých stupních vývoje a změny účinků antiepileptik. Za tyto studie, které předznamenaly obnovení zájmu o neuroontogenezu v řadě dalších laboratoří, zvláště v USA, dostal v roce 1989 American Epilepsy Society Award as a Distinguished Basic Scientist. Ve FGÚ AV ČR vedl 21 let Oddělení vývojové epileptologie a v letech 1995–2003 stál v čele ústavu. Více než 25 let působí v České lize proti epilepsii.
Po publikaci modelu věkově vázaných záchvatů vyvolaných N-metyl-D-aspartátem (1992) se stále více zaměřoval na vývoj úlohy jednotlivých neurotransmiterů v epileptických záchvatech a kombinované použití elektrofyziologických a behaviorálních metod k tomuto studiu. V této oblasti působí dodnes.

Dr. Radim Šrám je mezinárodně uznávaným vědeckým pracovníkem v oblasti genetické toxikologie, molekulární epidemiologie a studia vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Od roku 1991 vede Oddělení genetické ekotoxikologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

V letech 1991–2011 byl řešitelem řady národních a mezinárodních projektů (EU, US EPA, HEI). Založil a koordinoval „Programu Teplice“ (Teplice I 1991–1996, Teplice II 1997–2000, Program „ Znečištění ovzduší a zdraví“), významný vědecký projekt zabývající se vlivy znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Od r. 2008 koordinoval také rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, který byl zaměřen jak na hodnocení vlivu znečištěného ostravského ovzduší na zdravotní stav populace, zejména děti, tak na studium genotoxicity látek přítomných v ovzduší Ostravska a jejich škodlivé účinky na genetický materiál.
Ve studiích o vlivu znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství jsou prioritní poznatky o vlivu karcinogenních PAU na nitroděložní růstovou retardaci (IUGR) a změny exprese genů u novorozenců. Nejnovější jsou poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na nemocnost dětí a genetický materiál dobrovolníků v Moravskoslezském kraji.
Dr. Šrám byl řešitelem 15 mezinárodních grantů – PHARE, EU, HEI (USA), NIEHS (USA), v letech 1993–1995 působil jako prezident European Environmental Mutagen Society. Získal The EEMS Fritz Sobels Prize for 2000. V roce 2008 obdržel Cenu ministra životního prostředí ČR a Cenu Česká hlava.
 

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin